Haag - Nizozemsko nese část viny na masakru v bosenské Srebrenici v roce 1995. Rozhodl o tom dnes nizozemský soud v Haagu. Podle rozsudku je stát občanskoprávně odpovědný za smrt asi 300 muslimských (nyní bosňáckých) mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci. Vraždění ve Srebrenci nepřežilo asi 8000 mužů a chlapců. Verdikt může mít vážný dopad na mise OSN ve světě, neboť státy se mohou zdráhat vysílat do nich své vojáky.
"Stát (Nizozemsko) je odpovědný za ztrátu, kterou utrpěli příbuzní mužů deportovaných Srby z budov Dutchbatu v Potočari odpoledne 13. července 1995," konstatovala soudkyně Larissa Elwinová. Dutchbat bylo zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN.
"...Dutchbat neměl nechat tyto muže ze svých budov odejít," dodala soudkyně a zdůraznila, že nizozemští vojáci "měli počítat s možností, že se tito lidé stanou obětí genocidy". "S dostatečnou jistotou lze tvrdit, že kdyby Dutchbat těmto mužům dovolil, aby zůstali na místě, zůstali by naživu," prohlásila Elwinová.
Soud nicméně zamítl ostatní obvinění vznesená žalující stranou, kterou byla organizace Srebrenické matky, která sdružuje matky a vdovy po zavražděných mužích. Dospěl k závěru, že ačkoli nizozemští vojáci měli přímo ohlásit válečné zločiny, nizozemský stát nemůže být činěn odpovědný, protože takový postup by stejně nevedl k "přímému vojenskému zásahu OSN", a nemohl tudíž zabránit genocidě.
Nizozemský stát rovněž nemůže být činěn odpovědný za to, že jeho vojáci do objektu v Potočari vzhledem k sanitárním podmínkám nepustili více než 5000 uprchlíků, ani za smrt tisíců mužů a chlapců, kteří byli později zahrabáni v hromadných hrobech.
Do vesnice Potočari nedaleko Srebrenice se před postupujícími bosenskosrbskými silami uchýlily tisíce Muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž mnozí považovali za bezpečnou zónu. Nizozemští vojáci ale jejich deportaci nezabránili. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu.
Zářijový i dnešní verdikt mohou mít vážný dopad na budoucí mise OSN v krizových oblastech ve světě. Může totiž odradit státy od účasti v zahraničních vojenských misích, když jejich vojáci mohou být obviňováni z odpovědnosti, pokud se "něco zvrtne".
Z údajných 8 tisíc obětí masakru se zatím podařilo identifikovat 3 tisíce. Objevují se spekulace, že část mrtvých jsou ve skutečnosti muslimští vojáci zabití v boji při obraně Srebrenice či civilní Srbové, kteří byli zabiti Muslimy před touto událostí. Bosenští Srbové tento masakr později přiznali, ovšem některá srbská i světová média tvrdila, že počet 8 000 zavražděných bosenských muslimů je přehnaný a že není doložitelný.
Seznam osob pohřešovaných nebo zabitých v Srebrenici obsahuje 8 373 jmen. Od konce bosenské války byly exhumovány ostatky zhruba 8 000 obětí, z nichž kolem 3 000 bylo dosud identifikováno. Ředitel nizozemské NGO Srebrenica Historical Project Stephen Karganovic však uvádí, že bosenská laboratoř výsledky testů DNA v kauze Srebrenica dezinterpretuje, protože tyto testy neříkají nic o způsobu a době smrti. Údaje o počtu muslimských obětí zpochybňuje kniha "Masakr ve Srebrenici: důkazy, kontext, politika," která v roce 2011 vyšla v USA.
Podle bosenského muslimského šéfa policie ve Srebrenici Hakiji Meholjiće, pád Srebrenice byl naplánován administrativou Billa Clintona.
V rozhovoru pro časopis "Dani" dne 22. června 1998 ("Pět tisíc muslimských hlav za vojenskou intervenci"), Hakija Meholjić prohlašoval, že v září roku 1993 byl s dalšími lidmi ze Srebrenice na pracovní návštěvě v Sarajevu. Skupinu si pozval prezident Alija Izetbegovič. Ten si během setkání vzal Meholjiće stranou a řekl mu, že potřebuje dostat na svou, tedy bosensko - muslimskou stranu Američany, a že Bill Clinton mu řekl, že by intervenci NATO v Bosně nařídil pouze v případě, pokud by Srbové zabili ve Srebrenici nejméně 5.000 Muslimů.
Související
Rusko musí přijmout fakt, že svět má pravidla, prohlásil Zelenskyj. Poslanci mu tleskali ve stoje
Wilders ztratil půdu pod nohama. Nizozemsko se po volbách vrací k umírněnému středu
Nizozemí , Haagský tribunál , Válka na Balkáně
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Pohonné hmoty zdražují. Obrat v trendu se zatím nedá čekat
před 1 hodinou
Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá
před 2 hodinami
Autonehoda vozu s Klempířem se vyřešila na místě. Viníkem je řidič ministra
před 3 hodinami
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
před 3 hodinami
Muž, jenž způsobil manévry v Havířově, se sám zastřelil. Zbraň měl legálně
před 4 hodinami
Přestřelka na moři. Kubánci zastřelili čtyři lidi ze člunu registrovaného v USA
před 5 hodinami
Zemřel Jiří Valenta, někdejší klávesista legendární kapely Olympic
před 6 hodinami
Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není
včera
Pavel odcestoval do zahraničí. Do práce se vrátí po víkendu
včera
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
včera
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
včera
Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici
včera
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
včera
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
včera
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
včera
Fico opět kritizuje Kyjev. Dodávky ropy na Slovensko se obnoví až v březnu
včera
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
včera
Policie chce vědět, co se na svahu stalo. Hledají se svědci tragédie v Harrachově
včera
Britská policie ukončila činnost v někdejším sídle bývalého prince Andrewa
včera
Jarní počasí začíná úřadovat. Meteorologové nastínili výhled na měsíc dopředu
Běží poslední dny meteorologické zimy, která skončí o nadcházejícím víkendu. V neděli pak začne meteorologické jaro. Z nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jaký bude začátek jara.
Zdroj: Jan Hrabě