EU může snáze trestat porušování lidských práv po celém světě

Evropský blok musel až do současnosti složitě schvalovat zvláštní sankční rámec pro každou zemi, v níž shledá nějaké porušení lidských práv. Nový režim, který bývá přirovnáván k takzvanému Magnitského zákonu uplatňovanému Spojenými státy, má umožnit jednodušší a rychlejší potrestání jedinců či soukromých nebo státních subjektů v jakékoli zemi.

Lidé odpovědní za mučení či další porušování lidských práv by "neměli mít možnost jezdit do Evropy nakupovat", řekl před dnešním jednáním německý ministr zahraničí Heiko Maas, jehož země unijním schůzkám předsedá.

Nový sankční režim se bude vztahovat zejména na vážné prohřešky vůči lidským právům, mezi jinými na genocidu, mučení, mimosoudní popravy, svévolná uvěznění či omezení svobody shromažďování. Vedle zmíněných trestů může také EU zakázat svým obyvatelům či firmám spolupráci s potrestanými subjekty.

Diplomaté nejčastěji hovoří o tom, že by se mezi prvními mohly sankce vztahovat na země z východní Asie či Blízkého východu. EU se například kvůli složitosti dosavadních pravidel vyžadujících přijetí sankčního rámce vůči konkrétním státům nedokázala shodnout na přijetí postihů za brutální vraždu saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Podle diplomatů bude možné využít nový systém například i k trestům za porušování práv lidí protestujících v Hongkongu.

"Navrhovat sankce mohou členské státy. Zatím to žádný neučinil," odpověděl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání na novinářskou otázku, zda budou prvními potrestanými činitelé uplatňující nový čínský bezpečnostní zákon pro Hongkong. Jeho cílem je podle Pekingu "obnovit pořádek" po masivních demonstracích za demokracii, podle západních zemí však umožňuje porušovat práva obyvatel této poloautonomní čínské provincie.

Ministři se sice podle Borrella dnes shodli, že situace obyvatel Hongkongu se od posledního unijního prohlášení z léta zhoršila, k přijetí postihů však žádný členský stát nevyzval.

Nový mechanismus má také usnadnit koordinaci postihů EU a USA, které již od roku 2012 využívají zmíněný zákon pojmenovaný po ruském právníku kritickému ke Kremlu, který v roce 2009 zemřel ve vězení. Právě Washington přitom už v létě hongkongské činitele včetně správkyně Carrie Lamové za potlačování svobod obyvatel Hongkongu potrestal.

Na sankcích se však v rámci nového režimu stejně jako dosud budou muset členské země shodnout jednomyslně, což může v některých případech zavádění postihů komplikovat. Borrell již dříve navrhl, aby členské státy například ve věci sankcí hlasovaly kvalifikovanou většinou, tato myšlenka však nezískala potřebnou podporu zemí obávajících se převádění národních pravomocí na unii.