Za masakr ve Srebrenici nese díl viny i Nizozemí, rozhodl soud

Haag - Nizozemsko nese část viny na masakru v bosenské Srebrenici v roce 1995. Rozhodl o tom dnes nizozemský soud v Haagu. Podle rozsudku je stát občanskoprávně odpovědný za smrt asi 300 muslimských (nyní bosňáckých) mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci. Vraždění ve Srebrenci nepřežilo asi 8000 mužů a chlapců. Verdikt může mít vážný dopad na mise OSN ve světě, neboť státy se mohou zdráhat vysílat do nich své vojáky.

"Stát (Nizozemsko) je odpovědný za ztrátu, kterou utrpěli příbuzní mužů deportovaných Srby z budov Dutchbatu v Potočari odpoledne 13. července 1995," konstatovala soudkyně Larissa Elwinová. Dutchbat bylo zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN.

"...Dutchbat neměl nechat tyto muže ze svých budov odejít," dodala soudkyně a zdůraznila, že nizozemští vojáci "měli počítat s možností, že se tito lidé stanou obětí genocidy". "S dostatečnou jistotou lze tvrdit, že kdyby Dutchbat těmto mužům dovolil, aby zůstali na místě, zůstali by naživu," prohlásila Elwinová.

Soud nicméně zamítl ostatní obvinění vznesená žalující stranou, kterou byla organizace Srebrenické matky, která sdružuje matky a vdovy po zavražděných mužích. Dospěl k závěru, že ačkoli nizozemští vojáci měli přímo ohlásit válečné zločiny, nizozemský stát nemůže být činěn odpovědný, protože takový postup by stejně nevedl k "přímému vojenskému zásahu OSN", a nemohl tudíž zabránit genocidě.

Nizozemský stát rovněž nemůže být činěn odpovědný za to, že jeho vojáci do objektu v Potočari vzhledem k sanitárním podmínkám nepustili více než 5000 uprchlíků, ani za smrt tisíců mužů a chlapců, kteří byli později zahrabáni v hromadných hrobech.

Do vesnice Potočari nedaleko Srebrenice se před postupujícími bosenskosrbskými silami uchýlily tisíce Muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž mnozí považovali za bezpečnou zónu. Nizozemští vojáci ale jejich deportaci nezabránili. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu.

Zářijový i dnešní verdikt mohou mít vážný dopad na budoucí mise OSN v krizových oblastech ve světě. Může totiž odradit státy od účasti v zahraničních vojenských misích, když jejich vojáci mohou být obviňováni z odpovědnosti, pokud se "něco zvrtne".

Z údajných 8 tisíc obětí masakru se zatím podařilo identifikovat 3 tisíce. Objevují se spekulace, že část mrtvých jsou ve skutečnosti muslimští vojáci zabití v boji při obraně Srebrenice či civilní Srbové, kteří byli zabiti Muslimy před touto událostí. Bosenští Srbové tento masakr později přiznali, ovšem některá srbská i světová média tvrdila, že počet 8 000 zavražděných bosenských muslimů je přehnaný a že není doložitelný.

Seznam osob pohřešovaných nebo zabitých v Srebrenici obsahuje 8 373 jmen. Od konce bosenské války byly exhumovány ostatky zhruba 8 000 obětí, z nichž kolem 3 000 bylo dosud identifikováno. Ředitel nizozemské NGO Srebrenica Historical Project Stephen Karganovic však uvádí, že bosenská laboratoř výsledky testů DNA v kauze Srebrenica dezinterpretuje, protože tyto testy neříkají nic o způsobu a době smrti. Údaje o počtu muslimských obětí zpochybňuje kniha "Masakr ve Srebrenici: důkazy, kontext, politika," která v roce 2011 vyšla v USA.

Podle bosenského muslimského šéfa policie ve Srebrenici Hakiji Meholjiće, pád Srebrenice byl naplánován administrativou Billa Clintona.

V rozhovoru pro časopis "Dani" dne 22. června 1998 ("Pět tisíc muslimských hlav za vojenskou intervenci"), Hakija Meholjić prohlašoval, že v září roku 1993 byl s dalšími lidmi ze Srebrenice na pracovní návštěvě v Sarajevu. Skupinu si pozval prezident Alija Izetbegovič. Ten si během setkání vzal Meholjiće stranou a řekl mu, že potřebuje dostat na svou, tedy bosensko - muslimskou stranu Američany, a že Bill Clinton mu řekl, že by intervenci NATO v Bosně nařídil pouze v případě, pokud by Srbové zabili ve Srebrenici nejméně 5.000 Muslimů.

Související

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

Více souvisejících

Nizozemí Haagský tribunál Válka na Balkáně

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Ilustrační fotografie

EU schválila povinné čipování psů a koček, zavádí minimální standardy pro jejich chov

Začátek období letních dovolených znamená pro útulky jediné: zaplní se opuštěnými domácími mazlíčky, jejichž majitelé je při plánování cest odložili. Dosud bylo téměř nemožné původní majitele takových zvířat dohledat, což vedlo k přeplněným kapacitám mnoha zařízení. Brzy však tato praxe narazí na nová legislativní omezení z Bruselu. Evropská unie se totiž rozhodla zavést přísnější pravidla pro ochranu psů a koček. Kromě povinného čipování, které v Česku v případě psů platí už řadu let, zavádí také závazné minimální standardy pro jejich chov.

před 36 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump po střelbě opět kope kolem sebe. Sám si dělá srandu ze smrti jiných

Prezident USA Donald Trump a Bílý dům reagovali na nedávnou střelbu během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě ostrou kritikou demokratů. Trump označil své politické oponenty za kult nenávisti a odsoudil jejich údajně neúnosnou rétoriku. Jako hlavní příklad takového chování uvedl vtip komika Jimmyho Kimmela, který si utahoval z potenciálního prezidentova úmrtí a naznačil, že první dáma Melania Trumpová vypadá jako budoucí vdova.

před 2 hodinami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Írán ponížil Spojené státy, prohlásil Merz

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Spojené státy jsou vedením Íránu ponižovány. Podle jeho názoru je administrativa prezidenta Donalda Trumpa u vyjednávacího stolu překonávána teheránskou diplomacií. Merz kriticky zhodnotil vývoj stagnujících rozhovorů, což podle všeho prohloubí napětí mezi USA a jejich spojenci v NATO.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

včera

včera

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

včera

včera

včera

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

včera

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy