Oslava 70. výročí vylodění ve Francii bude ve stínu ukrajinské krize

Ouistreham - Nejvyšší představitelé Spojených států, Ruska, Británie, Francie, Německa, Česka, Slovenska, Itálie a desítky dalších zemí si v pátek na severozápadním pobřeží Francie připomenou 70. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii za druhé světové války. Schůzka vrcholných politiků se bude konat na pozadí ukrajinské krize a bude prvním setkáním západních představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem od březnové ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym.

Hlavní ceremonie se uskuteční na pláži u obce Ouistreham, na níž jsou připraveny tribuny pro 9000 pozvaných hostů. Kromě zahraničních a místních politických a dalších představitelů se očekává na 1000 válečných veteránů, kterým je většinou více než 90 let; pro mnohé z nich to patrně bude poslední účast na kulatém výročí vylodění."Na tisíc veteránů bude opět na území Normandie, které pomohli osvobodit. Vyjádříme jim zvláštní úctu," zdůraznil francouzský prezident François Hollande.Páteční vzpomínku zahájí dopoledne Hollande u pomníku ve městě Caen, kde se poprvé oficiálně uctí památka 20.000 civilistů, kteří za bitvy o Normandii přišli o život. Hollande se poté setká se svým americkým protějškem Barackem Obamou na americkém hřbitově nad pláží Omaha, kde Američané utrpěli 6. června 1944 největší ztráty. Na hřbitově je pochováno téměř 10.000 amerických vojáků, kteří po vylodění zahynuli na různých místech v Normandii.V poledne se šéfové států a vlád společně s veterány setkají na oficiálním obědě na zámku Bénouville u mostu Pegasus, který patřil ke strategickým bodům vylodění spojeneckých vojsk.

Psali jsme: Den D otevřel v roce 1944 západní frontu a přiblížil konec války +FOTO OBRAZEM: Svět slaví vylodění v Normandii. Rozsáhlá fotoreportáž  

Pietní akce vyvrcholí mezinárodním obřadem, který začne ve 14:30 SELČ u Ouistrehamu na pláži Sword, kde se před 70 lety vylodili britští a francouzští vojáci. Na 500 vojenských hudebníků a 650 figurantů připomene ve čtyřech aktech události dne D, jak se 6. červen 1944 nazývá.Hollande, německá kancléřka Angela Merkelová a britský premiér David Cameron hodlají využít oslav k bilaterálnímu setkání s Putinem. To podle komentářů svědčí o tom, jak zatěžko je Západu izolovat Moskvu, přestože vyvolala nejvážnější krizi od konce studené války. Berlín a Londýn mají významné ekonomické a energetické vztahy s Ruskem a Paříž prodává Rusům dvě válečné lodě, což rozhněvalo Washington.Obama prý ale bilaterální setkání s Putinem rozhodně odmítá. Bílý dům zdůraznil, že jeho šéf uvidí Putina jen za účasti všech hostů při společném obědě a obřadu na pláži v Ouistreham. Obama se naopak již tento týden setkal s novým ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem, který byl také pozván na páteční oslavy ve Francii a který obviňuje Kreml z ohrožování Ukrajiny.Ve Francii se kromě zmíněných politiků očekává například britská královna Alžběta II., český prezident Miloš Zeman, australský premiér Tony Abbott, slovenský prezident Ivan Gasparovič, kanadský premiér Stephen Harper či nizozemský král Willem-Alexander.Na období kolem výročí vylodění je připraveno na 400 různých akcí. Například dnes odpoledne má v obci Ranville seskočit prvních 300 britských, amerických, kanadských a francouzských parašutistů, jak tomu bylo před 70 lety. Seskoku má přihlížet i britský princ Charles. Po setmění ozáří pláže Utah a Sword, kde se vojska vylodila, 24 ohňostrojů. Na neděli se plánuje seskok tisícovky parašutistů nad obcí Sainte-Mere-Eglise, kde probíhal jeden z významných bojů prvního dne vylodění.Vzdát poctu padlým vojákům i přeživším hrdinům a projet se po vyloďovacích plážích odjelo do Francie také 140 fandů vojenské historie z Plzně. Nadšenci z plzeňského Military Car Clubu, kteří jezdí do Normandie od roku 1990, naložili koncem května na tři kamiony 33 kusů staré vojenské americké techniky, která má v technických průkazech datum výroby před 70 a více lety.Ráno 6. června 1944 se v Normandii vylodilo kolem 35.000 mužů, z nichž do večera více než 3000 zahynulo. Na zdejších plážích se do konce července vylodilo celkem 1,5 milionu vojáků. Bitva o Normandii si k tomuto datu vyžádala více než 44.000 mrtvých na straně spojenců, 54.000 v řadách Němců a 20.000 mezi francouzským civilním obyvatelstvem.

Související

Bitva o Normandii, Operace Overlord - americký hřbitov a památník padlých Komentář

80 let ode Dne D: Na hrdinství spojenců nesmíme zapomenout, 6. června 1944 se otevřela cesta k Paříži

Přesně před 80 lety, dne 6. června 1944 započala operace Neptun, lépe známá pod názvem vylodění v Normandii nebo Den D. Šlo o největší námořní invazi v historii a odstartovala osvobození evropského kontinentu z područí německé nacistické okupace. Tato akce byla součástí rozsáhlejší operace Overlord, jejímž cílem bylo ovládnutí celé Normandie, respektive severní Francie. 

Více souvisejících

Normandie (D-Day 1944) II. světová válka Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 1 hodinou

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 5 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 6 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 7 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 8 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

včera

včera

USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil v ranním rozhovoru pro stanici Fox & Friends, že Spojené státy přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem a že by měly obdržet finanční kompenzaci za úsilí spojené s jeho ochranou. V reakci na snahy Íránu ovládnout tuto strategickou námořní trasu Trump uvedl, že USA průliv dříve střežily zadarmo, ale nyní za to dostanou zaplaceno hodně peněz, přičemž neupřesnil, jak by tento mechanismus měl fungovat. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy