EU zvažuje konec ruského plynu v roce 2027, lotyšský premiér ho chce hned

Evropská komise do května předloží plán postupného ukončení odběru plynu z Ruska do roku 2027. Během dnešního jednání unijních lídrů to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš před summitem prohlásil, že EU musí kvůli válce na Ukrajině co nejrychleji ochromit ruskou ekonomiku a měla by rozhodnout o zastavení energetického dovozu z Ruska.

Jiní šéfové států včetně českého premiéra Petra Fialy ovšem prosazují opatrnější postup, a summit tak zřejmě přinese pouze obecnější deklaraci o snaze snižovat závislost na ruském plynu a ropě.

Dodávky z Ruska zajišťují asi 40 procent spotřeby zemního plynu v EU a 30 procent spotřeby ropy. Rozhodnutí Moskvy vojensky napadnout Ukrajinu ovšem dramaticky vystupňovalo snahy tuto "závislost" ukončit a zasáhnout tak klíčový zdroj příjmů Ruska. Evropská komise v úterý navrhla, aby se tak v případě plynu stalo "mnohem dříve než v roce 2030".

Šéfka unijní exekutivy dnes upřesnila, že do poloviny května předloží plán, jak toho dosáhnout do roku 2027. Podle vysoce postaveného unijního činitele však tato strategie zatím nemá jednoznačnou podporu členských zemí. Některé státy podle něj nepovažují za realistické tento termín stihnout. Další země naopak usilují o co nejrychlejší odstřižení EU od ruského plynu, ropy či uhlí.

"Musíme nejen izolovat ekonomiku (ruského prezidenta Vladimira) Putina, ale co nejrychleji ji ochromit," řekl při příchodu na zámek ve Versailles lotyšský premiér. "Jsem přesvědčený, že bychom měli přijmout rozhodnutí zastavit dovoz energií z Ruska, abychom dostali Putina k vyjednávacímu stolu a zastavili válku," pokračoval Kariňš.

EU podobně jako Spojené státy a Británie uvalila na Moskvu kvůli její invazi na Ukrajinu nebývale tvrdé sankce, rychlé zastavení nákupů ropy a plynu je ale podle lídrů některých členských zemí nemožné. Odmítá jej například maďarský premiér Viktor Orbán, který je podle svého mluvčího proti sankcím spojeným s ropou a plynem.

Český premiér dnes před odletem do Paříže řekl novinářům, že okamžité odstřižení unie od ruského plynu "není cesta, kterou bychom měli jít". Fiala plně podporuje snahy odpoutat se od ruských paliv a chce, aby se tak stalo co nejdříve. "Ale určitě to nebude v letošním roce," uvedl.

Pracovní verze závěrů summitu, kterou má ČTK k dispozici, mluví o dohodě na "postupném ukončení naší závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí". Konkrétní termín pro završení této snahy v návrhu uveden není.

Související

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Stíhačky NATO sestřelily nad Lotyšskem bezpilotní letoun. Finsko omezilo provoz

Stíhací letouny Severoatlantické aliance zasahovaly v pátek v brzkých ranních hodinách nad Lotyšskem, kde sestřelily cizí bezpilotní letoun. Incident potvrdily lotyšské ozbrojené síly na sociální síti X s tím, že neznámý dron narušil vzdušný prostor země. Armáda po úspěšném Zásahu aliančních stíhaček zrušila varování před vzdušnou hrozbou, které předtím vyhlásila pro oblasti v blízkosti ruských hranic.
Evika Siliňová na summitu EU. (6. března 2025).

Lotyšská premiérka po incidentu s ukrajinskými drony rezignovala

Lotyšská premiérka Evika Siliņa ve čtvrtek oznámila svou rezignaci, čímž vyvolala pád středopravicové vládní koalice. Toto rozhodnutí přichází v kritické době, jen několik měsíců před plánovanými parlamentními volbami, které se mají konat v říjnu. Předsedkyně vlády ve svém televizním prohlášení uvedla, že sice odstupuje z funkce, ale rozhodně se nevzdává svého politického úsilí.

Více souvisejících

lotyšsko EU (Evropská unie) Zemní plyn

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 4 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy