Dohoda EU a Británie je bez vítěze. Obě strany stále mají dost problémů, píše tisk

Některé evropské deníky se v komentářích ke čtvrteční dohodě o uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Británií shodují, že domluva po tak dlouhých jednáních je sice úlevou, nikoli však důvodem k oslavám. Podle některých komentátorů odchod Británie z EU zkomplikuje život mnoha Evropanům i firmám. Další komentáře připomínají, že problémů má evropská sedmadvacítka i Spojené království stále dost.

"(Britský premiér Boris) Johnson zvedal ruce nad hlavu s palci nahoru, jako kdyby byl (Winston) Churchill, který oznamuje vítězství nad Německem ve druhé světové válce. Přitom tisíce kamionů stále stojí fronty v Doveru, aby mohly přejet Lamanšský průliv, mrtvých s covidem-19 má jeho země skoro 70.000... Udělali jsme Velkou Británii opět velkou!" komentoval Johnsonovo oznámení dohody londýnský zpravodaj španělského deníku La Vanguardia. Jeho poslední věta je výrok britského premiéra.

Španělský deník také připomněl načasování dohody: "oznámena byla odpoledne 24. prosince, kdy už mnoho lidí více zajímala štědrovečerní hostina," píše La Vanguardia.

"V Londýně a Bruselu budou předstírat, že vyhráli. Popravdě, všichni jsme prohráli," míní komentář v italském deníku Corriere della Sera.

Britský Independent připustil, že "dohoda je lepší než nic". Ovšem "úleva, že bylo konečně dosaženo dohody, by neměla zakrýt tento okamžik národního sebepoškození," dodal. "Jak připomněl hlavní vyjednavač EU Michel Barnier, pro Británii a zbytek Evropy je smutné srovnat neomezenou svobodu pracovat, studovat a obchodovat, která existovala většinu uplynulého půlstoletí, s tím, co leží před námi," napsal Independent.

I podle britského listu The Times je oznámení dohody Londýna o budoucích vztazích s EU spíš úlevou než důvodem k oslavám. "To, že bylo dosaženo dohody, je v mnohém pozoruhodným úspěchem. Takové dohody se běžně dojednávají roky; této bylo dosaženo za devět měsíců a v době pandemie, která po většinu roku znemožnila osobní setkávání," připustil The Times. "Obchodní dohody většinou mají za cíl zúčastněné strany sblížit; toto je poprvé v historii, kdy má dohoda umožnit jejich oddálení. To také znamená, že tato dohoda je nevyhnutelně dohodou bez vítěze," dodal deník.

Dohodu lze označit za úspěch, protože ještě před týdnem v ní mnozí nevěřili, míní ředitel bruselského institutu Bruegel Guntram Wolff, který označil brexit za "problém třetího řádu" pro EU. Ta má podle něj mnoho jiných starostí, například s vnitrounijní kritikou vlády práva v některých zemích či s neshodou stran tvrdšího přístupu k Číně nebo Turecku.

Brexit was always a “third-order problem,’’ said @GuntramWolff, director of Bruegel. Still, he said, “the deal is quite an achievement,’’ one that he and many others had thought unlikely even a week ago.https://t.co/c5DsLPu1Oq

— Steven Erlanger (@StevenErlanger) December 24, 2020

Podle evropského zpravodaje deníku The New York Times bude mít dohoda větší negativní dopad na Británii než na EU. "Británie získává asi 13 procent svého hrubého domácího produktu (HDP) z exportu do unie, zatímco EU generuje z exportů z Británie jen tři procenta svého HDP," napsal autor článku v NYT.

"Nemohlo být dosaženo obchodní dohody, aniž byla poškozena vize úplné suverenity," napsal deník The Guardian, podle něhož se Johnson snaží dohodu představit jako dokument národní emancipace. "Sejde se parlament, ale stovky stránek technických podrobností nelze promyslet do konce příštího týdne. Krátký čas nechává málo prostoru pro rozhodnutí mezi odmítnutím a schválením. To první by byla katastrofa, to druhé je na úkor demokratické kontroly. To však nepřekvapí. Takhle Boris Johnson pracuje," dodal The Guardian.

Související

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie Noviny / tisk

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 7 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 12 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 13 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Řím umožnil pěti stům amerických vojenských letadel vzlétnout z hlídaných základen v Itálii během úderů Spojených států a Izraele na Írán. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy