EU posiluje boj s dezinformacemi, sociální sítě mají nasadit "ověřovače faktů"

Komise k tomu dnes vyzvala v nové strategii boje proti dezinformacím, která reaguje též na výrazný nárůst lží a manipulací šířených po internetu v souvislosti s pandemií covidu-19.

Podle unijní exekutivy se do dezinformačních a propagandistických kampaní uvnitř EU zapojily i Rusko a Čína, kvůli čemuž musí unie posílit svou aktivitu.

The #coronavirus pandemic has been accompanied by a massive wave of false or misleading information.We have assessed the immediate EU response to fight disinformation and propose concrete action that can be quickly set in motion. #EUvsDisinfo #FactsMatter

"Dezinformace mohou v době koronaviru zabíjet. Máme povinnost chránit občany tím, že je upozorníme na nepravdivé informace a označíme jejich původce," prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Evropská komise v souvislosti s pandemií hovoří o "infodemii", čili škodlivé záplavě nepravdivých či manipulativních informací. Jejich škála sahá od nabídek zdraví nebezpečných výrobků po úmyslné lži o původu viru. Podle dnešního odhadu Bruselu se okolo koronaviru objevilo až sedm milionů dezinformací.

Velkou část z nich šířili vědomě či nevědomě přímo obyvatelé unijních zemí, část však měla původ mimo EU, zvláště v Rusku a Číně. Unie přitom čelila kritice za to, že se s ofenzivou propagandy z Moskvy a Pekingu nedokáže vyrovnat a že je v médiích více slyšet o rouškách z Číny než o miliardách eur solidární pomoci v rámci evropského bloku.

"Je na čase, abychom v tom začali dělat více a nedovolili jiným, aby obsadili náš prostor," podotkla dnes na adresu ruských a čínských aktivit místopředsedkyně EK Věra Jourová. Podle ní se v současnosti dá čekat například nárůst dezinformací spojených s vývojem vakcíny proti koronaviru. Pod vlivem manipulativních informací ubývá lidí, kteří se chtějí nechat očkovat, například v Německu podle nové studie za poslední dva měsíce až o 20 procent, uvedla Jourová.

Brusel hodlá v rámci nové strategie posílit unijní kapacity v odhalování a analýze dezinformací a rizik s nimi spojených. EU chce rovněž v tomto směru začít blíže spolupracovat s NATO či skupinou vyspělých ekonomik G7.

Podle Jourové by ovšem měly hrát zásadní roli také velké internetové firmy jako Facebook, Twitter či Google, které se mají aktivněji zapojit do boje s nepravdivými a zavádějícími informacemi.

Tyto platformy již v rámci dobrovolného kodexu s Bruselem na odhalování dezinformací spolupracují a například Google na celém světě zablokoval či odstranil na 80 milionů reklam a oznámení spojených s koronavirem. Komise nyní chce, aby sítě a vyhledávače začaly více spolupracovat s agenturami ověřujícími fakta a každý měsíc informovaly o svých výsledcích.

Jourová nedávno podpořila společnost Twitter ve sporu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten nazval sociální síť aktivistickou poté, co mu označila několik příspěvků za zavádějící. Podle Jourové by takto měly postupovat i další internetové platformy, kterým česká politička doporučuje uvádět vedle zkreslujících či nepravdivých příspěvků odkazy na ověřené zdroje.

Zatímco dnes zveřejněná strategie je založena především na nezávazných doporučeních, na prosinec chystá komise návrh závazné normy o digitálních službách. Ta by mohla stanovit přísnější podmínky fungování internetových platforem.