Europoslanci přijali rezoluci o klimatické nouzi. Zahradil se chytá za hlavu

Evropský parlament dnes rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v Evropské unii. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců.

Stručný text vyhlašující "klimatickou a environmentální nouzi" vyzval nastupující Evropskou komisi, aby přišla s legislativními návrhy a rozpočtovými kroky, které zajistí splnění klimatických cílů.

Unijní země se zavázaly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti hodnotám z roku 1990. Podle průběžného hodnocení dosud přijatých kroků je však potřeba, aby byly členské státy aktivnější. Nová předsedkyně EK Ursula von der Leyenová by navíc zmíněný cíl chtěla zvýšit na 50 procent. Zároveň chce unijní země přesvědčit, aby do poloviny století dosáhly takzvané uhlíkové neutrality. Proti přísnějším závazkům jsou zvláště visegrádské státy včetně Česka.

"EU musí společně jednat a prostřednictvím konkrétních opatření dávat příklad použitelný při mezinárodních klimatických vyjednáváních," uvedla v prohlášení k rezoluci druhá nejsilnější parlamentní skupina socialistů, která spolu s liberály a levicí usnesení iniciovala. Pro jeho schválení bylo 429 poslanců, proti se vyslovilo 225.

Je módou vyhlašovat různé klimatické nouze, odhlasoval si ji i #EP. @ODScz byla proti. Aspoň jsme ale spolu s jinými prosadili do usnesení návrh na zrušení sídla #EP ve Štrasburku. Stěhování Brusel-Štrasburk a zpět 12x do roka vyprodukuje mnoho tun CO2?, je třeba jít příkladem.

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) November 28, 2019

Rezoluce rovněž vyzývá členské státy, aby alespoň zdvojnásobily své příspěvky do mezinárodního Zeleného klimatického fondu. Text také požaduje, aby unie sladila svůj rozpočet s mezinárodními závazky. Poslanci dali najevo znepokojení nad tím, že skutečné závazky rozvinutých zemí ještě nedosáhly společného cíle 100 miliard dolarů (22 miliard korun) ročně.

První příležitostí k nabídnutí zpřísněných závazků má být podle poslanců již klimatická konference v Madridu. Ta začíná v pondělí.

"Vzhledem ke klimatické a environmentální nouzi je nezbytné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 procent. Jde zároveň o jasný a aktuální vzkaz pro komisi pár týdnů předtím, než zveřejní své sdělení o Zelené dohodě pro Evropu,“ uvedl k přijatému usnesení předseda výboru EP pro životní prostředí Pascal Canfin. Zmíněná dohoda je jednou z priorit nastupující exekutivy von der Leyenové, která chce klimatickým požadavkům přizpůsobit dlouhodobý rozpočet unie.

Někteří kritici rezoluce tvrdili, že je příliš obecná a neobsahuje žádné závazky ze strany europarlamentu. Navrhovali například zrušit cestování mezi dvěma sídly EP v Bruselu a Štrasburku, které však dlouhodobě naráží na odpor zvláště Francie.

Poslanci dnes v dalším usnesení podpořili rovněž vyhlášení zmíněné uhlíkové neutrality do roku 2050. V jejím rámci by unijní země výrazně snížily emise CO2 a zbytek by kompenzovaly například výsadbou nových stromů.

Související

Letadla, ilustrační foto

Velká zavazadla a štědré kompenzace: Evropský parlament chce změnit práva leteckých pasažérů

Evropské aerolinky v úterý odsoudily přijetí textu dopravního výboru Evropského parlamentu. Ten odmítá ztížit leteckým pasažérům získání kompenzací za zpožděné lety. Text výboru, který byl přijat v pondělí hlasováním 34:0 při dvou absencích, také podporuje snahu povolit lidem bezplatně si vzít na palubu příruční zavazadlo o hmotnosti až sedmi kilogramů.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

evropský parlament EU (Evropská unie) Klimatické změny Ursula von der Leyenová evropská komise Jan Zahradil

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 1 hodinou

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy