Odsun Němců jako den utrpení? Něco se chystá, Čechů se neptali

Berlín - Sasko chce ještě letos zavést památný den, který by připomínal osud Němců vysídlených po druhé světové válce z Československa a z Polska. Dnes o tom informoval deník Sächsische Zeitung. Památku vysídlenců už do kalendáře pro letošní rok zařadily německé spolkové země Bavorsko a Hesensko. K zavedení památného dne na celostátní úrovni se v koaliční smlouvě zavázal kabinet kancléřky Angely Merkelové.

Podle představ saské vlády by se měl den vyhnanců připomínat vždy druhou neděli v září, stejně jako je tomu v Bavorsku a Hesensku. Koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Svobodné demokratické strany (FDP), která má v saském zemském parlamentu většinu, chce prosadit, aby se nový památný den objevil v kalendáři už letos. V tom případě by připadl na 14. září.

Podle představitelů CDU by měl památný den "připomínat utrpení obětí útěku, vyhnání a nuceného vysídlení". Zároveň by měl ocenit vysídlence za jejich přínos pro obnovu Německa po druhé světové válce.

Saská opozice se k zavedení památného dne staví zdrženlivě. Podle sociální demokracie (SPD) a Zelených by měla podobnému kroku předcházet společenská diskuse, které by se měli zúčastnit i zástupci Česka a Polska, kde jsou němečtí vysídlenci citlivým tématem.

Česká exilová vláda zamýšlela odsun Němců již v průběhu 2. světové války a na přelomu roku 1941 a 1942 tento úmysl prezentovala i veřejně zahraničním mocnostem. V roce 1943 již s plánovaným odsunem Němců souhlasily všechny exilové strany budoucí tzv. Národní fronty. Ve stejném roce dostal Edvard Beneš Stalinův souhlas k plánovanému poválečnému vykázání sudetských Němců.

Vyhánění sudetských Němců začalo okamžitě po pádu Třetí říše. Jednalo se o tzv. „divoký odsun". Češi vyháněli Němce bez jakéhokoli mezinárodního či národního právního ujednání. „Divoký odsun" (květen - červenec 1945) je popisován velmi brutálně, včetně znásilňování německých žen, veřejného pranýřování a jiných excesů. Češi se v té době chovali k Němcům stejně, jako oni k nim po podepsání Mnichovské dohody. I tehdy se zde ale objevují příběhy Čechů, kteří se i přes „běsnění davu" zachovali především jako lidé.

Například český vychovatel Přemysl Pitter bral německé děti ze sběrných táborů a staral se o ně ve svých ozdravovnách, které původně zřídil pro židovské děti navracející se z koncentračních táborů, až do doby, kdy byly zákonně odsunuty.

Oficiálním mezinárodním schválením vysídlování německých obyvatel z československého, ale i jiného území, byla Postupimská dohoda podepsaná 2. srpna 1945. Bez této mezinárodní dohody by Češi jen těžko legálně odsouvali Němce na základě svých vnitrostátních právních předpisů, tedy dekretů prezidenta republiky. Tímto datem začíná legální a státem organizovaný odsun sudetských Němců, píše valka.cz.

Odsun probíhal podle plánu spojenecké Kontrolní rady pro Německo, který byl schválen 20. listopadu 1945 v Berlíně. Podle údajů Státního statistického úřadu bylo z Československa odsunuto 2 996 000 Němců.

Související

Více souvisejících

Německo II. světová válka Sudety

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se nelíbí jaderné cvičení NATO

Každoroční cvičení Severoatlantické aliance (NATO) pod názvem Steadfast Noon, zaměřené na zacházení s jadernými zbraněmi, vyvolává napětí v době probíhající války na Ukrajině. Kreml varoval, že toto cvičení, které probíhá během "horké války" v rámci ukrajinského konfliktu, může přispět k další eskalaci. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

před 3 hodinami

Donald Tusk

Polskem hýbe otázka migrační politiky. Tusk chce zastavit právo na azyl

Polská vízová politika vůči občanům Ruska patří mezi nejpřísnější v Evropě, uvedlo polské ministerstvo vnitra na sociální síti X. Tím reagovalo na výroky Blažího Pobožyho, poradce prezidenta a bývalého náměstka ministra vnitra, který v rozhovoru pro Radio ZET zmínil, že více než 60 000 ruských občanů vstoupilo v první polovině letošního roku do Polska. Z toho 42 000 z nich překročilo hranici přímo z území Ruska.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

před 5 hodinami

Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

před 5 hodinami

Konvoj OSN

Útoky na mise OSN otřásly světem. Izrael se kaje, vysvětluje a kritizuje

Evropská unie ostře odsoudila nedávné útoky izraelské armády na mírové jednotky OSN (UNIFIL) operující v jižním Libanonu, které vyústily ve zranění několika příslušníků mírových sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve svém prohlášení vyjádřil vážné znepokojení nad těmito incidenty a zdůraznil, že podobné útoky představují závažné porušení mezinárodního práva, přičemž vyzval k jejich okamžitému zastavení.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

António Guterres

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

před 8 hodinami

Prezidentská debata CNN: bývalý prezident Donald Trump

Kamala sice vede průzkumy mezi voliči, v jednom netradičním ale zvítězil Trump

V klíčových amerických státech si voliči myslí, že republikánský kandidát Donald Trump lépe zvládne řešení války na Ukrajině a ozbrojených konfliktů na Blízkém východě než jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který si objednal list Wall Street Journal (WSJ).

před 8 hodinami

Ve Varšavě proběhlo setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Tuskem (8. července 2024).

Spojenectví Ruska a KLDR se prohlubuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli varoval před rostoucím spojenectvím mezi Ruskem a režimy, jako je komunistická Severní Korea. Upozornil, že nejde jen o transfer zbraní, ale v případě Severní Koreje dokonce o možnost zapojení jejích vojáků do ruských okupačních sil. Tato prohlášení pronesl ve svém video-vystoupení na síti Facebook.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Požár v Berouně zachvátil pekárnu. Platí třetí stupeň poplachu

Rozsáhlý požár v neděli zachvátil pekárny ve středočeském Berouně. Na místě zasahují hasiči, kteří vyhlásili třetí stupeň požáru a provedli evakuaci. Místním bylo doporučeno nevětrat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy