Úplné uzavírky hranic narušují životy lidí a volný přeshraniční obchod. Světová zdravotnická organizace (WHO) je navíc nevnímá jako nejefektivnější opatření v boji proti koronaviru. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s odkazem na Česko a další země, které v posledních hodinách v rámci prevence šíření koronaviru přestávají přes své hranice pouštět cizince.
Brusel podle ní dává přednost zdravotním kontrolám na hranicích, pro které připraví společnou unijní strategii.
"Mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod," kritizovala uzavírky hranic von der Leyenová.
Komise je podle ní v kontaktu se členskými zeměmi a chce je přesvědčit o tom, aby volily "přiměřená opatření".
"Co můžeme udělat a co bychom měli udělat, je provádět kontroly zdravotního stavu, ať již na vnějších hranicích, na vnitřních hranicích nebo v rámci území členských států," míní šéfka unijní exekutivy. Ministři vnitra zemí EU podle ní o návrhu dnes debatují s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou.
Ministři vnitra zemí EU dnes o návrhu debatovali s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou. Ta jim přednesla návod, kterým by se podle komise mohly jednotné kontroly na hranicích řídit.
"Pokud by země zavedly zdravotní kontroly na vnitřních hranicích, nebude to považováno za věc, kterou by musely oznamovat," prohlásila Johanssonová. Naopak pokud se rozhodnou přes hranice nepouštět obyvatele některých zemí, musí o tom Bruselu dát vědět.
Podle velvyslance při EU Jakuba Dürra, který Česko na ministerském jednání zastupoval, se dnes členské země snažily řešit některé konkrétní problémy, které jsou s omezeními na hranicích spojeny. Zvláště komplikovaná situace je v současnosti na hranicích Itálie, která je nejzasaženější evropskou zemí.
"Na hranicích s Itálií například stojí několik týdnů kamiony vezoucí léky či zdravotnické pomůcky, tak není dobré je tam několik týdnů držet," popsal jedno z témat jednání český diplomat. Zvláště Rumunsko a Bulharsko, odkud pochází velká část řidičů zmíněných kamionů, podle něho žádaly o urychlení probíhajících kontrol.
EK kvůli koronaviru uvolní pravidla o rozpočtech a státní pomoci
Evropská komise co nejrychleji umožní členským státům Evropské unie poskytovat pomoc odvětvím zasaženým koronavirem. Brusel je také připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu.
Oznámili to dnes místopředsedové komise Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří spolu s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou představili plán na zmírnění ekonomických dopadů viru. EK podle své šéfky hodlá mobilizovat investice v objemu 37 miliard eur (963 miliard Kč). Informuje o tom Reuters.
"Jsme připraveni aktivovat klauzuli o flexibilitě v rámci Paktu stability a růstu," prohlásil Dombrovskis s odkazem na rozpočtová a dluhová pravidla EU. Pakt zavazuje členské země udržovat státní dluh pod hranicí 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí překročit tři procenta.
Zmíněná klauzule umožní zemím, které se dostanou do hospodářských potíží, tato pravidla dočasně uvolnit. O podobnou vstřícnost už požádala Itálie, která je v Evropě nejvíce zasaženou zemí a přijala nejdrastičtější omezení s velkými dopady na ekonomiku.
Our goal is to make sure our companies - big and small - have the liquidity they need to withstand the shock. And that jobs and incomes of affected workers are protected. We have all the tools we need at our disposal. We will use them fully as the situation evolves. #coronavirus pic.twitter.com/MTbX9gW5F0
— Valdis Dombrovskis (@VDombrovskis) March 13, 2020
Firmy podnikající například v cestovním ruchu či dopravě, které se dostanou do velkých problémů kvůli zrušeným cestám, se podle Vestagerové budou moci obrátit na státy s žádostí o pomoc, která je běžně v rámci pravidel o hospodářské soutěži nepovolená.
Komise zároveň upozornila, že státy už v rámci platných pravidel o státní pomoci mohou firmám či obyvatelům pomoci zmírnit následky pandemie pomocí daňových úlev, platových úprav či kompenzací za zrušené akce, pokud by je neposkytli organizátoři.
Von der Leyenová už po úterním videosummitu unijních lídrů oznámila, že komise vytvoří investiční fond pro citlivé části ekonomiky. Původně měly investice dosáhnout 25 miliard eur, dnes ale šéfka komise hovořila o 37 miliardách. Osm miliard slíbila komise najít v rozpočtu EU, zbylých 29 miliard by mělo pocházet z nevyčerpaných prostředků pro jednotlivé členské státy ve strukturálních fondech. Další stovky milionů eur navrhuje komise uvolnit z fondů solidarity a zmírňování dopadů globalizace.
Peníze mají zamířit do zdravotnických systémů jednotlivých zemí, k malým a středním podnikům či na podporu trhu práce.
Komise také uvolní miliardu eur na záruky za úvěry malých a středních podniků, které se dostanou do potíží.
"Jsme připraveni udělat v budoucnu více, podle vývoje situace," řekla von der Leyenová. Upozornila tak, že navržený plán je reakcí pouze na současnou situaci, která se může rychle změnit.
Související
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise
evropská komise , hranice , Ursula von der Leyenová , EU (Evropská unie) , Valdis Dombrovskis , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 39 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek