Polsko bude pečovat o památku obětí nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi a bude chránit pravdu o tom, co se zde dělo. V projevu při hlavním ceremoniálu u příležitosti 75. výročí osvobození tohoto tábora Rudou armádou to prohlásil polský prezident Andrzej Duda. Vzpomínkové akce se zúčastnilo mimo jiné přibližně 200 přeživších. Za druhé světové války v Osvětimi zemřelo přes 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
Uctít památku obětí, které v Osvětimi zahynuly, přicestovaly delegace z více než 30 zemí. Mezi zahraničními hosty byli prezidenti Izraele Reuven Rivlin, Německa Frank-Walter Steinmeier a Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a rovněž český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán.
Rusko bylo zastoupeno pouze na úrovni velvyslance, neboť prezident Vladimir Putin pozvánku neobdržel, uvedla ruská tisková agentura TASS. Putin byl minulý týden na světovém fóru o holokaustu v Jeruzalémě, kterého se naopak neúčastnilo Polsko kvůli sporům s Moskvou ohledně viny za vyvolání druhé světové války. Varšava si stěžuje na opakované snahy Ruska vykreslit Polsko jako spolupachatele druhé světové války a ne jako oběť. Ruští představitelé naopak odmítají kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, který bezprostředně předcházel útoku německých vojsk na Polsko.
Polská policie dnes uzavírala provoz na všech hlavních křižovatkách od katovického letiště až k památníku, aby usnadnila příjezd delegací. Přesto se na místě bývalého vyhlazovacího tábora tvořily fronty státníků. Celkově nabral ceremoniál asi hodinové zpoždění.
Organizátoři pietního shromáždění uváděli jeho účastníky do obřího stanu u historické osvětimské brány, zatímco novináře převážely mikrobusy kolem táborových baráků do někdejšího přijímacího střediska pro nové vězně, kde bylo pro dnešek improvizované tiskové středisko.
"Jsou to tři generace od doby, kdy se několik tisíc vězňů, obětí krutosti, vyčerpáno otrockou prací, nemocemi, dožilo osvobození vojáky Rudé armády. Máme tu několik posledních přeživších, co zažili peklo holokaustu na vlastní kůži," uvedl při zahajovacím ceremoniálu Duda.
"Jménem Polské republiky obnovuji závazek, že stále budeme udržovat památku a chránit pravdu o tom, co se zde dělo. Pravda o holokaustu nesmí zemřít. Vzpomínka na Osvětim musí pokračovat, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Děkuji vám, pamětníci, za vaše svědectví a za to, že jste sem dnes přišli," dodal.
Po polském prezidentovi vystoupili čtyři pamětníci, kteří tábor přežili. Při jejich vyprávění o hrůzách, které se v Osvětimi odehrávaly, měli někteří státníci, včetně Čaputové a Steinmeiera, slzy v očích. Následně se hosté odebrali zapálit svíčky u památníku.
Přeživší se do Osvětimi sjeli z celého světa - z Izraele, USA, Peru, Ruska či Slovinska, uvedla agentura AP. "Chtěli bychom, aby příští generace věděla, čím jsme si prošli, a aby se to už nikdy neopakovalo," řekl rozechvělým hlasem 91letý David Marks. V Osvětimi přišel o 35 příbuzných, kteří sem byli přivezeni ze své rodné vesnice v Rumunsku.
"Osvětim je místem hrůzy a německé viny. Byli to Němci, kteří jiné lidi ponižovali, mučili, a vraždili," prohlásil podle agentury DPA německý prezident Steinmeier poté, co se zapsal do knihy hostů. Vyzval zároveň k rozhodnějšímu boji proti současnému antisemitismu.
Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz) založili nacisté v roce 1940 a mezi prvními v něm byli internováni polští odbojáři. Následující rok byl poblíž postaven rozsáhlejší komplex Osvětim II - Březinka (Birkenau), který se stal největším střediskem určeným nacisty k vyhlazování evropských Židů. Podle osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho milion Židů. Vězněno tam bylo i na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.
Tábor osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda bývalého Sovětského svazu. V roce 1947 byl pak celý objekt prohlášen polským národním památníkem.
Na dnešek připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.
Související
"Nepřipadá v úvahu." Polsko rázně odmítlo žádost Ukrajiny
Duda v Polsku schytává nálož kritiky za účast na Zemanově oslavě
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 43 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 1 hodinou
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 1 hodinou
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 2 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.
Zdroj: Jakub Jurek