Úplné uzavírky hranic narušují životy lidí a volný přeshraniční obchod. Světová zdravotnická organizace (WHO) je navíc nevnímá jako nejefektivnější opatření v boji proti koronaviru. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s odkazem na Česko a další země, které v posledních hodinách v rámci prevence šíření koronaviru přestávají přes své hranice pouštět cizince.
Brusel podle ní dává přednost zdravotním kontrolám na hranicích, pro které připraví společnou unijní strategii.
"Mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod," kritizovala uzavírky hranic von der Leyenová.
Komise je podle ní v kontaktu se členskými zeměmi a chce je přesvědčit o tom, aby volily "přiměřená opatření".
"Co můžeme udělat a co bychom měli udělat, je provádět kontroly zdravotního stavu, ať již na vnějších hranicích, na vnitřních hranicích nebo v rámci území členských států," míní šéfka unijní exekutivy. Ministři vnitra zemí EU podle ní o návrhu dnes debatují s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou.
Ministři vnitra zemí EU dnes o návrhu debatovali s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou. Ta jim přednesla návod, kterým by se podle komise mohly jednotné kontroly na hranicích řídit.
"Pokud by země zavedly zdravotní kontroly na vnitřních hranicích, nebude to považováno za věc, kterou by musely oznamovat," prohlásila Johanssonová. Naopak pokud se rozhodnou přes hranice nepouštět obyvatele některých zemí, musí o tom Bruselu dát vědět.
Podle velvyslance při EU Jakuba Dürra, který Česko na ministerském jednání zastupoval, se dnes členské země snažily řešit některé konkrétní problémy, které jsou s omezeními na hranicích spojeny. Zvláště komplikovaná situace je v současnosti na hranicích Itálie, která je nejzasaženější evropskou zemí.
"Na hranicích s Itálií například stojí několik týdnů kamiony vezoucí léky či zdravotnické pomůcky, tak není dobré je tam několik týdnů držet," popsal jedno z témat jednání český diplomat. Zvláště Rumunsko a Bulharsko, odkud pochází velká část řidičů zmíněných kamionů, podle něho žádaly o urychlení probíhajících kontrol.
EK kvůli koronaviru uvolní pravidla o rozpočtech a státní pomoci
Evropská komise co nejrychleji umožní členským státům Evropské unie poskytovat pomoc odvětvím zasaženým koronavirem. Brusel je také připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu.
Oznámili to dnes místopředsedové komise Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří spolu s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou představili plán na zmírnění ekonomických dopadů viru. EK podle své šéfky hodlá mobilizovat investice v objemu 37 miliard eur (963 miliard Kč). Informuje o tom Reuters.
"Jsme připraveni aktivovat klauzuli o flexibilitě v rámci Paktu stability a růstu," prohlásil Dombrovskis s odkazem na rozpočtová a dluhová pravidla EU. Pakt zavazuje členské země udržovat státní dluh pod hranicí 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí překročit tři procenta.
Zmíněná klauzule umožní zemím, které se dostanou do hospodářských potíží, tato pravidla dočasně uvolnit. O podobnou vstřícnost už požádala Itálie, která je v Evropě nejvíce zasaženou zemí a přijala nejdrastičtější omezení s velkými dopady na ekonomiku.
Our goal is to make sure our companies - big and small - have the liquidity they need to withstand the shock. And that jobs and incomes of affected workers are protected. We have all the tools we need at our disposal. We will use them fully as the situation evolves. #coronavirus pic.twitter.com/MTbX9gW5F0
— Valdis Dombrovskis (@VDombrovskis) March 13, 2020
Firmy podnikající například v cestovním ruchu či dopravě, které se dostanou do velkých problémů kvůli zrušeným cestám, se podle Vestagerové budou moci obrátit na státy s žádostí o pomoc, která je běžně v rámci pravidel o hospodářské soutěži nepovolená.
Komise zároveň upozornila, že státy už v rámci platných pravidel o státní pomoci mohou firmám či obyvatelům pomoci zmírnit následky pandemie pomocí daňových úlev, platových úprav či kompenzací za zrušené akce, pokud by je neposkytli organizátoři.
Von der Leyenová už po úterním videosummitu unijních lídrů oznámila, že komise vytvoří investiční fond pro citlivé části ekonomiky. Původně měly investice dosáhnout 25 miliard eur, dnes ale šéfka komise hovořila o 37 miliardách. Osm miliard slíbila komise najít v rozpočtu EU, zbylých 29 miliard by mělo pocházet z nevyčerpaných prostředků pro jednotlivé členské státy ve strukturálních fondech. Další stovky milionů eur navrhuje komise uvolnit z fondů solidarity a zmírňování dopadů globalizace.
Peníze mají zamířit do zdravotnických systémů jednotlivých zemí, k malým a středním podnikům či na podporu trhu práce.
Komise také uvolní miliardu eur na záruky za úvěry malých a středních podniků, které se dostanou do potíží.
"Jsme připraveni udělat v budoucnu více, podle vývoje situace," řekla von der Leyenová. Upozornila tak, že navržený plán je reakcí pouze na současnou situaci, která se může rychle změnit.
Související
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
evropská komise , hranice , Ursula von der Leyenová , EU (Evropská unie) , Valdis Dombrovskis , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák