Dvě hranice na čtyři roky? Johnsonův návrh irské pojistky budí bouřlivé emoce

Jako plán "dvou hranic na čtyři roky" označují britská média nový návrh britské vlády na vyřešení brexitového problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Alternativní podobu takzvané irské pojistky by dnes měl premiér Boris Johnson představit v odpoledním projevu na sjezdu Konzervativní strany, podrobnosti plánu ale v noci zveřejnil deník The Daily Telegraph.

Irská ministryně pro evropské záležitosti Helen McEnteeová uvedla, že pokud článek odpovídá skutečnosti, šlo by o nepřijatelnou nabídku.

EXC: Full readout of @BorisJohnson #Brexit deal that was briefed to EU capitals today - it's extraordinary - tl;dr "Two borders, for four years."Story here:https://t.co/Puj8YUZHXiFull gut, section by section, here:https://t.co/L3elB99fpa1/Thread

— Peter Foster (@pmdfoster) October 1, 2019

Problém kolem irské hranice se ukázal být největším kamenem úrazu britské snahy opustit Evropskou unii, kterou odstartovalo britské referendum z června 2016. Obě strany na konci roku 2017 učinily závazek, že udrží i po brexitu aktuální volný režim na irsko-irské hranici, Londýn ale zároveň avizoval odchod z jednotného trhu EU a z unijní bezcelní zóny.

V návaznosti na zmíněný závazek bylo do návrhu "rozvodové" dohody zahrnuto opatření známé jako irská pojistka pro případ, že by se v budoucích jednáních o ekonomickém partnerství Británie s EU nepodařilo nalézt jiné řešení pro zachování statusu quo v Severním Irsku. Dojednaný mechanismus by udržel celou Británii v celní unii evropského bloku, přičemž Severní Irsko by se navíc řídilo některými pravidly jednotného trhu. Pro Johnsonovu vládu je toto nepřijatelné a Londýn proto navrhuje alternativu.

Se svou oficiální vyjednávací pozicí Britové seznámili vlády EU v úterý, napsal The Daily Telegraph. Londýn podle listu jako náhradu za stávající pojistku navrhuje, aby v Severním Irsku do roku 2025 platila pravidla unijního trhu ohledně zemědělských i průmyslových výrobků. Zároveň však požaduje vyjmutí Severního Irska z bezcelní zóny EU, což by znamenalo kontroly při výměně zboží s Irskou republikou.

Novináři tento plán označují frází "dvě hranice na čtyři roky", protože kromě celních kontrol by také vznikl "regulační" předěl mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Britská vláda podle The Daily Telegraph nepočítá s prodloužením přechodného období zahrnutého v návrhu brexitové dohody, navrhovaná pojistka by tedy mohla platit od začátku roku 2021. Po čtyřech letech by pak severoirský parlament dostal možnost její platnost ukončit.

Britská vláda dnes ráno správnost zjištění The Daily Telegraph nepopřela, oficiálně zprávu ihned nekomentoval ani Brusel. Představa Londýna o podobě irské pojistky by měla být jasnější po poledni po projevu Johnsona na stranické konferenci konzervativců v Manchesteru. Britská média očekávají, že záhy po něm bude zveřejněno plné znění návrhu.

První reakce komentátorů na obrysy britského plánu jsou skeptické a odpor už naznačila také irská vláda. "Jestli je tohle to, co je navrhováno, pak to jistě nebude přijatelné nejen pro irskou vládu, ale pro EU jako celek," řekla ještě v úterý večer irská ministryně McEnteeová. Šéf irské diplomacie Simon Coveney podle televize Sky News uvedl, že nejnovější zprávy v něm nevzbuzují mnoho optimismu.

Média ovšem podotýkají, že britský návrh může být pouze odrazovým můstkem k dalším rozhovorům. Evropská komise, která vede brexitová jednání ve jménu unijní "sedmadvacítky", bude v následujících dnech oficiální nabídku posuzovat a rozhodne, zda představuje důvod pro zahájení plnohodnotného vyjednávání.

Odchod Británie z EU je momentálně naplánován na 31. říjen, politiky tedy tlačí čas. Poslední možnost na dojednání podmínek brexitu před aktuálním termínem zřejmě budou mít za 15 dní na summitu Evropské rady. Johnsonův kabinet trvá na tom, že navzdory nedávno schválenému zákonu, kterým Dolní sněmovna vyloučila brexit bez dohody, v případě ztroskotání vyjednávání s Bruselem opustí Británie evropský blok právě tímto způsobem.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Boris Johnson irsko Velká Británie Severní Irsko Simon Coveney (irský ministr) EU (Evropská unie) hranice

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy