Athény mají první oficiální mešitu. Pojme 350 věřících, úřady nepovolily minaret

V Aténách se tento týden po letitých průtazích a odkladech otevřela věřícím k modlitbám první oficiální mešita v řecké metropoli. Její výstavbu přitom umožnila vláda už před 14 lety, otevření se ale vleklo mimo jiné kvůli odporu řeckých nacionalistů i nevoli pravoslavné církve. Informovala o tom dnes agentura AP.

Podle místních médií provázela modlitby v aténské mešitě tento týden přísná opatření proti šíření koronaviru, věřící dodržovali bezpečný odstup, takže jich mohlo přijít jen málo. Modlitebna má kapacitu 350 lidí, dnešní páteční modlitby se tam ale účastnilo jen 12 lidí (devět mužů a tři ženy), kázání zaznělo v řečtině.

Friday prayers held in newly opened Athens mosque https://t.co/YWOMGVnvuU pic.twitter.com/B5aghpw0fg

— Kathimerini English Edition (@ekathimerini) November 6, 2020

Od soboty se ale mešita pro věřící opět uzavře, a to na tři týdny, kdy v Řecku bude platit zpřísnění koronavirových opatření, jež zahrnuje i pravidlo konání bohoslužeb bez přítomnosti věřících.

"Po celou dobu jsme se modlili v undergroundu. Toto je pro nás velký den," uvedla Anna Stamuová, zástupkyně řecké muslimské asociace, která odhadla počet muslimů v Aténách a okolí na půl milionu. Dodala, že do mešity může najednou 300 mužů a 50 žen, což je podle ní málo. "Ale je to dobrý symbolický začátek," uvedla.

Výstavbu mešity v Aténách umožnila někdejší řecká vláda v roce 2006, parlament ji ale schválil až v roce 2016. Úřady nicméně vyšly vstříc místní křesťanské většině tím, že nepovolily postavení minaretu, výrazného symbolu mešity. Stavba nemá ani klasickou kupoli.

Aténská mešita stojí na západním předměstí Atén poblíž uprchlického tábora. Využívat ji tak budou zejména migranti, kteří dosud používali provizorní modlitebny v bytech, kavárnách či pronajatých halách. V posledních letech dorazily do Řecka desítky tisíc migrantů z Blízkého východu a Asie, velká část z nich jsou právě muslimové.

Dlouhodobě žije v jedenáctimilionovém Řecku komunita muslimů v Thrákii na severovýchodě země, která čítá na 150.000 příslušníků zejména turecké menšiny. V této oblasti je asi 300 mešit.

Mešity v Řecku se začaly bourat či přestavovat pro jiné účely ve 30. letech 19. století, když Řekové vybojovali nezávislost na Osmanské říši.

Související

Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánsko plánuje zákaz pálení Koránu. Svobodu projevu to neomezí, říká premiérka

Dánsko zvažuje zákaz pálení islámské svaté knihy Korán. O takové možnosti informovala premiérka země Mette Frederiksenová. Ke kroku chtějí Dánové přistoupit po několika případech spálení textu. Opakovaně k tomu dochází i v sousedním Švédsku. Takové chování krajně pravicových extremistů totiž ohrožuje vztahy mezi skandinávskými a blízkovýchodními arabskými zeměmi. 

Více souvisejících

Muslimové Atény Řecko islám Řecko

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Veronika Bílková

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

Poslední čtyři páry dvanácté řady StarDance.

Ve StarDance se rozhodlo o finalistech, dotancovala Iva Kubelková

Ve StarDance se v sobotu večer rozhodlo o tom, kdo postoupí do finále, kterým letošní řada soutěže vyvrcholí za týden, kdy budou vyhlášeni vítězové, tedy král a královna tanečního parketu. Dnes tančily ještě čtyři soutěžní páry, postupujícími jsou Eva Adamczyková, Darija Pavlovičová a Vavřinec Hradilek.

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Olaf Scholz

Na Německo se Ukrajina může spolehnout. Scholz slibuje další pomoc

Německo hodlá navzdory vlastním problémům pokračovat ve vojenské pomoci Ukrajině, na sobotním sjezdu německé sociálnědemokratické strany SPD to řekl její lídr a kancléř Olaf Scholz. Podle předsedy spolkové vlády to zatím na konec konfliktu na východě Evropy nevypadá. 

včera

Ladislav Županič

Zemřel herec Ladislav Županič, bylo mu 80 let

Ve věku 80 let zemřel populární herec Ladislav Županič, který úspěšně působil ve filmu, televizi, dabingu i v divadle. Karlínské hudební divadlo dokonce svého času úspěšně vedl jako ředitel. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin a  Sergej Michajlovič Mironov v roce 2018.

Rusko mění svět. Po Evropě "se natahuje" po území na dalším kontinentu

Politika současného Ruska je zaměřena jednoznačně na destabilizaci světového řádu využívající oportunisticky jakékoliv příležitosti, která se naskytne. Podle vlivného ruského senátora přišel čas, aby se Rusko začalo věnovat i jiným územím než Evropě. Tvrdí, že změna na americkém kontinentu již pod ruským vedením začala.

včera

včera

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU má na dosah regulaci umělé inteligence. Existuje předběžná dohoda

Evropská unie se v pátek večer předběžně dohodla na regulaci AI neboli umělé inteligence, informovala Reuters. Podle agentury půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. Evropa se tak zřejmě stane prvním kontinentem s pravidly pro regulaci systémů, jakým je například ChatGPT. 

včera

včera

Schwarzenbergové, jeden z nejstarších a nejvýznamnějších šlechtických rodů Evropy

Dne 9. prosince se koná pohřeb Karla Schwarzenberga, význačného politika a diplomata. Rod Schwarzenbergů se řadí mezi vůbec nejstarší šlechtické rody v Evropě a rovněž mezi ty nejvýznamnější. Schwarzenbergové byli po staletí hybateli evropských dějin a svou nesmazatelnou stopu zanechali i na našem území.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy