Polsko bude pečovat o památku obětí nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi a bude chránit pravdu o tom, co se zde dělo. V projevu při hlavním ceremoniálu u příležitosti 75. výročí osvobození tohoto tábora Rudou armádou to prohlásil polský prezident Andrzej Duda. Vzpomínkové akce se zúčastnilo mimo jiné přibližně 200 přeživších. Za druhé světové války v Osvětimi zemřelo přes 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
Uctít památku obětí, které v Osvětimi zahynuly, přicestovaly delegace z více než 30 zemí. Mezi zahraničními hosty byli prezidenti Izraele Reuven Rivlin, Německa Frank-Walter Steinmeier a Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a rovněž český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán.
Rusko bylo zastoupeno pouze na úrovni velvyslance, neboť prezident Vladimir Putin pozvánku neobdržel, uvedla ruská tisková agentura TASS. Putin byl minulý týden na světovém fóru o holokaustu v Jeruzalémě, kterého se naopak neúčastnilo Polsko kvůli sporům s Moskvou ohledně viny za vyvolání druhé světové války. Varšava si stěžuje na opakované snahy Ruska vykreslit Polsko jako spolupachatele druhé světové války a ne jako oběť. Ruští představitelé naopak odmítají kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, který bezprostředně předcházel útoku německých vojsk na Polsko.
Polská policie dnes uzavírala provoz na všech hlavních křižovatkách od katovického letiště až k památníku, aby usnadnila příjezd delegací. Přesto se na místě bývalého vyhlazovacího tábora tvořily fronty státníků. Celkově nabral ceremoniál asi hodinové zpoždění.
Organizátoři pietního shromáždění uváděli jeho účastníky do obřího stanu u historické osvětimské brány, zatímco novináře převážely mikrobusy kolem táborových baráků do někdejšího přijímacího střediska pro nové vězně, kde bylo pro dnešek improvizované tiskové středisko.
"Jsou to tři generace od doby, kdy se několik tisíc vězňů, obětí krutosti, vyčerpáno otrockou prací, nemocemi, dožilo osvobození vojáky Rudé armády. Máme tu několik posledních přeživších, co zažili peklo holokaustu na vlastní kůži," uvedl při zahajovacím ceremoniálu Duda.
"Jménem Polské republiky obnovuji závazek, že stále budeme udržovat památku a chránit pravdu o tom, co se zde dělo. Pravda o holokaustu nesmí zemřít. Vzpomínka na Osvětim musí pokračovat, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Děkuji vám, pamětníci, za vaše svědectví a za to, že jste sem dnes přišli," dodal.
Po polském prezidentovi vystoupili čtyři pamětníci, kteří tábor přežili. Při jejich vyprávění o hrůzách, které se v Osvětimi odehrávaly, měli někteří státníci, včetně Čaputové a Steinmeiera, slzy v očích. Následně se hosté odebrali zapálit svíčky u památníku.
Přeživší se do Osvětimi sjeli z celého světa - z Izraele, USA, Peru, Ruska či Slovinska, uvedla agentura AP. "Chtěli bychom, aby příští generace věděla, čím jsme si prošli, a aby se to už nikdy neopakovalo," řekl rozechvělým hlasem 91letý David Marks. V Osvětimi přišel o 35 příbuzných, kteří sem byli přivezeni ze své rodné vesnice v Rumunsku.
"Osvětim je místem hrůzy a německé viny. Byli to Němci, kteří jiné lidi ponižovali, mučili, a vraždili," prohlásil podle agentury DPA německý prezident Steinmeier poté, co se zapsal do knihy hostů. Vyzval zároveň k rozhodnějšímu boji proti současnému antisemitismu.
Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz) založili nacisté v roce 1940 a mezi prvními v něm byli internováni polští odbojáři. Následující rok byl poblíž postaven rozsáhlejší komplex Osvětim II - Březinka (Birkenau), který se stal největším střediskem určeným nacisty k vyhlazování evropských Židů. Podle osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho milion Židů. Vězněno tam bylo i na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.
Tábor osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda bývalého Sovětského svazu. V roce 1947 byl pak celý objekt prohlášen polským národním památníkem.
Na dnešek připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.
Související
Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel
OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
včera
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
včera
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
včera
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
včera
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.
Zdroj: Libor Novák