Athény mají první oficiální mešitu. Pojme 350 věřících, úřady nepovolily minaret

Podle místních médií provázela modlitby v aténské mešitě tento týden přísná opatření proti šíření koronaviru, věřící dodržovali bezpečný odstup, takže jich mohlo přijít jen málo. Modlitebna má kapacitu 350 lidí, dnešní páteční modlitby se tam ale účastnilo jen 12 lidí (devět mužů a tři ženy), kázání zaznělo v řečtině.

Friday prayers held in newly opened Athens mosque https://t.co/YWOMGVnvuU pic.twitter.com/B5aghpw0fg

Od soboty se ale mešita pro věřící opět uzavře, a to na tři týdny, kdy v Řecku bude platit zpřísnění koronavirových opatření, jež zahrnuje i pravidlo konání bohoslužeb bez přítomnosti věřících.

"Po celou dobu jsme se modlili v undergroundu. Toto je pro nás velký den," uvedla Anna Stamuová, zástupkyně řecké muslimské asociace, která odhadla počet muslimů v Aténách a okolí na půl milionu. Dodala, že do mešity může najednou 300 mužů a 50 žen, což je podle ní málo. "Ale je to dobrý symbolický začátek," uvedla.

Výstavbu mešity v Aténách umožnila někdejší řecká vláda v roce 2006, parlament ji ale schválil až v roce 2016. Úřady nicméně vyšly vstříc místní křesťanské většině tím, že nepovolily postavení minaretu, výrazného symbolu mešity. Stavba nemá ani klasickou kupoli.

Aténská mešita stojí na západním předměstí Atén poblíž uprchlického tábora. Využívat ji tak budou zejména migranti, kteří dosud používali provizorní modlitebny v bytech, kavárnách či pronajatých halách. V posledních letech dorazily do Řecka desítky tisíc migrantů z Blízkého východu a Asie, velká část z nich jsou právě muslimové.

Dlouhodobě žije v jedenáctimilionovém Řecku komunita muslimů v Thrákii na severovýchodě země, která čítá na 150.000 příslušníků zejména turecké menšiny. V této oblasti je asi 300 mešit.

Mešity v Řecku se začaly bourat či přestavovat pro jiné účely ve 30. letech 19. století, když Řekové vybojovali nezávislost na Osmanské říši.