Další těžba v Turówě získala povolení, Greenpeace se hodlají soudit

Polský důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). ČTK o tom dnes informovaly expertní organizace Frank Bold a hnutí Greenpeace. Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044. Podle Frank Bold rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli nimž budou lidé na české straně hranice dál přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit.

Ministerstvo životního prostřední není podle mluvčí Beaty Berníkové účastníkem v řízení a zatím žádné informace neobdrželo. Podle mezivládní dohody má polská strana výsledky přezkumu české straně poskytnout, řekla Berníková ČTK. Uvedla že ministerstvo se vyjádří, až dokumenty obdrží a prozkoumá.

"Není to nic, co bychom nečekali," řekl v reakci na schválení EIA ČTK Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. "V momentě, kdy se to dalo nějak ovlivnit, v momentě, kdy jsme měli na své straně Evropský soud, tak Česká republika rozhodla, že je lepší si nechat zaplatit miliardu a tu žalobu stáhnout. Pak už bylo jasné, že Polsko si to povolí," doplnil. Těžit se tak může dalších více než 20 let, Starec ale doufá, že ukončení těžby přijde dřív. "I současný vlastník PGE masivně investuje do obnovitelných zdrojů, takže se může stát, že se jim nevyplatí důl a elektrárnu provozovat tak dlouho," dodal.

Radní Libereckého kraje pro životní prostředí Václav Židek (Piráti) nečeká, že by rozhodnutí Greenpeace dál se soudit mohlo nyní něco změnit. "Je to samozřejmě jejich právo, se soudit, pokud mají pocit, že došlo k nějakému pochybení, ale nemyslím si, že v téhle fázi to může něco změnit, neznám ale tak dalece polské právo," řekl Židek. Odmítá ale kritiku smlouvy s Polskem. "Ta dohoda je naplňovaná a posouvá se dál, třeba val, který obce na české straně ochrání před hlukem, prachem, ale také před světlem z dolu, by bez ní v takových parametrech nejspíš nebyl," doplnil.

Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy. Frank Bold tvrdí, že aktuální polské povolení EIA se opírá o údaje z roku 2015, které mluví o poklesu vody o tři až 15 metrů v roce 2044. Už loni však hladina vody klesla o osm až 34 metrů.

Podle organizace Frank Bold z neodpovídajícího starého hydrogeologického modelu vychází i návrh na preventivní opatření. "Ta mají omezit negativní dopady těžby a zajistit, aby voda z českého území neodtekla. Podzemní bariéra vyprojektovaná na základě nesprávného hydrogeologického modelu tedy nemůže být funkční," uvedla.

Rozhodnutí EIA pro pokračování těžby již v minulosti vydal regionální úřad, soud ho ale letos v únoru zrušil. Frank Bold upozornil, že bez tohoto posouzení podle evropské směrnice není možné těžbu zahájit nebo v ní pokračovat. "Polsko se tak dopouští porušování evropského práva, což je zcela nepřijatelné," podotkla v dnešní tiskové zprávě právnička Frank Bold Petra Kalenská.

Také Greenpeace se domnívá, že je současná těžba v Turówě nelegální. Ekologové tvrdí, že řízení EIA je stále v rozporu s evropskou i polskou legislativou. "Nikdy v něm nebyly dostatečně zohledněny připomínky veřejnosti, které poukazovaly na negativní dopady těžby, a celý proces vychází z neaktuálních dat. Počítá například se zastaralým odhadem pro odtok vody z českého území, který realita již dávno předčila," uvedla organizace.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně.

Premiéři Česka a Polska podepsali letos 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.

Organizace Frank Bold i Greenpeace ale tuto dohodu kritizují, podle nich nechrání české občany před úbytkem vody. "Česká republika uzavřením smlouvy s Polskem o další těžbě v dole Turów porušování práva kryje," míní Greenpeace. Obě organizace jsou přesvědčené o tom, že finanční kompenzace nebudou stačit na zaplacení krizové infrastruktury, která by zajistila pitnou vodu pro občany na české straně hranice.

Ani okamžité zastavení těžby v dole by podle Židka ubývání vody nezastavilo. "Těží se tam už sto let, my navíc nedokážeme prokázat, že ten dopad na vodu ve studních je plně způsobený činností dolu Turów. To je i hlavní důvod, proč plně nehradí náklady na infrastrukturu. Část těch problémů by pravděpodobně byla, i kdyby se netěžilo. Třeba v okolí Nového Města pod Smrkem máme v několika obcích problém s vodou a ty už jsou od Turówa tak daleko, že to na ně nemá vliv, je to opravdu jen klimatickou změnou," dodal Židek.

Související

Ilustrační fotografie.

Lidé dnes v Praze demonstrovali před ambasádou kvůli těžbě v dole Turów

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. 
Důl Turów (autor: Anna Uciechowska)

Měření prachu v okolí dolu Turów loni překročení limitů neukázala

Měření prachu v okolí polského hnědouhelného dolu Turów loni překročení limitů neukázala. Pokračují dál. Ani stanice na české straně nezaznamenala překročení limitů, řekl dnes ČTK liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Kromě prachu se na základě česko-polské mezivládní dohody sleduje v okolí dolu také hladina podzemních vod, hluk a pokles půdy. U těch ale zatím loňské výsledky k dispozici nejsou.

Více souvisejících

důl Turów Greenpeace

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 54 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy