Europoslanci chtějí prosadit své priority při unijní záchraně ekonomik

Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu.

Evropská komise plánuje předložit jejich návrh během května. Komisaři odhadují, že na pokrizovou pomoc by měla EU vyhradit až dva biliony eur (56 bilionů korun). Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v dubnu prohlásila, že by příští rozpočet mohl v zájmu investic do zasažených odvětví nabobtnat z dříve navrhovaných 1,1 procenta hrubého národního důchodu EU až ke dvěma procentům.

Hlavní slovo při vyjednávání o návrzích předložených Bruselem budou mít lídři členských zemí, jejichž pohledy na objem i rozdělení financí se zatím velmi různí a diplomaté čekají vypjaté debaty. Europarlament však bude schvalovat finální podobu rozpočtu a poslanci v posledních dnech dávají najevo, že jej nemusí odsouhlasit, pokud nebude reflektovat jejich požadavky.

"Poslanci musejí mít plnohodnotné slovo v tom, kam budou peníze investovány...Jak dává parlament najevo od začátku tohoto mandátu, není pouhou poštovní schránkou," prohlásil minulý týden předseda EP David Sassoli v narážce na dosavadní praxi, kdy EP většinou přes kritická prohlášení schválil víceletý rozpočet v podobě dohodnuté členskými zeměmi.

Podle italského politika by měl rozpočet být co nejvyšší a pomoci zacelit mezery mezi jednotlivými regiony různě zasaženými krizí, nemá však zapomínat ani na "dlouhodobé investice". Poslanci jimi mají na mysli například program na podporu výzkumu Horizont 2000 či studentské výměny Erasmus, o jejichž osud se v souvislosti s podporou ekonomik někteří obávají.

"Postpandemické oživení nesmí být financováno na úkor existujících priorit," uvedl místopředseda nejsilnější lidovecké frakce v EP Siegfried Murešan. Stejně jako další velké europoslanecké kluby mluví i lidovci o tom, že by komise neměla slevit ze svých plánů na podporu zelené a digitální ekonomiky, s níž má podle poslanců plán obnovy sladit.

Parlament již v únoru zkritizoval tehdejší "překrizový" návrh rozpočtu na období 2021 až 2027, v němž předseda Evropské rady Charles Michel po konzultacích s členskými zeměmi ubral peníze ze zmíněných programů a výrazně snížil celkový objem rozpočtu. Někteří diplomaté očekávají, že podobné tendence mohou mít lídři států i při vyjednávání o novém návrhu. Od polských či českých vládních politiků se navíc ozývají hlasy volající po odkladu klimatických plánů komise v zájmu co nejpružnější pomoci ekonomikám.

Část poslanců se vzhledem k očekávanému dlouhému vyjednávání mezi státy obává, že parlament nedostane odpovídající čas na schválení návrhu. Rozpočtový výbor proto minulý týden vyzval komisi, aby do června připravila záložní plán pro případ, že by nebyl rozpočet do konce roku schválen. Výdaje na rok 2021 by se v tom případě začaly automaticky řídit letošním rozpočtem, řada dlouhodobých programů by však bez nového víceletého rámce nepokračovala. "Občané, podniky ani nevládní organizace by neměli pochopení pro výpadek ve financování," komentovala návrh jeho socialistická spoluzpravodajka Margarida Marquesová.

Související

Více souvisejících

evropský parlament EU (Evropská unie) rozpočet Ekonomika

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

včera

ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně

Sněmovní volby by i v červnu s velkým přehledem vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy