Athény mají první oficiální mešitu. Pojme 350 věřících, úřady nepovolily minaret

V Aténách se tento týden po letitých průtazích a odkladech otevřela věřícím k modlitbám první oficiální mešita v řecké metropoli. Její výstavbu přitom umožnila vláda už před 14 lety, otevření se ale vleklo mimo jiné kvůli odporu řeckých nacionalistů i nevoli pravoslavné církve. Informovala o tom dnes agentura AP.

Podle místních médií provázela modlitby v aténské mešitě tento týden přísná opatření proti šíření koronaviru, věřící dodržovali bezpečný odstup, takže jich mohlo přijít jen málo. Modlitebna má kapacitu 350 lidí, dnešní páteční modlitby se tam ale účastnilo jen 12 lidí (devět mužů a tři ženy), kázání zaznělo v řečtině.

Friday prayers held in newly opened Athens mosque https://t.co/YWOMGVnvuU pic.twitter.com/B5aghpw0fg

— Kathimerini English Edition (@ekathimerini) November 6, 2020

Od soboty se ale mešita pro věřící opět uzavře, a to na tři týdny, kdy v Řecku bude platit zpřísnění koronavirových opatření, jež zahrnuje i pravidlo konání bohoslužeb bez přítomnosti věřících.

"Po celou dobu jsme se modlili v undergroundu. Toto je pro nás velký den," uvedla Anna Stamuová, zástupkyně řecké muslimské asociace, která odhadla počet muslimů v Aténách a okolí na půl milionu. Dodala, že do mešity může najednou 300 mužů a 50 žen, což je podle ní málo. "Ale je to dobrý symbolický začátek," uvedla.

Výstavbu mešity v Aténách umožnila někdejší řecká vláda v roce 2006, parlament ji ale schválil až v roce 2016. Úřady nicméně vyšly vstříc místní křesťanské většině tím, že nepovolily postavení minaretu, výrazného symbolu mešity. Stavba nemá ani klasickou kupoli.

Aténská mešita stojí na západním předměstí Atén poblíž uprchlického tábora. Využívat ji tak budou zejména migranti, kteří dosud používali provizorní modlitebny v bytech, kavárnách či pronajatých halách. V posledních letech dorazily do Řecka desítky tisíc migrantů z Blízkého východu a Asie, velká část z nich jsou právě muslimové.

Dlouhodobě žije v jedenáctimilionovém Řecku komunita muslimů v Thrákii na severovýchodě země, která čítá na 150.000 příslušníků zejména turecké menšiny. V této oblasti je asi 300 mešit.

Mešity v Řecku se začaly bourat či přestavovat pro jiné účely ve 30. letech 19. století, když Řekové vybojovali nezávislost na Osmanské říši.

Související

Více souvisejících

Muslimové Atény Řecko islám Řecko

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 28 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 50 minutami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy