Větší zastoupení žen v politice či ve vedení firem je jednou z cest, kterou chce Německo podpořit rovnoprávnost pohlaví. Přispět se podobně jako jiná německá města rozhodl i Berlín, který se ve prospěch žen snaží postupně napravit výrazný nepoměr ulic pojmenovaných po mužích a ženách.
Aktuálním příkladem je ulice Annemarie Rengerové u úřadu kancléřky Angely Merkelové jen pár kroků od Reichstagu, sídla Spolkového sněmu.
"Pánský klub ulic ve vládní čtvrti pojmenovaných po význačných politicích tak poprvé dostává dámskou společnost," okomentoval změnu tento měsíc parlamentní list Das Parlament. Zhruba 150 metrů dlouhá ulice, která před kancléřstvím spojuje alej Otto von Bismarcka s alejí Paula Löbea, nese jméno po sociálnědemokratické političce Rengerové.
Rengerová, která zemřela v roce 2008 a která pochází z Lipska, se v 70. letech stala první ženou v čele Spolkového sněmu. V této ústavní funkci, kterou nyní zastává Wolfgang Schäuble, po Rengerové usedla od té doby jen jedna další žena, a to Rita Süssmuthová.
O jménu ulice, jejímž dokončením se po 25 letech a více než čtyř miliardách investovaných eur završila přestavba vládní čtvrti, rozhodla městská část Mitte (Střed). Tisková mluvčí této berlínské části Laura Sanderová řekla ČTK, že už v roce 2004 se Mitte rozhodlo při pojmenovávání ulic klást obzvláštní důraz na ženská jména až do doby, než se jejich počet vyrovná množství ulic nazvaných po mužích. "Jména žen tak dostávají přednost, ale není tomu tak výhradně, automaticky a ani bez předchozího uvážení," vysvětluje.
Dosažení zmíněné rovnováhy v poměru mužských a ženských jmen ulic je během na dlouhou trať. V případě Mitte nese po mužích jméno 271 ulic, po ženách 71 a po párech dvě ulice. Nyní se podle Sanderové chystá Mitte po ženě pojmenovat jednu z ulic, která vznikne rozdělením stávající. Přejmenuje také náměstí pojmenované po cestovateli Gustavu Nachtigalovi, které nově dostane název po manželech Alexanderu a Andree Manga Bellových.
Stejně jako Mitte postupují v Berlíně i další městské části. Nadja Zivkovicová, která má na starosti správu ulic a parků v části Marzahn-Hellersdorf, uvádí, že na ženská jména je brán velký ohled. "To ale neplatí v případech, kdy je v zájmu celého města pojmenovat ulici po muži," vysvětluje. V části Marzahn-Hellersdorf má jméno po ženách z celkového počtu 908 ulic jen pět procent z nich, zatímco mužský podíl činí necelých 30 procent.
Prakticky bezvýhradnou podporu mají ženská jména v berlínské části Friedrichshain-Kreuzberg. "Při udělování nových názvů ulic, případně při jejich přejmenovávání, budou využívána jen jména žen, dokud nebude dosaženo minimálně 50procentního podílu názvů ulic po ženách," cituje mluvčí této části Dominik Krejsa rozhodnutí z roku 2005. Krejsa dodává, že Friedrichshain-Kreuzberg se v roce 2017 také zavázal k tomu, že se bude snažit přesvědčit majitele soukromých ulic, aby i oni vybírali jména po ženách.
Zvýšit podíl ulic s názvy po ženách se snaží i část Steglitz-Zehlendorf, kde z 439 ulic pojmenovaných po osobnostech má ženské zastoupení necelých deset procent. "Kvůli nedostatečným možnostem je to obtížné, protože podle regulí je možné nové jméno udělit jen té ulici, která je nově postavena," uvádí Jennifer Bernhardtová z městského úřadu ve Steglitz-Zehlendorfu.
I když se Berlín nesnaží poměr vyrovnávat přejmenováváním stávajících ulic, která nesou jména po mužích, čas od času se taková možnost naskytne. Jedním z důvodů je totiž snaha odstranit názvy považované za nevhodné kvůli koloniálnímu původu či rasovému podtextu. Příkladem je v Mitte ulice Mohrenstrasse, tedy Mouřenínova ulice, která ponese jméno po Antonu Wilhelmu Amoovi. Amo byl jedním z prvních filozofů a znalců práva v Německu, který byl afrického původu. Toto přejmenování se částečně dotkne i českého velvyslanectví, které sídlí na rohu Mohrenstrasse a bulváru Wilhelmstrasse.
V části Mitte se připravuje ještě přejmenování ulice, která se zatím jmenuje po cestovateli Carlu Petersovi. Ten byl v německých koloniálních územích na východě Afriky znám ve svahilštině jako mkono wa damu (krvavá ruka), neboť nechvalně proslul násilím a nelidským chováním k domorodcům.
Související
Země se u Berlína srazila s planetkou 2024 BX1
Návrat do éry nacismu? V Berlíně se na domě Židovky objevila Davidova hvězda
Berlín , ženy , genderová rovnost , Německo
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák