Alternativa pro Německo se po volbách potýká s vnitřními spory

Poslanecká frakce protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) má za sebou bouřlivé ustavující zasedání, na kterém zákonodárci ve středu jednali o osudu dvou svých kolegů.

Dnes spory pokračovaly při volbě spolupředsedů frakce, kterými se i přes námitky některých členů stali volební lídři Alice Weidelová a Tino Chrupalla, který je zároveň spolupředsedou strany. Vedení strany, kterou tvoří dvojice Chrupalla a Jörg Meuthen, navíc nemá shodný názor na volební výsledek. Výhrady má také mládežnická organizace AfD.

AfD, která je označována jako populistická až krajně pravicová, získala v nedělních parlamentních volbách 10,3 procenta hlasů, což bylo o 2,3 procentního bodu méně než před čtyřmi lety. Strana podle Chrupally, který je řazen k národně pravicovému proudu AfD, ve volbách ukázala, že se stala zavedenou politickou silou. "Dosáhla stabilního výsledku," řekl. Naopak Meuthen, který je na poměry AfD považován za umírněného, kritikou nešetřil.

"Výsledek nesmí být ospravedlňován podle vzoru starých stran," řekl Meuthen na společné tiskové konferenci s volebními lídry Chrupallou a Weidelovou. Tato dvojice s Meuthenovým hodnocením nesouhlasila a Weidelová prohlásila, že si výsledek zošklivit nenechá. "Od nikoho," dodala.

Odlišný postoj k hodnocení výsledku souvisí nejen s tím, že strana o část voličů skutečně přišla, ale i s výběrem volebního dua. Meuthen chtěl místo Weidelové, která je rovněž vnímána jako zastánkyně národně pravicového proudu, vyvážit Chrupallův vliv umírněnější Joanou Cotarovou z Hesenska, což se mu nepodařilo.

Výrazně bouřlivější než tisková konference Meuthena a Chrupally bylo ale středeční ustavující zasedání poslanecké frakce AfD. Strana má nyní místo dosavadních 94 poslanců už jen 83 křesel, z nichž 25 obsadí nováčci. Deník Die Zeit poznamenal, že skupina je sice menší, ale o něco radikálnější. Nově se poslancem za AfD stal například bývalý profesionální voják Hannes Gnauck, kterého vojenská kontrarozvědka MAD označuje za extremistu. Gnauck má kvůli své sporné minulosti zakázáno nosit v Německu uniformu a do prostoru kasáren smí vstupovat jen na výslovné pozvání.

Jedním z dalších nováčků je Matthias Helferich ze Severního Porýní-Vestfálska, který kvůli narážkám na nacismus čelí dokonce v rámci strany podezření z radikalismu a ještě během kampaně mu AfD pozastavila stranické funkce. Helferich se kdysi na chatu označil za přátelskou tvář nacionálního socialismu a za demokratického Rolanda Freislera. Freisler byl nechvalně známý nacistický soudce, který poslal na smrt řadu odpůrců Adolfa Hitlera a který se osobně zúčastnil konference ve Wannsee, kde nacistické špičky koordinovaly likvidaci Židů v Evropě.

Helfericha kvůli kontroverzní minulosti jeho kolegové ve frakci nechtějí, což vyústilo jeho odchodem ze sálu. Podle poslanců AfD se nyní Helferich, který se k incidentu nevyjádřil, chce ve frakci ucházet o status hosta.

S problémy se ve středu potýkal také cellista Matthias Moosdorf ze Saska, který nakonec místo ve frakci získal. Moosdorfa spolustraníci podle německých médií označují za kverulanta. Ostře mimo jiné kritizoval Alexandera Gaulanda, který dosud frakci s Weidelovou vedl. Gaulandovi vytýkal tvrdohlavost a přílišné pochopení pro radikální výpady příznivců strany.

Středeční debata byla podle portálu Der Spiegel natolik prudká, že poslanci ze sálu vykázali své spolupracovníky. Spory také vedly k odkladu volby předsedy frakce. Gauland se již neucházel o post, který zastával s Weidelovou, nahradit se ho rozhodl Chrupalla. Hladkému znovuzvolení Weidelové se snažila zabránit stranická opozice, která navrhovala funkci omezit na jednu osobu. Nakonec dnes ale frakce rozhodla, že zůstane u dvojice spolupředsedů, kterými se stali Chrupalla s Weidelovou.

Ke klidu ve straně nepřispěla ani Mladá alternativa pro Německo (JA), která je mládežnickou organizací AfD. Šéf JA Carlo Clemens v reakci na volební ztráty prohlásil, že strana potřebuje jasnější program, nové tváře, sympatičtější kandidáty a výhledově i generační obměnu, aby přilákala mladší voliče. "S průměrným věkem 51,8 roku měla AfD ve spolkových volbách nejstarší kandidáty," řekl Clemens. Dodal, že volební výsledek sice není žádnou katastrofou, ale spokojená s ním strana být nemůže.

Související

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.

Více souvisejících

Alternativa pro Německo (AfD) Německo

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

včera

Proč nemá Ukrajina zajatce? Bývalý člen armády vysvětlil, proč nejde severokorejské vojáky vzít do zajetí

Haneul, bývalý severokorejský voják, si ze své služby nejvíce pamatuje neustálý pocit hladu. Během prvního měsíce v armádě ztratil 10 kilogramů, protože strava sestávala pouze z popraskané kukuřice a plesnivého zelí. Po třech měsících výcviku byla téměř celá jeho jednotka těžce podvyživená a musela být převezena do zotavovacího centra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy