Polsko bude pečovat o památku obětí nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi a bude chránit pravdu o tom, co se zde dělo. V projevu při hlavním ceremoniálu u příležitosti 75. výročí osvobození tohoto tábora Rudou armádou to prohlásil polský prezident Andrzej Duda. Vzpomínkové akce se zúčastnilo mimo jiné přibližně 200 přeživších. Za druhé světové války v Osvětimi zemřelo přes 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
Uctít památku obětí, které v Osvětimi zahynuly, přicestovaly delegace z více než 30 zemí. Mezi zahraničními hosty byli prezidenti Izraele Reuven Rivlin, Německa Frank-Walter Steinmeier a Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a rovněž český premiér Andrej Babiš a jeho maďarský protějšek Viktor Orbán.
Rusko bylo zastoupeno pouze na úrovni velvyslance, neboť prezident Vladimir Putin pozvánku neobdržel, uvedla ruská tisková agentura TASS. Putin byl minulý týden na světovém fóru o holokaustu v Jeruzalémě, kterého se naopak neúčastnilo Polsko kvůli sporům s Moskvou ohledně viny za vyvolání druhé světové války. Varšava si stěžuje na opakované snahy Ruska vykreslit Polsko jako spolupachatele druhé světové války a ne jako oběť. Ruští představitelé naopak odmítají kritiku paktu mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem z roku 1939, který bezprostředně předcházel útoku německých vojsk na Polsko.
Polská policie dnes uzavírala provoz na všech hlavních křižovatkách od katovického letiště až k památníku, aby usnadnila příjezd delegací. Přesto se na místě bývalého vyhlazovacího tábora tvořily fronty státníků. Celkově nabral ceremoniál asi hodinové zpoždění.
Organizátoři pietního shromáždění uváděli jeho účastníky do obřího stanu u historické osvětimské brány, zatímco novináře převážely mikrobusy kolem táborových baráků do někdejšího přijímacího střediska pro nové vězně, kde bylo pro dnešek improvizované tiskové středisko.
"Jsou to tři generace od doby, kdy se několik tisíc vězňů, obětí krutosti, vyčerpáno otrockou prací, nemocemi, dožilo osvobození vojáky Rudé armády. Máme tu několik posledních přeživších, co zažili peklo holokaustu na vlastní kůži," uvedl při zahajovacím ceremoniálu Duda.
"Jménem Polské republiky obnovuji závazek, že stále budeme udržovat památku a chránit pravdu o tom, co se zde dělo. Pravda o holokaustu nesmí zemřít. Vzpomínka na Osvětim musí pokračovat, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Děkuji vám, pamětníci, za vaše svědectví a za to, že jste sem dnes přišli," dodal.
Po polském prezidentovi vystoupili čtyři pamětníci, kteří tábor přežili. Při jejich vyprávění o hrůzách, které se v Osvětimi odehrávaly, měli někteří státníci, včetně Čaputové a Steinmeiera, slzy v očích. Následně se hosté odebrali zapálit svíčky u památníku.
Přeživší se do Osvětimi sjeli z celého světa - z Izraele, USA, Peru, Ruska či Slovinska, uvedla agentura AP. "Chtěli bychom, aby příští generace věděla, čím jsme si prošli, a aby se to už nikdy neopakovalo," řekl rozechvělým hlasem 91letý David Marks. V Osvětimi přišel o 35 příbuzných, kteří sem byli přivezeni ze své rodné vesnice v Rumunsku.
"Osvětim je místem hrůzy a německé viny. Byli to Němci, kteří jiné lidi ponižovali, mučili, a vraždili," prohlásil podle agentury DPA německý prezident Steinmeier poté, co se zapsal do knihy hostů. Vyzval zároveň k rozhodnějšímu boji proti současnému antisemitismu.
Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz) založili nacisté v roce 1940 a mezi prvními v něm byli internováni polští odbojáři. Následující rok byl poblíž postaven rozsáhlejší komplex Osvětim II - Březinka (Birkenau), který se stal největším střediskem určeným nacisty k vyhlazování evropských Židů. Podle osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho milion Židů. Vězněno tam bylo i na 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.
Tábor osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda bývalého Sovětského svazu. V roce 1947 byl pak celý objekt prohlášen polským národním památníkem.
Na dnešek připadá Mezinárodní den památky obětí holokaustu, který vyhlásilo Valné shromáždění OSN. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.
Související

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
Aktuálně se děje
včera

Vážná nehoda na Zlínsku si vyžádala osm zraněných. Zasahoval vrtulník
Aktualizováno včera

Lipavský: Česko chce mír, ale bez vydírání Kyjeva. Ukrajina musí zůstat svobodná
včera

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně
včera

Houbařská předpověď. Počasí v Česku jim přestane svědčit
včera

Zemřel bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek
včera

Rusové už plánují druhé setkání s Trumpem. O místu mají jasno
včera

Pozor při cestě na letiště. Nastanou komplikace, uzavře se dálnice
včera

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc
včera

Řecko sužuje další nebezpečný požár. Jeden mrtvý, v akci jsou i čeští hasiči
včera

To nevymyslíš. Lupič zkoumal ukradený trezor před policejním prezidiem
včera

Počasí aktuálně: Meteorologové vydali nové výstrahy před vysokými teplotami
včera

Ukrajinu nedáme okupantům, vzkazuje Zelenskyj. Problém vidí v Rusku
včera

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
včera

Vrcholí výluka metra na lince C. Vlaky obsluhují jen několik stanic
včera

Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13
včera

Donald Trump oznámil, kdy a kde se setká s Vladimirem Putinem
včera

Počasí: Tropické teploty vydrží i příští týden, naměříme až 35 stupňů
8. srpna 2025 21:10

"Zůstanu tady a zemřu tady." Palestinci promlouvají o plánu Izraele na obsazení Gazy
8. srpna 2025 19:42

Netanjahu po masivní kritice couvá: Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat
8. srpna 2025 18:13
Evropské stát zvažují uznání státu Palestina. Co to ale znamená a co se změní?
Británie se před několika dny rozhodla následovat příkladu Francie a oznámila, že by mohla v září uznat stát Palestina, pokud Izrael splní několik zásadních podmínek. Ty zahrnují uzavření udržitelného míru, povolení humanitární pomoci, schválení příměří a zastavení anexe Západního břehu Jordánu. Vláda Spojeného království zároveň vyzvala Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze.
Zdroj: Libor Novák