Za masakr ve Srebrenici nese díl viny i Nizozemí, rozhodl soud

Haag - Nizozemsko nese část viny na masakru v bosenské Srebrenici v roce 1995. Rozhodl o tom dnes nizozemský soud v Haagu. Podle rozsudku je stát občanskoprávně odpovědný za smrt asi 300 muslimských (nyní bosňáckých) mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci. Vraždění ve Srebrenci nepřežilo asi 8000 mužů a chlapců. Verdikt může mít vážný dopad na mise OSN ve světě, neboť státy se mohou zdráhat vysílat do nich své vojáky.

"Stát (Nizozemsko) je odpovědný za ztrátu, kterou utrpěli příbuzní mužů deportovaných Srby z budov Dutchbatu v Potočari odpoledne 13. července 1995," konstatovala soudkyně Larissa Elwinová. Dutchbat bylo zkrácené označení nizozemského praporu působícího v Bosně pod velením OSN.

"...Dutchbat neměl nechat tyto muže ze svých budov odejít," dodala soudkyně a zdůraznila, že nizozemští vojáci "měli počítat s možností, že se tito lidé stanou obětí genocidy". "S dostatečnou jistotou lze tvrdit, že kdyby Dutchbat těmto mužům dovolil, aby zůstali na místě, zůstali by naživu," prohlásila Elwinová.

Soud nicméně zamítl ostatní obvinění vznesená žalující stranou, kterou byla organizace Srebrenické matky, která sdružuje matky a vdovy po zavražděných mužích. Dospěl k závěru, že ačkoli nizozemští vojáci měli přímo ohlásit válečné zločiny, nizozemský stát nemůže být činěn odpovědný, protože takový postup by stejně nevedl k "přímému vojenskému zásahu OSN", a nemohl tudíž zabránit genocidě.

Nizozemský stát rovněž nemůže být činěn odpovědný za to, že jeho vojáci do objektu v Potočari vzhledem k sanitárním podmínkám nepustili více než 5000 uprchlíků, ani za smrt tisíců mužů a chlapců, kteří byli později zahrabáni v hromadných hrobech.

Do vesnice Potočari nedaleko Srebrenice se před postupujícími bosenskosrbskými silami uchýlily tisíce Muslimů. Oblast pod nizozemským velením totiž mnozí považovali za bezpečnou zónu. Nizozemští vojáci ale jejich deportaci nezabránili. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil masakr ve Srebrenici za genocidu.

Zářijový i dnešní verdikt mohou mít vážný dopad na budoucí mise OSN v krizových oblastech ve světě. Může totiž odradit státy od účasti v zahraničních vojenských misích, když jejich vojáci mohou být obviňováni z odpovědnosti, pokud se "něco zvrtne".

Z údajných 8 tisíc obětí masakru se zatím podařilo identifikovat 3 tisíce. Objevují se spekulace, že část mrtvých jsou ve skutečnosti muslimští vojáci zabití v boji při obraně Srebrenice či civilní Srbové, kteří byli zabiti Muslimy před touto událostí. Bosenští Srbové tento masakr později přiznali, ovšem některá srbská i světová média tvrdila, že počet 8 000 zavražděných bosenských muslimů je přehnaný a že není doložitelný.

Seznam osob pohřešovaných nebo zabitých v Srebrenici obsahuje 8 373 jmen. Od konce bosenské války byly exhumovány ostatky zhruba 8 000 obětí, z nichž kolem 3 000 bylo dosud identifikováno. Ředitel nizozemské NGO Srebrenica Historical Project Stephen Karganovic však uvádí, že bosenská laboratoř výsledky testů DNA v kauze Srebrenica dezinterpretuje, protože tyto testy neříkají nic o způsobu a době smrti. Údaje o počtu muslimských obětí zpochybňuje kniha "Masakr ve Srebrenici: důkazy, kontext, politika," která v roce 2011 vyšla v USA.

Podle bosenského muslimského šéfa policie ve Srebrenici Hakiji Meholjiće, pád Srebrenice byl naplánován administrativou Billa Clintona.

V rozhovoru pro časopis "Dani" dne 22. června 1998 ("Pět tisíc muslimských hlav za vojenskou intervenci"), Hakija Meholjić prohlašoval, že v září roku 1993 byl s dalšími lidmi ze Srebrenice na pracovní návštěvě v Sarajevu. Skupinu si pozval prezident Alija Izetbegovič. Ten si během setkání vzal Meholjiće stranou a řekl mu, že potřebuje dostat na svou, tedy bosensko - muslimskou stranu Američany, a že Bill Clinton mu řekl, že by intervenci NATO v Bosně nařídil pouze v případě, pokud by Srbové zabili ve Srebrenici nejméně 5.000 Muslimů.

Související

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

Více souvisejících

Nizozemí Haagský tribunál Válka na Balkáně

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Hackeři, ilustrační foto

Hackeři nabourali web KGB, zveřejnili nabídky na spolupráci z Česka

Hackeři, sympatizující s opozicí vůči běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi, úspěšně pronikli na server tajné politické policie KGB a zveřejnili online 40 000 udání, včetně nabídek dobrovolné spolupráce, a to i od Bělorusů žijících v zahraničí, včetně Česka.

před 1 hodinou

Satelit, ilustrační foto

Estonsko obvinilo Rusko z rušení GPS signálů

Estonsko obvinilo Rusko z porušování mezinárodních pravidel ohledně vzdušného prostoru tím, že ruší signály navigačního systému GPS. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna plánuje tuto záležitost projednat se svými partnery v NATO a Evropské unii. Informuje o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Pálení čarodějnic

Pálení čarodějnic dříve a dnes. Jak se změnil tento zvyk napříč historií?

Poslední dubnovou noc nazývali naši předci nocí Filipojakubskou a spojovali ji s mnohými pověrami a zvyky, které převážně souvisely s lidovou vírou v existenci čarodějnic. Proto se také později začalo v souvislosti s 30. dubnem hovořit o pálení čarodějnic. Jak se podoba lidového svátku během historie proměnila? 

před 3 hodinami

Evropská Unie

Další odchod z EU? Šance jsou malé, neodejde Polsko ani Maďarsko

Odborníci z Polska vyjádřili názor, že pravděpodobnost tzv. polexitu, tedy vystoupení Polska z Evropské unie, je velmi nízká. Tento postoj zazněl v úterý, krátce před oslavami 20. výročí vstupu země do EU, informuje agentura PAP. Podobně nízká je i šance na vystoupení Maďarska.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal u soudu tučnou pokutu za veřejné vyjadřování

Exprezident Spojených států Donald Trump dostal pokutu ve výši 9 000 dolarů (přibližně 211 000 Kč) za opakované porušování nařízení, které mu zakazovalo veřejně komentovat svědky, porotce a další osoby spojené s jeho soudním procesem týkajícím se údajných plateb pornoherečce za mlčenlivost.

před 5 hodinami

Charles Michel, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Před 20 lety se EU masivně rozšířila. Michel naznačil, kdy dojde k dalšímu přijímání států

Přijetí deseti států do EU v roce 2004 symbolizovalo odstranění železné opony a překonání historického dělení Evropy. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zdůraznil v úterý na konferenci "20 let Česka v EU" na Pražském hradě, že to byl zásadní průlom. Připomněl, že i tehdy existovaly obavy, zda EU bude schopna zvládnout výzvy spojené s takto rozsáhlým rozšířením.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie

Muž s mečem zaútočil na lidi v Londýně

Muž zaútočil s autem a mečem na lidi na severovýchodním předměstí Londýna. Uvedla to v úterý místní policie, která podezřelého zadržela. Se zraněními bylo hospitalizováno v Hainaultu pět osob, informuje BBC.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Česko podle Pekarové Adamové promarnilo správnou chvíli na přijetí eura

Česko promarnilo správný okamžik na přijetí eura, řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) slovenské agentuře TASR. Šéfka dolní parlamentní komory přesto věří, že se Česko jednou stane členem eurozóny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy