Mladič zuřil u soudu v Haagu: Je to satanský tribunál, pak chtěl zuby

Haag - Bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić dnes odmítl vypovídat před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) jako svědek v procesu s někdejším druhem a politickým vůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem. Podle tiskových agentur přitom tribunál označil za "satanský".

"Je to satanský tribunál," prohlásil podle AFP bývalý generál při veřejném přelíčení v Haagu. "Neuznávám tento tribunál nenávisti," potvrdil svou neochotu svědčit v procesu s Karadžičem, který si ho sám vyžádal jako svědka obhajoby.

Mladić se hned v úvodu svého vystoupení postaral o rozruch, když soudce požádal, zda by mu ostraha nemohla z cely přinést umělý chrup. Soudce přání vyhověl.

Mladić pak odmítl svědčit v Karadžičově procesu jednak ze zdravotních důvodů, jednak s poukazem na možnost důsledků, které by to mohlo mít pro jeho vlastní proces.

Karadžić i Mladić jsou obžalováni v samostatných procesech z genocidy, z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných za války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995.

V roce 1991 Bosna a Hercegovina, Slovinsko a Chorvatsko vystoupily z Jugoslávské federace.13 O­byvatelstvo Bosny a Hercegoviny je složeno ze Srbů, Chorvatů a Muslimů, z nichž všichni definují svou etnicitu na základě náboženského klíče. Mezi těmito třemi skupinami vždy existovalo nepřátelství. Když chtěli Srbové a Chorvati utvořit vlastní národní stát, vypukla v roce 1991 občanská vál­ka.

Genocida se poprvé objevila na jaře 1992, kdy srbské síly zahájily rozsáhlou etnickou čistku vůči Muslimům i Chorvatům. Praxi etnických čistek nelze přičítat jen Srbům, protože se k ní občas uchýlili jak Muslimové, tak Chorvati. Jejich etnické čistky však měly primárně odvetnou povahu.15 Výs­ledkem bylo, že etnické čistky se staly hlavní příčinou většiny porušení lidských práv v Bosně a Hercegovině.

Evropské společenství pohotově zareagovalo na propuknuté násilí. Při neschopnosti vyřešit spory mírovou cestou požadovalo pomoc Rady bezpečnosti. Rada bezpečnosti se následně po tomto požadavku pokusila zprostředkovat mírové řešení a nařídila všem státům povinnost neintervenovat. Protože srbské síly odmítly mírové urovnání konfliktu, podniklo OSN několik kroků. Zaprvé RB přijala rezoluci č. 713, která uvalila na všechny strany konfliktu zbraňové embargo,dál  vytvořila mírové síly určené k poskytování humanitární pomoci v Sarajevu a za třetí přijala rezoluci č. 752 žádající všechny státy o spolupráci při mírových jednáních.

Pro­tože válečné strany nespolupracovaly, Rada bezpečnosti přijala rezoluci č. 757 uvalující přísné ekonomické sankce. V čer­venci 1992 Rada bezpečnosti v další rezoluci potvrdila, že lidé, kteří se dopustí porušení humanitárního práva, jsou za tyto činy individuálně zodpovědní.

Pro­tože zpráv o rozsáhlém porušování lidských práv přibývalo, Rada bezpečnosti důrazně odsoudila etnické čistky a požadovala, aby od nich ustoupily všechny strany konfliktu. V říjnu bylo v Radě bezpečnosti jednohlasně schváleno vytvoření ICTY, píše globalpolitics.cz.

Související

Slobodan Miloševič

ROZHOVOR: 20 let od soudu s Miloševićem. Hrál vabank, jeho kalkulace byly často chybné, říká historik Vojtěchovský

Před dvaceti lety začal v Haagu proces se Slobodanem Miloševićem obviněným z podílu na krutostech během válek při rozpadu Jugoslávie. Někdejší jugoslávský prezident se verdiktu nedočkal, zemřel před jeho vynesením, což bylo pro soudní tribunál velmi nepříjemné, uvádí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz balkanista Ondřej Vojtěchovský. Ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a historik z Ústavu pro studium totalitních režimů považuje Miloševićovu éru za katastrofu, dodává však, že v mnoha klíčových rozhodnutích se tento autoritářský politik musel ohlížet i na ostatní aktéry a okolnosti.

Více souvisejících

Haagský tribunál Radko Mladič Válka v Jugoslávii

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy