Chorvatsko poprvé šéfuje EU. Premiér Plenković představil čtyři priority

Chorvatsko bude za svého půlročního předsednictví usilovat o udržitelný rozvoj Evropské unie, silnější propojení jednotlivých států, větší bezpečnost unijních občanů a výraznější roli EU na mezinárodním poli. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku to dnes řekl chorvatský premiér Andrej Plenković. Za největší úkoly, které Záhřeb za předsednictví v Radě EU čekají, označil jednání o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021 až 2027 či plánovaný brexit, do kterého zbývá 17 dní.

Chorvatsko, které vstoupilo do Evropské unie v roce 2013, převzalo své první předsednictví na začátku tohoto roku od Finska a za šest měsíců jej předá Německu. Záhřeb si podle Plenkoviče stanovil čtyři priority svého předsednictví. Chce usilovat o udržitelný rozvoj EU se zvláštním ohledem na rozvoj regionů a na boj s klimatickými změnami, rozvíjet infrastrukturu, která jednotlivé země spojuje, chránit bezpečí EU a jejích občanů a posílit postavení unie jako světového hráče.

Drago mi je da upravo danas – uoči 28. obljetnice međunarodnog priznanja ??, kada su nas tadašnje članice Europske zajednice priznale – imam priliku govoriti u @EUparliament. Veselim se uspješnoj suradnji tijekom #EU2020HR, u želji da našim građanima dodatno približimo ?? pic.twitter.com/JFTJd46bjp

— Andrej Plenković (@AndrejPlenkovic) January 14, 2020

"Naše jednota je naší největší předností," řekl předseda středopravé chorvatské vlády.

Za největší úkoly půlročního předsednictví premiér označil jednání o víceletém finančním rámci EU. V nich se proti sobě zatím staví především čistí plátci z řad západních států, kteří by chtěli snížit celkový objem rozpočtu, a země východní a jižní části EU, které nesouhlasí s nižším objemem peněz na politiku soudržnosti.

Chorvatsko se bude muset za svého předsednictví vypořádat i s odchodem Británie z Evropské unie, který po desetiměsíčním odkladu téměř jistě nastane na konci ledna. Plenković dnes slíbil, že členské státy EU co nejrychleji připraví vyjednávací rámec pro rozhovory o budoucích vztazích s Británií. Ty by měly být podle současných plánů uzavřeny do konce roku, podle chorvatského premiéra je ale takzvané přechodné období, které nastane po brexitu, mimořádně krátké.

Velký důraz Plenković ve svém projevu kladl na rozšiřování EU. Zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií zablokovaly loni v říjnu na summitu EU v Bruselu Francie, Nizozemsko a Dánsko. Chorvatsko by se za svého předsednictví chtělo pokusit jejich názor změnit. Jedním z vrcholů předsednictví má být květnový summit EU a západního Balkánu v Záhřebu, do něhož by se podle představ Chorvatska mělo o zahájení rozhovorů rozhodnout.

Související

Policie Chorvatsko

Chorvaté propustili Čecha z případu smrtícího výbuchu, který nepřežilo dítě

Čech, jehož v červnu zadržela chorvatská policie kvůli smrtícímu výbuchu, který nepřežilo dítě, je už nějaký čas zpátky v Česku. Podle předchozích informací jde o šestačtyřicetiletého muže, který je podezřelý z toho, že dítě nechal vzít si do auta výbušné zařízení nalezené na označeném vojenském cvičišti. Dítě ho pak zřejmě omylem odjistilo.

Více souvisejících

Chorvatsko EU (Evropská unie) Andrej Plenković

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy