Ultimátum Británii. S návrhy k brexitu musí přijít do 30. září, jinak bude po všem

Británie musí Evropské unii do konce září písemně sdělit, čím chce nahradit spornou irskou pojistku v brexitové dohodě, pokud se chce vyhnout brexitu bez dohody. V Paříži to ve středu večer prohlásil finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní osmadvacítce předsedá. Britský ministr pro brexit Stephen Barclay dnes EU vyzval, aby v jednáních s Londýnem prokázala "flexibilitu a kreativitu".

"Pojistka musí z dokumentu zmizet a Spojené království je připraveno blok 31. října opustit i bez dohody," prohlásil Barclay.

"Pokud chce Spojené království projednat alternativy ke stávající brexitové dohodě, musí je předložit do konce měsíce. Pokud se tak nestane, je po všem," uvedl Rinne po setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži.

Dodal, že se s šéfem Elysejského paláce shodl, že britský návrh - "pokud existuje" - musí mít písemnou podobu. Unijní země by jej tak měly čas prostudovat do klíčového summitu 17. října. Irský ministr zahraničí Simon Coveney k tomu dnes podle agentury Reuters uvedl, že unijní lídři dosud žádné věrohodné návrhy z Londýna neviděli. V EU tak podle něj roste frustrace.

Terveisiä Pariisista! ??Erinomainen tapaaminen Ranskan presidentti @EmmanuelMacron:in kanssa. Keskusteluaiheina mm. Suomen EU-puheenjohtajakauden teemat, ilmastonmuutoksen torjunta, oikeusvaltion puolustaminen ja unionin monivuotinen rahoituskehys.Vein myös pienen lahjan. pic.twitter.com/KZjMZh6FQw

— Antti Rinne (@AnttiRinnepj) September 18, 2019

Britská média připomínají, že zmíněnou jedenáctidenní lhůtu musejí ještě oficiálně schválit další členské státy. Finská média píší, že Rinne chce o termínu po telefonu jednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem i britským konzervativním premiérem Borisem Johnsonem.

Pokud by členské státy finský návrh podpořily, Johnson by se patrně ocitl v časové tísni. Lhůta do 30. září by navíc byla problematická i proto, že by vypršela uprostřed výročního sjezdu Konzervativní strany. Konference konzervativců se uskuteční od 29. září do 2. října.

Takzvaná irská pojistka má zabránit vzniku klasického hraničního režimu mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Při uplatnění pojistky by Británie de facto zůstala v celní unii s EU a Severní Irsko by navíc podléhalo některým pravidlům jednotného unijního trhu. Pojistka tak představuje podle kritiků riziko, že Británie zůstane připoutána k unijním strukturám a že bude narušena její územní celistvost. Opatření by ale začalo platit jen v situaci, kdy by se obě strany do konce přechodného období po brexitu nedokázaly domluvit na jiném řešení otázky irské hranice.

Johnson pojistku opakovaně označuje za nedemokratickou a tvrdí, že Londýn má k dispozici jiná řešení, o kterých ale nechce jednat veřejně. Z Bruselu naproti tomu zní, že britská vláda zatím s funkční alternativou nepřišla.

Podle britského tisku spočívá Johnsonovo řešení v jednotném trhu pro zemědělské produkty mezi Irskem s Severním Irskem tak, aby mohly mezi oběma celky plynule proudit potraviny i hospodářská zvířata. Celní kontroly a omezené a "neobtěžující" kontroly standardů zboží mají být prováděny jinde než přímo na hranici. Mezi EU a Británií, a to ani mezi EU a Severním Irskem, nemá být celní unie. Tento režim by mohl jednostranně ukončit severoirský parlament.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Antti Rinne Velká Británie Emmanuel Macron Boris Johnson irsko Finsko Konzervativní strana (VB) Stephen Barclay (ministr UK)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy