Europoslanci schválili rozpočet EU na příští rok, zelenou má i krizový fond

Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna.

Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.

EU ještě minulý týden hrozilo rozpočtové provizorium, neboť Maďarsko s Polskem odmítaly podpořit sedmiletý rozpočet i fond kvůli novému pravidlu spojujícímu čerpání peněz s vládou práva. Obě země, s nimiž unijní orgány vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, se nakonec spokojily s ujišťujícím prohlášením summitu EU a své veto stáhly.

Poslanci dnes na základě dřívější předběžné dohody s unijními zeměmi schválili rozpočet, v němž bude na nové závazky vyhrazeno 164,3 miliard eur (4,3 bilionu korun) a na skutečně provedené platby 166,1 miliard eur.

EP proti původnímu návrhu Evropské komise prosadil posílení rozpočtových programů na podporu zaměstnanosti a hospodářského růstu, desítky milionů eur navíc půjdou i do programů digitalizace či ochrany přírody.

"Jsem rád, že jsme v těchto těžkých časech dosáhli rychlé shody," ocenil kompromis mezi parlamentem a členskými státy předseda rozpočtového výboru Johan van Overtveldt.

Zástupci EP a německého předsednictví unie se dnes po celonočním vyjednávání shodli i na podmínkách balíku grantů a půjček v celkové hodnotě 672,5 miliard eur (17,6 bilionů korun), které budou tvořit zásadní část mimořádného fondu obnovy spojeného se sedmiletým rozpočtem EU. Dohoda zaručuje, že by 13 procent peněz mohly země získat v rámci předfinancování již od poloviny příštího roku. Celkem 37 procent prostředků z fondu by země měly věnovat na podporu klimaticky odpovědných opatření, dalších 20 procent by mělo jít do digitalizace.

Největší část peněz z fondu by měly získat Itálie, Španělsko a Polsko, Česku by z něj mohlo připadnout až 182 miliard korun. O tom, kolik peněz nakonec země dostanou, bude rozhodovat EK na základě národních plánů obnovy.

Aby si komise na financování fondu mohla půjčit na finančních trzích, musí nejprve parlamenty členských zemí schválit zvýšení společných unijních výdajů, které má být financováno z nových poplatků a daní.

Související

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

Více souvisejících

evropský parlament rozpočet EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

před 9 hodinami

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí

Izraelské letectvo v noci na dnešek podniklo nejintenzivnější letecké údery na pásmo Gazy od 19. ledna, kdy začalo platit příměří. Svědci uvedli, že ostřelování začalo dělostřelectvem v severozápadní části Gazy, než se do akce zapojilo více než 20 izraelských stíhacích letounů, které zaútočily na cíle v Gaze, Rafáhu a Chán Júnisu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy