Na německých školách rychle přibývá počet případů nákazy novým koronavirem. Ministerstva školství v jednotlivých spolkových zemích ale tvrdí, že v celkovém měřítku jde jen o zlomek případů a že školy nejsou ohnisky nákazy. Školy a školky v Německu i přes listopadovou karanténu nadále fungují, zachování prezenční výuky považuje vláda za klíčové pro udržení chodu hospodářství.
Údaje z německých spolkových zemí ukazují, že tempo šíření infekce se na školách prudce zvyšuje. Tento vývoj ale vykazuje celé Německo. Například v Porýní-Falci bylo na začátku tohoto týdne evidováno 522 případů nakažených žáků a studentů, o týden dříve to bylo necelých 100 případů. U učitelů pak počet infikovaných za toto období vzrostl z 16 na více než 70.
Prudký nárůst je patrný i v Dolním Sasku, kde se každý týden počet případů prakticky zdvojnásobuje. V první polovině října tam bylo hlášeno zhruba 480 nakažených žáků, o týden později skoro 700 a na konci měsíce už přes 1250.
Hamburk k epidemické situaci uvádí, že přibývající počet případů infekce se odráží i v počtu případů nemocných učitelů a školáků. Podle dostupné bilance z toho pondělí bylo v Hamburku zaznamenáno 456 nových případů nákazy, kdy takřka každým čtvrtým infikovaným byl školák nebo učitel.
S rostoucím počtem infikovaných žáků a učitelů se zvyšují i počty školáků a kantorů v karanténě. Například v Hesensku bylo na začátku tohoto týdne v karanténě přes 21.000 z celkových 760.000 žáků a přes 2300 z 62.500 učitelů. V konečném součtu to jsou ale stále nízké počty, jen kolem tří až čtyř procent. Na podobné či mírně nižší úrovni je bilance i v Porýní-Falci, Pomořansku-Předním Meklenbursku a dalších zemích.
Německé spolkové země shodně tvrdí, že i když se počet nakažených školáků a učitelů zvyšuje, jsou vzdělávací instituce hygienicky bezpečné, protože nejsou místem nákazy. Své argumenty zemská ministerstva školství opírají o studii lékařské fakulty drážďanské univerzity, podle které děti působí spíše jako překážka šíření infekce. Výzkum, jehož výsledek byl zveřejněn v létě a ve kterém se zjišťovaly protilátky u více než 2000 dětí a učitelů, neprokázal, že koronavirus by se ve školách rychle šířil a že by děti patřily k častým přenašečům.
"Je to spíše naopak," řekl v létě vedoucí studie Reinhard Berner, který na drážďanské univerzitní klinice vede oddělení pro děti a mládež. "Ne každou infekci, která se u nich objeví, šíří dál," dodal.
Kritici tohoto výzkumu poukazují na to, že výzkum byl proveden v době, kdy Sasko, které v rámci Německa patří k méně zasaženým zemí, vykazovalo velice nízkou bilanci infikovaných. Berner k tomu nyní v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD uvedl, že s rostoucím počtem případů nákazy koronavirem ve společnosti se samozřejmě nákaza bude častěji vyskytovat i na školách. Zdůraznil ale, že neexistuje žádný důkaz, který by potvrzoval, že otevřené školy celkovou situaci zhoršují.
Tento argument používají i německá vláda se spolkovými zeměmi. Fungující prezenční školy a školky totiž považují za klíčový pilíř fungujícího hospodářství. Kancléřka Angela Merkelová ještě před začátkem listopadové karantény opakovaně zdůrazňovala, že zachování výuky ve třídách je její prioritou.
Jednou z cest, jak zachovat otevřené školy, je časté větrání. Na toto téma se v Německu objevila už řada anekdot, podle kterých učitelský sbor místo využívání počítačů a tabletů sází při vyučování především na teplé deky. Zastánci otužování k tomu poznamenávají, že otevřená okna za každého počasí posílí dětskou imunitu, která si lépe poradí s tradičními podzimními a zimními rýmami a pokašláváním.
Související
Rusko vydalo nový žebříček nepřátelských vlád. Na prvním místě je Německo, umístilo se i Česko
Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud
Německo , Hamburk , učitelé , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Školství
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 2 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 6 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 7 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 10 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák