Lídři Evropské unie tento týden zareagovali na vyhrocenou situaci okolo Íránu a Libye nebývalým diplomatickým nasazením. Mimořádné ministerské schůzky, jednání s politiky třetích zemí či desítky telefonátů jsou reakcí na první vážnou zkoušku nové unijní exekutivy, která hodlá EU zajistit významnější místo ve světovém dění. Experti se však shodují, že praktický dopad aktivity omezující se na výzvy k ukončení násilností bude mizivý.
Perný týden unijní diplomacie zahájilo zabití íránského generála Kásema Solejmáního minulý pátek, na které Teherán zareagoval odvetnými útoky na spojenecké základny v Iráku a hrozbou úplného vypovězení jaderné dohody JCPOA. Na Brusel vzápětí zamířila kritika za to, že Evropská komise s první reakcí přišla až o tři dny později, když se jako první z unijních špiček nezvykle ke konfliktu vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel.
Další zásadní výzvou bylo nedělní oznámení Turecka, že vysílá své vojáky do Libye, kde jednotky Chalífy Haftara stupňovaly ofenzivu proti mezinárodně uznávané vládě v Tripolisu.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, Michel i vůdci a ministři velkých evropských zemí poté začali napjatou situaci řešit na všech stranách od USA přes Írán po Turecko.
Záplava nesourodých mediálních vyjádření unijních politiků je však podle analytiků evropské diplomacii na škodu.
"Očekávat nějaký diplomatický úspěch ve chvíli, kdy jsou ty snahy tahle roztříštěné, je trochu nerealistické," řekla ČTK vedoucí bruselské kanceláře think tanku Europeum Zuzana Stuchlíková, podle níž se k aktuální situaci vyjadřuje příliš mnoho aktérů, kteří svou aktivitu málo koordinují.
Problémem jsou podle ní i rozdílné zájmy jednotlivých unijních zemí. Například na řešení násilností v Libyi mají jiný pohled Francie a Itálie, které podporují rozdílné strany konfliktu. Na společné vůli po příměří se zato dokázaly shodnout Turecko a Rusko, které rovněž stojí na opačných stranách.
Evropská unie přitom o zahraničněpolitických otázkách rozhoduje jednomyslně, což by Borrell v zájmu větší diplomatické pružnosti chtěl změnit. Najít shodu na tomto zefektivnění však bude podle Stuchlíkové přes vůli některých států velmi těžké.
V prohlášeních unijních lídrů k Íránu a Iráku převažují dvě témata: další působení protiteroristické koalice v Iráku a záchrana jaderné dohody JCPOA. Podle expertů však EU zatím nepřišla s ničím, co by mohlo posílit její okrajové postavení v tomto regionu a tím i diplomatickou váhu.
Někdejší poradkyně bývalé šéfky unijní diplomacie Federiky Mogheriniové Nathalie Tocciová soudí, že pokud chce Evropa při nejistém vývoji americké přítomnosti v Iráku hrát větší roli, má dvě možnosti. Jednou z nich je vyslat do nestabilní blízkovýchodní země evropskou vojenskou misi, jejíž podpora mezi unijními státy je však nejistá. Druhou je rychlé spuštění barterového mechanismu INSTEX, který má umožnit obchod s íránskou ropou bez hrozby amerických sankcí. Systém se velké evropské země bezvýsledně snaží uvést do provozu už rok, zatím však bez viditelných výsledků.
"Pokud Evropa nepodnikne okolo INSTEXu rychlé a smysluplné kroky, mohou Evropané v příštích týdnech či měsících litovat dalšího jaderného zbrojení či jiných ran pro mnohostrannou diplomacii," napsala Tocciová na bruselském webu Politico.
Teherán za návrat k JCPOA požaduje možnost vyvážet svou ropu. Pokud Írán dohodu zcela vypoví, obávají se evropští představitelé jeho rychlé cesty k jaderné zbrani. Například francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes řekl, že ji íránský režim může získat do dvou let.
Související

Automobilovému průmysl hrozí vážná krize. Evropa žádá Čínu o urychlený zásah

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
EU (Evropská unie) , Josep Borrell , Kásem Solejmání , Libye , Chalífa Haftar , Írán
Aktuálně se děje
před 56 minutami

Ani předpověď počasí na víkend není bez bouřek. Teplejší bude sobota
včera

Novinka ohledně důchodů se osvědčuje, hlásí ministerstvo
včera

Podvodníci přišli s novou metodou na WhatsAppu. Zneužívají důvěry v kamarády
včera

Bundeswehr musí posílit o dalších 60 tisíc vojáků. Vyloučena není povinná služba
včera

Až sedmicentimetrové kroupy a downbursty. Meteorologové zhodnotili čtvrteční bouřky
včera

Ze smrti ženy na Pardubicku je vražda na objednávku. Dva lidé čelí obvinění
včera

Hromadná nehoda na D10. Pět zraněných, dálnice je uzavřena
včera

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování
včera

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není
včera

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak
včera

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky
včera

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima
včera

Washington chystá největší vojenskou přehlídku za desítky let
včera

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio
včera

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek
včera

Trump žene Spojené státy do izolace. Ani jeho nástupce pravděpodobně nebude schopen tento trend zvrátit
včera

Bitcoinová aféra zacloumala politickou scénou: ANO drží pozice, SPOLU slábne, SPD ho dohání
včera

Kanada truchlí. Zemřelo předčasně narozené dítě, které se nakazilo spalničkami ještě před narozením
včera

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí
včera
Muskova reakce na Trumpovy hrozby: SpaceX vyřazuje kosmické lodě Dragon
Veřejný konflikt mezi Elonem Muskem a prezidentem Donaldem Trumpem nabral nečekaný směr a má okamžité důsledky pro americký vesmírný program. Musk ve čtvrtek večer oznámil, že jeho společnost SpaceX začne s vyřazováním kosmických lodí Dragon, které NASA využívá k dopravě astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Tento krok přichází krátce poté, co Trump pohrozil zrušením federálních zakázek pro Muskova impéria.
Zdroj: Libor Novák