V Aténách se tento týden po letitých průtazích a odkladech otevřela věřícím k modlitbám první oficiální mešita v řecké metropoli. Její výstavbu přitom umožnila vláda už před 14 lety, otevření se ale vleklo mimo jiné kvůli odporu řeckých nacionalistů i nevoli pravoslavné církve. Informovala o tom dnes agentura AP.
Podle místních médií provázela modlitby v aténské mešitě tento týden přísná opatření proti šíření koronaviru, věřící dodržovali bezpečný odstup, takže jich mohlo přijít jen málo. Modlitebna má kapacitu 350 lidí, dnešní páteční modlitby se tam ale účastnilo jen 12 lidí (devět mužů a tři ženy), kázání zaznělo v řečtině.
Friday prayers held in newly opened Athens mosque https://t.co/YWOMGVnvuU pic.twitter.com/B5aghpw0fg
— Kathimerini English Edition (@ekathimerini) November 6, 2020
Od soboty se ale mešita pro věřící opět uzavře, a to na tři týdny, kdy v Řecku bude platit zpřísnění koronavirových opatření, jež zahrnuje i pravidlo konání bohoslužeb bez přítomnosti věřících.
"Po celou dobu jsme se modlili v undergroundu. Toto je pro nás velký den," uvedla Anna Stamuová, zástupkyně řecké muslimské asociace, která odhadla počet muslimů v Aténách a okolí na půl milionu. Dodala, že do mešity může najednou 300 mužů a 50 žen, což je podle ní málo. "Ale je to dobrý symbolický začátek," uvedla.
Výstavbu mešity v Aténách umožnila někdejší řecká vláda v roce 2006, parlament ji ale schválil až v roce 2016. Úřady nicméně vyšly vstříc místní křesťanské většině tím, že nepovolily postavení minaretu, výrazného symbolu mešity. Stavba nemá ani klasickou kupoli.
Aténská mešita stojí na západním předměstí Atén poblíž uprchlického tábora. Využívat ji tak budou zejména migranti, kteří dosud používali provizorní modlitebny v bytech, kavárnách či pronajatých halách. V posledních letech dorazily do Řecka desítky tisíc migrantů z Blízkého východu a Asie, velká část z nich jsou právě muslimové.
Dlouhodobě žije v jedenáctimilionovém Řecku komunita muslimů v Thrákii na severovýchodě země, která čítá na 150.000 příslušníků zejména turecké menšiny. V této oblasti je asi 300 mešit.
Mešity v Řecku se začaly bourat či přestavovat pro jiné účely ve 30. letech 19. století, když Řekové vybojovali nezávislost na Osmanské říši.
Související
Pouť do Mekky si vyžádala už stovky mrtvých. Důvodem je extrémní počasí
Začal posvátný měsíc muslimů, ramadán. Některé země se na něm neshodly
Muslimové , Atény Řecko , islám , Řecko
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek