Brusel nesouhlasí s uzavřením hranic. Eurokomise kvůli koronaviru uvolní pravidla o rozpočtech

Úplné uzavírky hranic narušují životy lidí a volný přeshraniční obchod. Světová zdravotnická organizace (WHO) je navíc nevnímá jako nejefektivnější opatření v boji proti koronaviru. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová s odkazem na Česko a další země, které v posledních hodinách v rámci prevence šíření koronaviru přestávají přes své hranice pouštět cizince.

Brusel podle ní dává přednost zdravotním kontrolám na hranicích, pro které připraví společnou unijní strategii.

"Mají silný společenský a hospodářský dopad, narušují životy lidí a přeshraniční obchod," kritizovala uzavírky hranic von der Leyenová.

Komise je podle ní v kontaktu se členskými zeměmi a chce je přesvědčit o tom, aby volily "přiměřená opatření".

"Co můžeme udělat a co bychom měli udělat, je provádět kontroly zdravotního stavu, ať již na vnějších hranicích, na vnitřních hranicích nebo v rámci území členských států," míní šéfka unijní exekutivy. Ministři vnitra zemí EU podle ní o návrhu dnes debatují s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou.

Ministři vnitra zemí EU dnes o návrhu debatovali s komisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou. Ta jim přednesla návod, kterým by se podle komise mohly jednotné kontroly na hranicích řídit.

"Pokud by země zavedly zdravotní kontroly na vnitřních hranicích, nebude to považováno za věc, kterou by musely oznamovat," prohlásila Johanssonová. Naopak pokud se rozhodnou přes hranice nepouštět obyvatele některých zemí, musí o tom Bruselu dát vědět.

Podle velvyslance při EU Jakuba Dürra, který Česko na ministerském jednání zastupoval, se dnes členské země snažily řešit některé konkrétní problémy, které jsou s omezeními na hranicích spojeny. Zvláště komplikovaná situace je v současnosti na hranicích Itálie, která je nejzasaženější evropskou zemí.

"Na hranicích s Itálií například stojí několik týdnů kamiony vezoucí léky či zdravotnické pomůcky, tak není dobré je tam několik týdnů držet," popsal jedno z témat jednání český diplomat. Zvláště Rumunsko a Bulharsko, odkud pochází velká část řidičů zmíněných kamionů, podle něho žádaly o urychlení probíhajících kontrol.

EK kvůli koronaviru uvolní pravidla o rozpočtech a státní pomoci

Evropská komise co nejrychleji umožní členským státům Evropské unie poskytovat pomoc odvětvím zasaženým koronavirem. Brusel je také připraven uvolnit rozpočtová pravidla zemím, které kvůli šířící se nákaze čelí hospodářskému propadu.

Oznámili to dnes místopředsedové komise Margrethe Vestagerová a Valdis Dombrovskis, kteří spolu s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou představili plán na zmírnění ekonomických dopadů viru. EK podle své šéfky hodlá mobilizovat investice v objemu 37 miliard eur (963 miliard Kč). Informuje o tom Reuters.

"Jsme připraveni aktivovat klauzuli o flexibilitě v rámci Paktu stability a růstu," prohlásil Dombrovskis s odkazem na rozpočtová a dluhová pravidla EU. Pakt zavazuje členské země udržovat státní dluh pod hranicí 60 procent hrubého domácího produktu (HDP) či jej snižovat. Rozpočtové deficity zároveň nesmějí překročit tři procenta.

Zmíněná klauzule umožní zemím, které se dostanou do hospodářských potíží, tato pravidla dočasně uvolnit. O podobnou vstřícnost už požádala Itálie, která je v Evropě nejvíce zasaženou zemí a přijala nejdrastičtější omezení s velkými dopady na ekonomiku.

Our goal is to make sure our companies - big and small - have the liquidity they need to withstand the shock. And that jobs and incomes of affected workers are protected. We have all the tools we need at our disposal. We will use them fully as the situation evolves. #coronavirus pic.twitter.com/MTbX9gW5F0

— Valdis Dombrovskis (@VDombrovskis) March 13, 2020

Firmy podnikající například v cestovním ruchu či dopravě, které se dostanou do velkých problémů kvůli zrušeným cestám, se podle Vestagerové budou moci obrátit na státy s žádostí o pomoc, která je běžně v rámci pravidel o hospodářské soutěži nepovolená.

Komise zároveň upozornila, že státy už v rámci platných pravidel o státní pomoci mohou firmám či obyvatelům pomoci zmírnit následky pandemie pomocí daňových úlev, platových úprav či kompenzací za zrušené akce, pokud by je neposkytli organizátoři.

Von der Leyenová už po úterním videosummitu unijních lídrů oznámila, že komise vytvoří investiční fond pro citlivé části ekonomiky. Původně měly investice dosáhnout 25 miliard eur, dnes ale šéfka komise hovořila o 37 miliardách. Osm miliard slíbila komise najít v rozpočtu EU, zbylých 29 miliard by mělo pocházet z nevyčerpaných prostředků pro jednotlivé členské státy ve strukturálních fondech. Další stovky milionů eur navrhuje komise uvolnit z fondů solidarity a zmírňování dopadů globalizace.

Peníze mají zamířit do zdravotnických systémů jednotlivých zemí, k malým a středním podnikům či na podporu trhu práce.

Komise také uvolní miliardu eur na záruky za úvěry malých a středních podniků, které se dostanou do potíží.

"Jsme připraveni udělat v budoucnu více, podle vývoje situace," řekla von der Leyenová. Upozornila tak, že navržený plán je reakcí pouze na současnou situaci, která se může rychle změnit.

Související

Vít Rakušan

Rakušan řekl, co Česko čeká od nové Evropské komise

Česko čeká, že nově složená Evropská komise urychleně podnikne kroky, které zajistí účinnější vrácení neúspěšných žadatelů o azyl. Po jednání ministrů vnitra členských zemí o současném stavu schengenského prostoru to řekl ministr Vít Rakušan (STAN). Kontroly na vnitřních hranicích Unie musí podle něj být jen dočasným řešením. Informovala o tom agentura TASR.

Více souvisejících

evropská komise hranice Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie) Valdis Dombrovskis Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy