Mladič zuřil u soudu v Haagu: Je to satanský tribunál, pak chtěl zuby

Haag - Bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić dnes odmítl vypovídat před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) jako svědek v procesu s někdejším druhem a politickým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem. Podle tiskových agentur přitom tribunál označil za "satanský".

"Je to satanský tribunál," prohlásil podle AFP bývalý generál při veřejném přelíčení v Haagu. "Neuznávám tento tribunál nenávisti," potvrdil svou neochotu svědčit v procesu s Karadžičem, který si ho sám vyžádal jako svědka obhajoby.

Mladić se hned v úvodu svého vystoupení postaral o rozruch, když soudce požádal, zda by mu ostraha nemohla z cely přinést umělý chrup. Soudce přání vyhověl.

Mladić pak odmítl svědčit v Karadžičově procesu jednak ze zdravotních důvodů, jednak s poukazem na možnost důsledků, které by to mohlo mít pro jeho vlastní proces.

Karadžić i Mladić jsou obžalováni v samostatných procesech z genocidy, z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných za války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995.

V roce 1991 Bosna a Hercegovina, Slovinsko a Chorvatsko vystoupily z Jugoslávské federace.13 O­byvatelstvo Bosny a Hercegoviny je složeno ze Srbů, Chorvatů a Muslimů, z nichž všichni definují svou etnicitu na základě náboženského klíče. Mezi těmito třemi skupinami vždy existovalo nepřátelství. Když chtěli Srbové a Chorvati utvořit vlastní národní stát, vypukla v roce 1991 občanská vál­ka.

Genocida se poprvé objevila na jaře 1992, kdy srbské síly zahájily rozsáhlou etnickou čistku vůči Muslimům i Chorvatům. Praxi etnických čistek nelze přičítat jen Srbům, protože se k ní občas uchýlili jak Muslimové, tak Chorvati. Jejich etnické čistky však měly primárně odvetnou povahu.15 Výs­ledkem bylo, že etnické čistky se staly hlavní příčinou většiny porušení lidských práv v Bosně a Hercegovině.

Evropské společenství pohotově zareagovalo na propuknuté násilí. Při neschopnosti vyřešit spory mírovou cestou požadovalo pomoc Rady bezpečnosti. Rada bezpečnosti se následně po tomto požadavku pokusila zprostředkovat mírové řešení a nařídila všem státům povinnost neintervenovat. Protože srbské síly odmítly mírové urovnání konfliktu, podniklo OSN několik kroků. Zaprvé RB přijala rezoluci č. 713, která uvalila na všechny strany konfliktu zbraňové embargo,dál  vytvořila mírové síly určené k poskytování humanitární pomoci v Sarajevu a za třetí přijala rezoluci č. 752 žádající všechny státy o spolupráci při mírových jednáních.

Pro­tože válečné strany nespolupracovaly, Rada bezpečnosti přijala rezoluci č. 757 uvalující přísné ekonomické sankce. V čer­venci 1992 Rada bezpečnosti v další rezoluci potvrdila, že lidé, kteří se dopustí porušení humanitárního práva, jsou za tyto činy individuálně zodpovědní.

Pro­tože zpráv o rozsáhlém porušování lidských práv přibývalo, Rada bezpečnosti důrazně odsoudila etnické čistky a požadovala, aby od nich ustoupily všechny strany konfliktu. V říjnu bylo v Radě bezpečnosti jednohlasně schváleno vytvoření ICTY, píše globalpolitics.cz.

Související

Slobodan Miloševič

ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský

Před dvaceti lety začal v Haagu proces se Slobodanem Miloševićem obviněným z podílu na krutostech během válek při rozpadu Jugoslávie. Někdejší jugoslávský prezident se verdiktu nedočkal, zemřel před jeho vynesením, což bylo pro soudní tribunál velmi nepříjemné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz balkanista Ondřej Vojtěchovský. Ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje Miloševićovu éru za katastrofu, dodává však, že v mnoha klíčových rozhodnutích se tento autoritářský politik musel ohlížet i na ostatní aktéry a okolnosti.

Více souvisejících

Haagský tribunál Radko Mladič Válka v Jugoslávii

Aktuálně se děje

před 56 minutami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy