Další oběť koronaviru? Maďarská demokracie, obává se odborník

NÁZOR - Covid-19 si chystá vzít další oběť, varuje Dalibor Roháč v komentáři pro server Washington Post. Slovenský politický ekonom působící v think tanku American Enterprise Institute tvrdí, že touto obětí bude maďarská demokracie.

Bezprecedentní krok

Maďarský parlament má schválit nový zákon, který poskytne kabinetu premiéra Viktora Orbána právní mandát k vládnutí pomocí dekretů, a to bez časového omezení a bez dohledu zákonodárců, poukazuje Roháč. Připomíná, že vláda původně chtěla prosadit legislativu velmi rychle, již 24. března, ale postrádala potřebnou nadpoloviční většinu, aby proces urychlila.

Vládní strana Fidesz nicméně má dostatek hlasů, aby během nadcházejících dnů prosadila zákon standardní cestou, upozorňuje odborník. Drzost, s jakou Orbán uchopil moc, podle něj nemá v moderních evropské historii obdoby.

Nejen Maďarsko, ale i další evropské země vyhlašují nouzový stav a přijímají drakonická opatření, například zastavení letecké dopravy, uzavírání hranice, omezování osobní svobody či znárodňování některých sektorů ekonomiky, přiznává expert. Dodává, že evropské vlády sice potřebují volné ruce, aby mohly bezprostředně reagovat na smrtící pandemii, ale pravomoci, které získávají, jsou posuzovány parlamenty a mají zůstat v platnosti jen po omezenou dobu.

"Podobně maďarská ústava umožňuje vládě udržovat nouzový stav - platný od 11. března - je po úvodní dobu 15 dnů, po které musí požádat o souhlas parlament," pokračuje Roháč. Vysvětluje, že místo požádání parlamentu o prodloužení nouzového stavu na konkrétní dobu, po jejímž uplynutí by situaci v závislosti na potřebě opět posoudili zákonodárci, má nový maďarský zákon umožnit, aby nouzový stav platil tak dlouho, jak vláda uzná za vhodné.  

Během této doby bude pozastavena role parlamentu a vláda bude moci vládnout pomocí dekretů, nebude možné pořádat předčasné volby ani referenda a rozhodovací procedury ústavního soudu bude moci měnit jeho předseda, nastiňuje politický ekonom. Dodává, že navržená legislativa také definuje dva nové trestné činy.

Prvním z nich je porušování karantény, za které hrozí až 5 let vězení a 8 let v případě, že v jeho důsledku někdo zemře, uvádí Roháč. Za ještě problematičtější ale považuje možnost trestat až tříletým vězením šíření "nepravd" či "pokroucených skutečností" o nouzovém stavu způsobem, který může vyburcovat či ovlivnit "velkou skupinu lidí".

Na základně této legislativy vládní média již ostatně volají po stíhání opozičních politiků, kteří se provinili pouze tím, že upozorňují na nedostatečnou připravenost maďarského zdravotnictví na epidemii, konstatuje odborník. Nabádá, že namístě je důkladné zvážení, zda má Orbán dostat takto bezmeznou důvěru.

Hrozí diktatura

Orbánovo dlouholeté premiérství se vyznačuje vytrvalým útokem na vše, co omezuje jeho moc, ať už jde o soudy, občanskou společnost či média, varuje politický ekonom. Připomíná, že předchozí maďarské příklony k autoritářství byly maskovány jako nezbytná reakce na vnější hrozby - zájmy zahraničních korporací během finanční krize, "kosmopolitní elity" během uprchlické krize či filantropa Geoge Sorose, kdykoliv si to situace žádá.  

Věrný své minulosti, Orbán neváhal spojit virus s migrací, poukazuje Roháč. "Bojujeme válku na dvou frontách. První fronta se jmenuje migrace a další patří koronaviru. Existuje logické spojení mezi nimi, jelikož obojí se šíří pohybem," cituje premiérova slova.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Je pravda, že prvním pacientem s covid-19 v Maďarsku by zřejmě íránský student, přiznává expert. Dodává, že vláda reagovala zákazem cest do Íránu a dalších zemí a vyhostila 15 íránských studentů.

Zhruba 2,5 tisíce íránských studentů v Maďarsku ale není výsledkem nekontrolované migrace organizované Bruselem, ale ve skutečnosti pramení ze záměrných Orbánových politických kroků, především postupného posilování vztahů Budapešti s Íránem a Sýrií, který se projevuje mimo jiné ve shovívaném přístupu maďarských úřadů k žádostem bohatých Syřanů o povolení k pobytu v zemi, podotýká Roháč.

Nový maďarský zákon na ochranu před koronavirem ukazuje, že Orbán si nenechá ujít závažnou krizi coby příležitost k zajištění si doživotního premiérského křesla, obává se odborník. Konstatuje, že nyní jen máloco naznačuje, že jeho sázka nevyjde, jelikož kombinace národovectví a strachu ze smrtelné a neviditelné hrozby vytváří politicky účinnou směs.

"Pokud nepřijde silný tlak z Bruselu a Washingtonu - které pochopitelně zaměstnávají naléhavější záležitosti - Maďarsko je odsouzeno, aby ze současné krize vyšlo jako celková diktatura," uzavírá Roháč.    

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán demokracie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy

Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj našel náhradu za Jermaka. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes učinil zásadní krok v reorganizaci svého nejbližšího okolí. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval generálporučíka Kyryla Budanova, dosavadního šéfa vojenské rozvědky (HUR). Tento krok přichází v kritické době, kdy se Ukrajina snaží stabilizovat domácí politickou scénu po korupčním skandálu a zároveň čelí zvýšenému tlaku na diplomatické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

ISS končí. Startuje závod o novou vesmírnou stanici

Budoucnost lidské přítomnosti na oběžné dráze se začíná rýsovat v dílnách soukromých společností. S blížícím se koncem životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) soupeří o její nástupnictví několik ambiciózních projektů. Mezi hlavní favority patří stanice Starlab a Axiom, které sází na odlišné strategie, jak udržet lidstvo ve vesmíru i po roce 2030.

před 4 hodinami

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny

Politická kreatura, proruský kolaborant... Opozice požaduje odvolání Okamury za nenávistný novoroční projev

Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) vyvolal na české politické scéně bouři, která může skončit jeho odvoláním z funkce. Opoziční strany napříč spektrem ostře odsoudily jeho slova o nutnosti „vyskočit z bruselského vlaku“ a urážky směřované k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Podle opozice jsou tyto výroky nepřípustnou lživou manipulací, která zásadním způsobem poškozuje zájmy České republiky v zahraničí.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev

Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Pokud začnete do protestujících střílet, jsme v pohotovosti, pohrozil Trump Íránu

Situace v Íránu se vyostřuje a do dění se ostře vložil americký prezident Donald Trump. Ten prostřednictvím své sociální sítě Truth Social varoval íránský režim, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet násilnému potlačování protivládních demonstrací. Trump prohlásil, že pokud Írán začne do pokojných protestujících střílet, což označil za tamní zvyk, USA jim „přijdou na pomoc“. Zdůraznil, že americké síly jsou v plné pohotovosti.

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinský dronový útok v Rusku údajně zabil desítky lidí. Kyjev to popírá

První den roku 2026 přinesl tragické zprávy z okupované části Chersonské oblasti. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok hotel a kavárnu v letovisku Chorly na pobřeží Černého moře, kde právě probíhaly novoroční oslavy. Incident si podle Moskvy vyžádal nejméně 24 mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších více než 50 zraněných.

před 10 hodinami

Kyjev

Ukrajinci nacházejí způsoby, jak se vyrovnat s výpadky proudu kvůli ruským útokům

Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, přesto její obyvatelé odmítají nechat svůj život zastavit. Ruské útoky na energetickou soustavu se v posledních týdnech zintenzivnily a cílí na to, co prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za snahu vyvolat chaos a psychologický nátlak. Jen v prosinci 2025 zažil Kyjev průměrné denní výpadky trvající téměř deset hodin, přičemž po masivních útocích z konce roku zůstala téměř polovina města bez vytápění.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump si ředí krev. Užívá výrazně vyšší dávky léků, než mu stanovili lékaři

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro The Wall Street Journal otevřeně promluvil o svém zdravotním stavu. Přiznal v něm, že vědomě ignoruje doporučení svých lékařů ohledně užívání aspirinu. Devětasedmdesátiletý politik uvedl, že denně bere vyšší dávku, než mu odborníci radí, což dává do souvislosti s viditelnými modřinami na svých rukou.

před 13 hodinami

včera

včera

Tomáš Plekanec

Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno

Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Nikdy to nevedlo k dobrým výsledkům, řekl Fiala po projevu premiéra Babiše

Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) sice odpočítává i poslední dny ve funkci předsedy občanských demokratů, přesto si neodpustil kritiku novoročního projevu svého nástupce Andreje Babiše (ANO). Fiala varoval předsedu vlády před podněcováním nacionalismu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy