Ultimátum Británii. S návrhy k brexitu musí přijít do 30. září, jinak bude po všem

Británie musí Evropské unii do konce září písemně sdělit, čím chce nahradit spornou irskou pojistku v brexitové dohodě, pokud se chce vyhnout brexitu bez dohody. V Paříži to ve středu večer prohlásil finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní osmadvacítce předsedá. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay dnes EU vyzval, aby v jednáních s Londýnem prokázala "flexibilitu a kreativitu".

"Pojistka musí z dokumentu zmizet a Spojené království je připraveno blok 31. října opustit i bez dohody," prohlásil Barclay.

"Pokud chce Spojené království projednat alternativy ke stávající brexitové dohodě, musí je předložit do konce měsíce. Pokud se tak nestane, je po všem," uvedl Rinne po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži.

Dodal, že se s šéfem Elysejského paláce shodl, že britský návrh - "pokud existuje" - musí mít písemnou podobu. Unijní země by jej tak měly čas prostudovat do klíčového summitu 17. října. Irský ministr zahraničí Simon Coveney k tomu dnes podle agentury Reuters uvedl, že unijní lídři dosud žádné věrohodné návrhy z Londýna neviděli. V EU tak podle něj roste frustrace.

Terveisiä Pariisista! ??Erinomainen tapaaminen Ranskan presidentti @EmmanuelMacron:in kanssa. Keskusteluaiheina mm. Suomen EU-puheenjohtajakauden teemat, ilmastonmuutoksen torjunta, oikeusvaltion puolustaminen ja unionin monivuotinen rahoituskehys.Vein myös pienen lahjan. pic.twitter.com/KZjMZh6FQw

— Antti Rinne (@AnttiRinnepj) September 18, 2019

Britská média připomínají, že zmíněnou jedenáctidenní lhůtu musejí ještě oficiálně schválit další členské státy. Finská média píší, že Rinne chce o termínu po telefonu jednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem i britským konzervativním premiérem Borisem Johnsonem.

Pokud by členské státy finský návrh podpořily, Johnson by se patrně ocitl v časové tísni. Lhůta do 30. září by navíc byla problematická i proto, že by vypršela uprostřed výročního sjezdu Konzervativní strany. Konference konzervativců se uskuteční od 29. září do 2. října.

Takzvaná irská pojistka má zabránit vzniku klasického hraničního režimu mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Při uplatnění pojistky by Británie de facto zůstala v celní unii s EU a Severní Irsko by navíc podléhalo některým pravidlům jednotného unijního trhu. Pojistka tak představuje podle kritiků riziko, že Británie zůstane připoutána k unijním strukturám a že bude narušena její územní celistvost. Opatření by ale začalo platit jen v situaci, kdy by se obě strany do konce přechodného období po brexitu nedokázaly domluvit na jiném řešení otázky irské hranice.

Johnson pojistku opakovaně označuje za nedemokratickou a tvrdí, že Londýn má k dispozici jiná řešení, o kterých ale nechce jednat veřejně. Z Bruselu naproti tomu zní, že britská vláda zatím s funkční alternativou nepřišla.

Podle britského tisku spočívá Johnsonovo řešení v jednotném trhu pro zemědělské produkty mezi Irskem s Severním Irskem tak, aby mohly mezi oběma celky plynule proudit potraviny i hospodářská zvířata. Celní kontroly a omezené a "neobtěžující" kontroly standardů zboží mají být prováděny jinde než přímo na hranici. Mezi EU a Británií, a to ani mezi EU a Severním Irskem, nemá být celní unie. Tento režim by mohl jednostranně ukončit severoirský parlament.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Antti Rinne Velká Británie Emmanuel Macron Boris Johnson irsko Finsko Konzervativní strana (VB) Stephen Barclay (ministr UK)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy