Brexit se blíží: Státy EU sjednotil jako máloco

Evropská komise postupně přišla s opatřeními, která mají unijní země v zásadních oblastech života lépe připravit na bezprecedentní odchod jednoho ze členů bloku spojeného pevnými pravidly. Pokud totiž Británie do konce měsíce neuzavře s EU dohodu, stane se okamžitě běžnou třetí zemí a přestanou pro ni platit unijní smlouvy, nařízení či směrnice.

Komise proto od loňska přišla se dvěma desítkami legislativních návrhů, které později schválily členské státy a europarlament. Jednostranná a mnohdy dočasná opatření se týkají například zajištění základního dopravního spojení včetně leteckého a námořního, unijního rozpočtu či finančních služeb. Brusel myslel také na otázky spojené s rybolovem či programem studia v zahraničí Erasmus. V září oznámila komise poslední kroky, mezi nimiž je možnost využívání rezervních fondů EU státy, jejichž hospodářství neřízený brexit těžce postihne, a lidmi, kteří kvůli němu přijdou o práci.

Komise však varuje, že její snahy pouze zmírní dopad případného divokého odchodu Británie, nemohou ale zajistit bezproblémové fungování členských států. "Varianta bez dohody zjevně způsobí významné problémy občanům i podnikům a bude mít vážný ekonomický dopad, který bude v poměru mnohem větší v Británii než v 27 ostatních zemích," uvedla EK v prohlášení.

Velké obavy nadále panují například z hrozících mnohakilometrových front na hranicích mezi Francií a Británií, které se bez dohody zajišťující přechodné období začnou okamžitě kontrolovat.

Během dvou let vyjednávání britského odchodu z evropského bloku se 27 členským státům EU podařilo udržet jednotu, i když se Londýn místy pokoušel o rozhovory o separátních dohodách s většími zeměmi, zejména po letním nástupu Borise Johnsona do čela vlády. Ačkoli zájmy jednotlivých států jsou ve vztahu k Británii rozdílné a některým způsobí divoký brexit větší hospodářské problémy než jiným, zástupci všech zemí opakovaně vyjadřují podporu hlavnímu unijnímu vyjednavači pro brexit Michelu Barnierovi.

Dílčí dohody uzavřely některé země s Londýnem pouze v otázce práv britských občanů na svém území v návaznosti na britský program usedlického statusu umožňující lidem z unijních států požívat v Británii nadále dosavadních práv. Jinak ale ukazují jednotu, která působí při pohledu na spory o migrační reformě či budoucím víceletém rozpočtu velmi vzácně.

"Jsme ochotni naslouchat nápadům, které jsou proveditelné, realistické a přijatelné pro všechny členské státy včetně Irska, pokud je britská vláda bude připravena předložit," prohlásil předseda Evropské rady Donald Tusk a jeho slova se za poslední půlrok prakticky nezměnila. Poté, co britský parlament třikrát odmítl schválit dohodu akceptovatelnou pro zbytek EU, trvají ostatní členské země jednotně na tom, že Londýn musí přijít s náhradou, která by především zabránila vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Lídři EU přitom opakovaně jednotně podpořili odklad brexitu a většina z nich je k tomu připravena znovu, pokud bude v Londýně na obzoru zásadní změna. A pokud o to britská vláda požádá.