EU v koncích? Při řešení libyjské a íránské krize selhává, soudí analytici

Lídři Evropské unie tento týden zareagovali na vyhrocenou situaci okolo Íránu a Libye nebývalým diplomatickým nasazením. Mimořádné ministerské schůzky, jednání s politiky třetích zemí či desítky telefonátů jsou reakcí na první vážnou zkoušku nové unijní exekutivy, která hodlá EU zajistit významnější místo ve světovém dění. Experti se však shodují, že praktický dopad aktivity omezující se na výzvy k ukončení násilností bude mizivý.

Perný týden unijní diplomacie zahájilo zabití íránského generála Kásema Solejmáního minulý pátek, na které Teherán zareagoval odvetnými útoky na spojenecké základny v Iráku a hrozbou úplného vypovězení jaderné dohody JCPOA. Na Brusel vzápětí zamířila kritika za to, že Evropská komise s první reakcí přišla až o tři dny později, když se jako první z unijních špiček nezvykle ke konfliktu vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel.

Další zásadní výzvou bylo nedělní oznámení Turecka, že vysílá své vojáky do Libye, kde jednotky Chalífy Haftara stupňovaly ofenzivu proti mezinárodně uznávané vládě v Tripolisu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, Michel i vůdci a ministři velkých evropských zemí poté začali napjatou situaci řešit na všech stranách od USA přes Írán po Turecko.

Záplava nesourodých mediálních vyjádření unijních politiků je však podle analytiků evropské diplomacii na škodu.

"Očekávat nějaký diplomatický úspěch ve chvíli, kdy jsou ty snahy tahle roztříštěné, je trochu nerealistické," řekla ČTK vedoucí bruselské kanceláře think tanku Europeum Zuzana Stuchlíková, podle níž se k aktuální situaci vyjadřuje příliš mnoho aktérů, kteří svou aktivitu málo koordinují.

Problémem jsou podle ní i rozdílné zájmy jednotlivých unijních zemí. Například na řešení násilností v Libyi mají jiný pohled Francie a Itálie, které podporují rozdílné strany konfliktu. Na společné vůli po příměří se zato dokázaly shodnout Turecko a Rusko, které rovněž stojí na opačných stranách.

Evropská unie přitom o zahraničněpolitických otázkách rozhoduje jednomyslně, což by Borrell v zájmu větší diplomatické pružnosti chtěl změnit. Najít shodu na tomto zefektivnění však bude podle Stuchlíkové přes vůli některých států velmi těžké.

V prohlášeních unijních lídrů k Íránu a Iráku převažují dvě témata: další působení protiteroristické koalice v Iráku a záchrana jaderné dohody JCPOA. Podle expertů však EU zatím nepřišla s ničím, co by mohlo posílit její okrajové postavení v tomto regionu a tím i diplomatickou váhu.

Někdejší poradkyně bývalé šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové Nathalie Tocciová soudí, že pokud chce Evropa při nejistém vývoji americké přítomnosti v Iráku hrát větší roli, má dvě možnosti. Jednou z nich je vyslat do nestabilní blízkovýchodní země evropskou vojenskou misi, jejíž podpora mezi unijními státy je však nejistá. Druhou je rychlé spuštění barterového mechanismu INSTEX, který má umožnit obchod s íránskou ropou bez hrozby amerických sankcí. Systém se velké evropské země bezvýsledně snaží uvést do provozu už rok, zatím však bez viditelných výsledků.

"Pokud Evropa nepodnikne okolo INSTEXu rychlé a smysluplné kroky, mohou Evropané v příštích týdnech či měsících litovat dalšího jaderného zbrojení či jiných ran pro mnohostrannou diplomacii," napsala Tocciová na bruselském webu Politico.

Teherán za návrat k JCPOA požaduje možnost vyvážet svou ropu. Pokud Írán dohodu zcela vypoví, obávají se evropští představitelé jeho rychlé cesty k jaderné zbrani. Například francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes řekl, že ji íránský režim může získat do dvou let.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Josep Borrell Kásem Solejmání Libye Chalífa Haftar Írán

Aktuálně se děje

před 56 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

včera

Spalničky

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima

Britští zdravotníci varují rodiny plánující letní dovolenou nebo návštěvy příbuzných v zahraničí, že Evropou a dalšími regiony se šíří nebezpečné epidemie spalniček. Vzhledem k dramatickému nárůstu případů v zemích jako Francie, Španělsko, Itálie či Německo, doporučuje britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) lidem zkontrolovat, zda jsou oni i jejich děti plně očkováni proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

včera

Konvoj jednotek U.S. Army

Washington chystá největší vojenskou přehlídku za desítky let

Spojené státy se připravují na impozantní vojenskou přehlídku, která 14. června projede centrem Washingtonu a oslaví 250. výročí založení americké armády. Událost, jejímž iniciátorem je prezident Donald Trump, má být největší svého druhu za poslední desítky let. Zároveň však budí obavy kvůli potenciálnímu poškození městské infrastruktury a vysokým nákladům.

včera

Auckland

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio

Velká část severního i jižního ostrova Nového Zélandu se ve středu ráno ocitla bez bezdrátového připojení k internetu a rádiového signálu. Nešlo však o poruchu ze strany místních poskytovatelů, nýbrž o nečekaný technologický zásah z moře – původcem výpadku byla totiž australská vojenská loď HMAS Canberra, která při připlouvání do přístavu ve Wellingtonu svým radarem neúmyslně narušila běžně využívané frekvence.

včera

Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.

včera

Donald Trump

Trump žene Spojené státy do izolace. Ani jeho nástupce pravděpodobně nebude schopen tento trend zvrátit

Prezident Donald Trump během svého druhého mandátu systematicky rozkládá tradiční roli USA jako garanta mezinárodního řádu. Narozdíl od svých předchůdců, kteří reformovali, aniž by podrývali základní hodnoty, Trump ruší klíčové instituce jako USAID a útočí na multilaterální spolupráci. Protekcionismus, oslabení závazků k NATO i destrukce obchodu ohrožují globální stabilitu.

včera

SPD

Bitcoinová aféra zacloumala politickou scénou: ANO drží pozice, SPOLU slábne, SPD ho dohání

Česká politická scéna zažívá první viditelný otřes v důsledku bitcoinové aféry, která od konce května plní titulní stránky médií. Volební preference začínají odrážet rostoucí napětí i frustraci mezi voliči. Nejnovější průzkum agentury NMS Market Research ukazuje, že i když se hnutí ANO drží na stabilních číslech, vládní koalice SPOLU mírně oslabuje a hnutí SPD zaznamenává nejrychlejší růst podpory.

včera

včera

Jaderné zbraně

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí

Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.

včera

Muskova reakce na Trumpovy hrozby: SpaceX vyřazuje kosmické lodě Dragon

Veřejný konflikt mezi Elonem Muskem a prezidentem Donaldem Trumpem nabral nečekaný směr a má okamžité důsledky pro americký vesmírný program. Musk ve čtvrtek večer oznámil, že jeho společnost SpaceX začne s vyřazováním kosmických lodí Dragon, které NASA využívá k dopravě astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Tento krok přichází krátce poté, co Trump pohrozil zrušením federálních zakázek pro Muskova impéria.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy