Za masakr ve Srebrenici nese díl viny i Nizozemí, rozhodl soud

Haag - Nizozemsko nese část viny na masakru v bosenské Srebrenici v roce 1995. Rozhodl o tom dnes nizozemský soud v Haagu. Podle rozsudku je stát občanskoprávně odpovědný za smrt asi 300 muslimských (nyní bosňáckých) mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci. Vraždění ve Srebrenci nepřežilo asi 8000 mužů a chlapců. Verdikt může mít vážný dopad na mise OSN ve světě, neboť státy se mohou zdráhat vysílat do nich své vojáky.

"Stát (Nizozemsko) je odpovědný za ztrátu, kterou utrpěli příbuzní mužů deportovaných Srby z budov Dutchbatu v Potočari odpoledne 13. července 1995," konstatovala soudkyně Larissa Elwinová. Dutchbat bylo zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN.

"...Dutchbat neměl nechat tyto muže ze svých budov odejít," dodala soudkyně a zdůraznila, že nizozemští vojáci "měli počítat s možností, že se tito lidé stanou obětí genocidy". "S dostatečnou jistotou lze tvrdit, že kdyby Dutchbat těmto mužům dovolil, aby zůstali na místě, zůstali by naživu," prohlásila Elwinová.

Soud nicméně zamítl ostatní obvinění vznesená žalující stranou, kterou byla organizace Srebrenické matky, která sdružuje matky a vdovy po zavražděných mužích. Dospěl k závěru, že ačkoli nizozemští vojáci měli přímo ohlásit válečné zločiny, nizozemský stát nemůže být činěn odpovědný, protože takový postup by stejně nevedl k "přímému vojenskému zásahu OSN", a nemohl tudíž zabránit genocidě.

Nizozemský stát rovněž nemůže být činěn odpovědný za to, že jeho vojáci do objektu v Potočari vzhledem k sanitárním podmínkám nepustili více než 5000 uprchlíků, ani za smrt tisíců mužů a chlapců, kteří byli později zahrabáni v hromadných hrobech.

Do vesnice Potočari nedaleko Srebrenice se před postupujícími bosenskosrbskými silami uchýlily tisíce Muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž mnozí považovali za bezpečnou zónu. Nizozemští vojáci ale jejich deportaci nezabránili. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu.

Zářijový i dnešní verdikt mohou mít vážný dopad na budoucí mise OSN v krizových oblastech ve světě. Může totiž odradit státy od účasti v zahraničních vojenských misích, když jejich vojáci mohou být obviňováni z odpovědnosti, pokud se "něco zvrtne".

Z údajných 8 tisíc obětí masakru se zatím podařilo identifikovat 3 tisíce. Objevují se spekulace, že část mrtvých jsou ve skutečnosti muslimští vojáci zabití v boji při obraně Srebrenice či civilní Srbové, kteří byli zabiti Muslimy před touto událostí. Bosenští Srbové tento masakr později přiznali, ovšem některá srbská i světová média tvrdila, že počet 8 000 zavražděných bosenských muslimů je přehnaný a že není doložitelný.

Seznam osob pohřešovaných nebo zabitých v Srebrenici obsahuje 8 373 jmen. Od konce bosenské války byly exhumovány ostatky zhruba 8 000 obětí, z nichž kolem 3 000 bylo dosud identifikováno. Ředitel nizozemské NGO Srebrenica Historical Project Stephen Karganovic však uvádí, že bosenská laboratoř výsledky testů DNA v kauze Srebrenica dezinterpretuje, protože tyto testy neříkají nic o způsobu a době smrti. Údaje o počtu muslimských obětí zpochybňuje kniha "Masakr ve Srebrenici: důkazy, kontext, politika," která v roce 2011 vyšla v USA.

Podle bosenského muslimského šéfa policie ve Srebrenici Hakiji Meholjiće, pád Srebrenice byl naplánován administrativou Billa Clintona.

V rozhovoru pro časopis "Dani" dne 22. června 1998 ("Pět tisíc muslimských hlav za vojenskou intervenci"), Hakija Meholjić prohlašoval, že v září roku 1993 byl s dalšími lidmi ze Srebrenice na pracovní návštěvě v Sarajevu. Skupinu si pozval prezident Alija Izetbegovič. Ten si během setkání vzal Meholjiće stranou a řekl mu, že potřebuje dostat na svou, tedy bosensko - muslimskou stranu Američany, a že Bill Clinton mu řekl, že by intervenci NATO v Bosně nařídil pouze v případě, pokud by Srbové zabili ve Srebrenici nejméně 5.000 Muslimů.

Související

Hraniční přechod, ilustrační foto

Další rána Schengenu: Po Německu a Francii obnoví hraniční kontroly třetí evropská země

Nizozemsko se rozhodlo zavést hraniční kontroly na svých pozemních hranicích, což je součástí širšího balíku opatření zaměřených na omezení přistěhovalectví. Podle informací nizozemské televize RTL budou tyto kontroly zavedeny koncem listopadu. Nizozemsko tak následuje příklad sousedního Německa, které obdobné opatření zavedlo již v září, a také Francie, která spustí kontroly od 1. listopadu na období šesti měsíců. 

Více souvisejících

Nizozemí Haagský tribunál Válka na Balkáně

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 48 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy