Odsun Němců jako den utrpení? Něco se chystá, Čechů se neptali

Podle představ saské vlády by se měl den vyhnanců připomínat vždy druhou neděli v září, stejně jako je tomu v Bavorsku a Hesensku. Koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Svobodné demokratické strany (FDP), která má v saském zemském parlamentu většinu, chce prosadit, aby se nový památný den objevil v kalendáři už letos. V tom případě by připadl na 14. září.

Podle představitelů CDU by měl památný den "připomínat utrpení obětí útěku, vyhnání a nuceného vysídlení". Zároveň by měl ocenit vysídlence za jejich přínos pro obnovu Německa po druhé světové válce.

Saská opozice se k zavedení památného dne staví zdrženlivě. Podle sociální demokracie (SPD) a Zelených by měla podobnému kroku předcházet společenská diskuse, které by se měli zúčastnit i zástupci Česka a Polska, kde jsou němečtí vysídlenci citlivým tématem.

Česká exilová vláda zamýšlela odsun Němců již v průběhu 2. světové války a na přelomu roku 1941 a 1942 tento úmysl prezentovala i veřejně zahraničním mocnostem. V roce 1943 již s plánovaným odsunem Němců souhlasily všechny exilové strany budoucí tzv. Národní fronty. Ve stejném roce dostal Edvard Beneš Stalinův souhlas k plánovanému poválečnému vykázání sudetských Němců.

Vyhánění sudetských Němců začalo okamžitě po pádu Třetí říše. Jednalo se o tzv. „divoký odsun". Češi vyháněli Němce bez jakéhokoli mezinárodního či národního právního ujednání. „Divoký odsun" (květen - červenec 1945) je popisován velmi brutálně, včetně znásilňování německých žen, veřejného pranýřování a jiných excesů. Češi se v té době chovali k Němcům stejně, jako oni k nim po podepsání Mnichovské dohody. I tehdy se zde ale objevují příběhy Čechů, kteří se i přes „běsnění davu" zachovali především jako lidé.

Například český vychovatel Přemysl Pitter bral německé děti ze sběrných táborů a staral se o ně ve svých ozdravovnách, které původně zřídil pro židovské děti navracející se z koncentračních táborů, až do doby, kdy byly zákonně odsunuty.

Oficiálním mezinárodním schválením vysídlování německých obyvatel z československého, ale i jiného území, byla Postupimská dohoda podepsaná 2. srpna 1945. Bez této mezinárodní dohody by Češi jen těžko legálně odsouvali Němce na základě svých vnitrostátních právních předpisů, tedy dekretů prezidenta republiky. Tímto datem začíná legální a státem organizovaný odsun sudetských Němců, píše valka.cz.

Odsun probíhal podle plánu spojenecké Kontrolní rady pro Německo, který byl schválen 20. listopadu 1945 v Berlíně. Podle údajů Státního statistického úřadu bylo z Československa odsunuto 2 996 000 Němců.