Europoslanci chtějí prosadit své priority při unijní záchraně ekonomik

Evropská komise plánuje předložit jejich návrh během května. Komisaři odhadují, že na pokrizovou pomoc by měla EU vyhradit až dva biliony eur (56 bilionů korun). Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v dubnu prohlásila, že by příští rozpočet mohl v zájmu investic do zasažených odvětví nabobtnat z dříve navrhovaných 1,1 procenta hrubého národního důchodu EU až ke dvěma procentům.

Hlavní slovo při vyjednávání o návrzích předložených Bruselem budou mít lídři členských zemí, jejichž pohledy na objem i rozdělení financí se zatím velmi různí a diplomaté čekají vypjaté debaty. Europarlament však bude schvalovat finální podobu rozpočtu a poslanci v posledních dnech dávají najevo, že jej nemusí odsouhlasit, pokud nebude reflektovat jejich požadavky.

"Poslanci musejí mít plnohodnotné slovo v tom, kam budou peníze investovány...Jak dává parlament najevo od začátku tohoto mandátu, není pouhou poštovní schránkou," prohlásil minulý týden předseda EP David Sassoli v narážce na dosavadní praxi, kdy EP většinou přes kritická prohlášení schválil víceletý rozpočet v podobě dohodnuté členskými zeměmi.

Podle italského politika by měl rozpočet být co nejvyšší a pomoci zacelit mezery mezi jednotlivými regiony různě zasaženými krizí, nemá však zapomínat ani na "dlouhodobé investice". Poslanci jimi mají na mysli například program na podporu výzkumu Horizont 2000 či studentské výměny Erasmus, o jejichž osud se v souvislosti s podporou ekonomik někteří obávají.

"Postpandemické oživení nesmí být financováno na úkor existujících priorit," uvedl místopředseda nejsilnější lidovecké frakce v EP Siegfried Murešan. Stejně jako další velké europoslanecké kluby mluví i lidovci o tom, že by komise neměla slevit ze svých plánů na podporu zelené a digitální ekonomiky, s níž má podle poslanců plán obnovy sladit.

Parlament již v únoru zkritizoval tehdejší "překrizový" návrh rozpočtu na období 2021 až 2027, v němž předseda Evropské rady Charles Michel po konzultacích s členskými zeměmi ubral peníze ze zmíněných programů a výrazně snížil celkový objem rozpočtu. Někteří diplomaté očekávají, že podobné tendence mohou mít lídři států i při vyjednávání o novém návrhu. Od polských či českých vládních politiků se navíc ozývají hlasy volající po odkladu klimatických plánů komise v zájmu co nejpružnější pomoci ekonomikám.

Část poslanců se vzhledem k očekávanému dlouhému vyjednávání mezi státy obává, že parlament nedostane odpovídající čas na schválení návrhu. Rozpočtový výbor proto minulý týden vyzval komisi, aby do června připravila záložní plán pro případ, že by nebyl rozpočet do konce roku schválen. Výdaje na rok 2021 by se v tom případě začaly automaticky řídit letošním rozpočtem, řada dlouhodobých programů by však bez nového víceletého rámce nepokračovala. "Občané, podniky ani nevládní organizace by neměli pochopení pro výpadek ve financování," komentovala návrh jeho socialistická spoluzpravodajka Margarida Marquesová.