Brusel bojuje proti praní špinavých peněz. Osmi zemím hrozí postih

Pravidla schválily členské země a europarlament v roce 2018 a sedmadvacet unijních států je mělo do svých zákonů včlenit do 10. ledna, napsala agentura Reuters.

Směrnici, která se zabývá mimo jiné burzami s kryptoměnami či fiktivními společnostmi, předložila Evropská komise v prosinci 2016 ve snaze omezit finanční kriminalitu a financování terorismu. Reagovala mimo jiné na atentáty z listopadu 2015, při nichž přišlo v Paříži o život 130 lidí.

Třebaže členské země a Evropský parlament pravidla schválily, Kypr, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko je do svých právních řádů zatím nevtělily, uvedla EK. Státům poslala výzvu dopisem, což představuji jen první krok dlouhého právního procesu. Ten může vyústit v pokutu, nejsou-li pravidla řádně zavedena.

Varování komise poukazuje na zvýšenou pozornost, kterou unijní úřady věnují boji proti praní špinavých peněz. Reagují na řadu skandálů spojených s velkými bankami unijních zemích.

Komisař pro finanční služby, Lotyš Valdis Dombrovskis, pod nějž tato agenda spadá, čelí kritice, že reformy zpomaluje. Do centra pozornosti se téma znovu dostalo v souvislosti s aférami praní špinavých peněz v Lotyšsku, Dánsku, Estonsku, na Maltě, Kypru a v dalších státech EU.

Příkladem může být skandál bankovní společnosti Danske Bank, který se týká transakcí v hodnotě 200 miliard eur (necelých pět bilionů Kč) z let 2007 až 2015, které Danske Bank uskutečnila přes estonskou divizi.

Podle nových pravidel už nepůjde na burzách s kryptoměnami obchodovat anonymně. Bude též snazší identifikovat konečné majitele podniků.