Polsko bude pečovat o památku obětí nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi a bude chránit pravdu o tom, co se zde dělo. V projevu při hlavním ceremoniálu u příležitosti 75. výročí osvobození tohoto tábora Rudou armádou to prohlásil polský prezident Andrzej Duda. Vzpomínkové akce se zúčastnilo mimo jiné přibližně 200 přeživších. Za druhé světové války v Osvětimi zemřelo přes 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
Uctít památku obětí, které v Osvětimi zahynuly, přicestovaly delegace z více než 30 zemí. Mezi zahraničními hosty byli prezidenti Izraele Reuven Rivlin, Německa Frank-Walter Steinmeier a Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a rovněž český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán.
Rusko bylo zastoupeno pouze na úrovni velvyslance, neboť prezident Vladimir Putin pozvánku neobdržel, uvedla ruská tisková agentura TASS. Putin byl minulý týden na světovém fóru o holokaustu v Jeruzalémě, kterého se naopak neúčastnilo Polsko kvůli sporům s Moskvou ohledně viny za vyvolání druhé světové války. Varšava si stěžuje na opakované snahy Ruska vykreslit Polsko jako spolupachatele druhé světové války a ne jako oběť. Ruští představitelé naopak odmítají kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, který bezprostředně předcházel útoku německých vojsk na Polsko.
Polská policie dnes uzavírala provoz na všech hlavních křižovatkách od katovického letiště až k památníku, aby usnadnila příjezd delegací. Přesto se na místě bývalého vyhlazovacího tábora tvořily fronty státníků. Celkově nabral ceremoniál asi hodinové zpoždění.
Organizátoři pietního shromáždění uváděli jeho účastníky do obřího stanu u historické osvětimské brány, zatímco novináře převážely mikrobusy kolem táborových baráků do někdejšího přijímacího střediska pro nové vězně, kde bylo pro dnešek improvizované tiskové středisko.
"Jsou to tři generace od doby, kdy se několik tisíc vězňů, obětí krutosti, vyčerpáno otrockou prací, nemocemi, dožilo osvobození vojáky Rudé armády. Máme tu několik posledních přeživších, co zažili peklo holokaustu na vlastní kůži," uvedl při zahajovacím ceremoniálu Duda.
"Jménem Polské republiky obnovuji závazek, že stále budeme udržovat památku a chránit pravdu o tom, co se zde dělo. Pravda o holokaustu nesmí zemřít. Vzpomínka na Osvětim musí pokračovat, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Děkuji vám, pamětníci, za vaše svědectví a za to, že jste sem dnes přišli," dodal.
Po polském prezidentovi vystoupili čtyři pamětníci, kteří tábor přežili. Při jejich vyprávění o hrůzách, které se v Osvětimi odehrávaly, měli někteří státníci, včetně Čaputové a Steinmeiera, slzy v očích. Následně se hosté odebrali zapálit svíčky u památníku.
Přeživší se do Osvětimi sjeli z celého světa - z Izraele, USA, Peru, Ruska či Slovinska, uvedla agentura AP. "Chtěli bychom, aby příští generace věděla, čím jsme si prošli, a aby se to už nikdy neopakovalo," řekl rozechvělým hlasem 91letý David Marks. V Osvětimi přišel o 35 příbuzných, kteří sem byli přivezeni ze své rodné vesnice v Rumunsku.
"Osvětim je místem hrůzy a německé viny. Byli to Němci, kteří jiné lidi ponižovali, mučili, a vraždili," prohlásil podle agentury DPA německý prezident Steinmeier poté, co se zapsal do knihy hostů. Vyzval zároveň k rozhodnějšímu boji proti současnému antisemitismu.
Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz) založili nacisté v roce 1940 a mezi prvními v něm byli internováni polští odbojáři. Následující rok byl poblíž postaven rozsáhlejší komplex Osvětim II - Březinka (Birkenau), který se stal největším střediskem určeným nacisty k vyhlazování evropských Židů. Podle osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho milion Židů. Vězněno tam bylo i na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.
Tábor osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda bývalého Sovětského svazu. V roce 1947 byl pak celý objekt prohlášen polským národním památníkem.
Na dnešek připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.
Související
Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Aktuálně se děje
včera
Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty
včera
Praha prozradila, jak Dvorecký most změní hromadnou dopravu
včera
Důchody ovlivní i další svátky. V květnu budou dva výplatní termíny jiné
včera
Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko
včera
Trumpův vzkaz Íránu přinutil slavného herce k reakci. Bílý dům se ozval
včera
Pavel Novotný je zpátky v ODS. Označil se za ztraceného syna
včera
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
včera
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
včera
Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá
včera
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
včera
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
včera
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
včera
Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?
včera
Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?
včera
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
včera
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
včera
Na Špicberkách zemřel polárník Jakeš. Tělo se našlo v ledovcové trhlině
včera
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
včera
Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky
včera
Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace
Celý svět s napětím sleduje pákistánský Islámábád, kde se tento víkend odehrají zásadní mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Výsledek těchto rozhovorů může ovlivnit životy milionů lidí na celém Blízkém východě a přímo zasáhnout do osudu globální ekonomiky. Pákistánská metropole se na tuto událost připravila vyhlášením mimořádného dvoudenního státního svátku, který vyprázdnil ulice a umožnil zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření pro obě delegace.
Zdroj: Libor Novák