EU zaostává za svým cílem v recyklaci plastů, nad emisním plánem visí otazníky

Většina zemí Evropské unie podporuje úpravu limitu emisí skleníkových plynů do roku 2030, některé země ale mají obavy z udržení konkurenceschopnosti. Dnes to na tiskové konferenci po závěru neformální videokonference unijních ministrů energetiky prohlásil německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Protože jednání bylo neformální, ministři žádné rozhodnutí v této věci nepřijali.

"Většina členských států chce mezicíl roku 2030 upravit, aby byl cíl k roku 2050 reálný," řekl Altmaier k plánu Evropy stát se do poloviny století prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Dodal ale, že některé státy mají pochybnosti, zda vytyčení smělejšího mezicíle nebude na úkor udržení konkurenceschopnosti.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v září navrhla, aby EU místo plánovaného snížení emisí k roku 2030 o 40 procent proti hodnotám z roku 1990 posunula limit na 55 procent. Zatímco Altmaier tuto změnu podporuje, český ministr průmyslu Karel Havlíček takový cíl považuje za nereálný. Havlíček to zdůvodnil mimo jiné příliš vysokými náklady, které by podle něj dostaly do problémů automobilový průmysl. Podobně kritické hlasy se ozvaly také z Polska, kde je silný sektor těžby uhlí.

EU zaostává za svým cílem v recyklaci plastů, uvádí auditoři

Pokud Evropská unie nezačne výrazně více recyklovat plastový odpad, nenaplní své ekologické cíle pro následujících pět a deset let. Uvádí to dnešní zpráva auditorů Evropského účetního dvora, podle jejichž zjištění unijní státy stále likvidují větší množství plastových obalů, než kolik jich zvládnou recyklovat.

Tyto údaje může ještě dál zhoršit chystaný zákaz vývozu některých plastových odpadů do chudších mimoevropských zemí. Negativní vliv může navíc mít pandemie covidu-19, kvůli níž se začaly více používat jednorázové plastové výrobky.

Sedmadvacítka unijních zemí jen za rok 2018 vyprodukovala 29 milionů tun plastového odpadu, z čehož bylo 60 procent obalů jako jsou kelímky od jogurtů či láhve od nápojů. Pouze zhruba 40 procent těchto obalů se však podle auditorů daří recyklovat. Podle současného cíle stanoveného Evropskou komisí má přitom do roku 2025 projít recyklačními linkami 50 procent a do roku 2030 55 procent plastových odpadů.

"Aby splnila své recyklační cíle pro plastové obaly, musí EU zvrátit současnou situaci, kdy více spalujeme než recyklujeme," uvedl auditor Samo Jereb odpovědný za dnes zveřejněnou zprávu.

Unijní země podle něho především potřebují výrazně větší kapacity recyklačních zařízení. Téměř třetina odpadu určeného k recyklaci je navíc z EU vyvážena do třetích zemí. Členským státům v tomto směru může zkomplikovat situaci chystaný zákaz vývozu některých hůře recyklovatelných odpadů do méně hospodářsky vyspělých zemí.

? "By resuscitating single-use habits amid sanitary concerns, the #COVID pandemic shows that #plastics will continue to be a mainstay of our economies, but also an ever-growing environmental threat.”?️ @jereb_samo, #ECA Member responsible for the report

— European Court of Auditors (@EUauditors) October 6, 2020

Evropská komise na příští rok chystá nová pravidla, která by měla vést k efektivnějšímu nakládání s plastovými obaly. Členské země budou s Evropským parlamentem jednat o tom, od kdy a v jaké výši zavést novou daň z nerecyklovaných plastů, která by měla pomoci k financování příštího unijního rozpočtu.

Podle Jereba se na snaze omezit ekologicky škodlivé spalování plastů může negativně projevit koronavirová nákaza, kvůli níž se lidé kvůli obavám o zdraví vrátili k používání jednorázových plastových výrobků. EK již dříve varovala, že objem nerecyklovaného odpadu může kvůli ochranným rouškám či rukavicím vzrůst.

Související

Donald Trump

Meloniová je jen špičkou ledovce. Jak Trump přichází o partnery, s nimiž budoval přátelství desítky let?

Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které bylo dříve spojenectví s americkým prezidentem Donaldem Trumpem politickým přínosem, podle webu Politico začínají měnit svůj postoj. S blížícími se klíčovými volbami v roce 2027 v Itálii, Francii či Polsku se podpora z USA stává spíše přítěží. Trumpův obraz v Evropě poškodily obchodní války s cly, hrozby vůči Grónsku a válečný konflikt v Íránu, který zapříčinil růst cen energií. Jeho zásahy do evropské politiky tak nyní tamní pravicoví politici vnímají jako riziko, které by mohlo odradit umírněné voliče a rozdělit jejich vlastní voličskou základnu.
Evropská unie

Evropská unie čelí vlně kritiky. Plánuje se setkat s delegací Tálibánu

Evropská unie čelí vlně kritiky kvůli plánovanému bruselskému setkání s delegací Tálibánu, které má podle lidskoprávních aktivistů a europoslanců potenciál normalizovat režim systematicky potlačující práva žen. Belgické ministerstvo zahraničí potvrdilo, že afghánským zástupcům udělilo pět jednodenních víz. Schůzka navazuje na několikaměsíční rozhovory, které Evropská komise vede od začátku roku s cílem vyjednat zefektivnění a navýšení počtu deportací afghánských migrantů zpět do vlasti.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) emise Peter Altmaier (CDU) Ekologie Německo recyklace plasty

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy