Po jednorázových plastech zůstává zbytečný odpad, který znečišťuje moře. Země vymýšlí způsoby, jak se jich zbavit. Evropa přišla zatím s nejrozsáhlejší strategií. Státy OSN se dohodly, že jejich spotřebu výrazně sníží do roku 2030. Evropa, Indie a další státy se chtěly zbavit jednorázových výrobků do roku 2025.
Ekologické organizace tvrdí, že USA spolu s některými zeměmi západní Evropy jsou největšími producenty plastového odpadu. Na jednoho obyvatele tam dosahuje roční spotřeba plastů okolo 100 kilogramů. Jiné země produkují okolo 20 kilogramů na obyvatele za rok.
Česko se pohybuje pod evropským průměrem a roční spotřeba plastových obalů dosahuje asi 22,5 kilogramů na osobu. Průměrný Evropan produkuje asi 32 kilogramů plastových obalů ročně. V Evropě jsou největšími producenty odpadu z plastových balení Irové, uvedl server Evropa v datech.
Lidé se obávají vlivu plastů na své zdraví a jejich dopadu na životní prostředí. Používají proto jiné materiály jako papír, dřevo, nebo opakovaně používají plasty, aby odpad nevznikl. Evropská strategie pro plasty staví na opakovaném používání plastových a jiných obalů. Tvrdí, že do deseti let mají být všechny plastové obaly v EU recyklovatelné nebo znovupoužitelné.
Od roku 2021 se nebudou moci prodávat jednorázové plastové výrobky. Patří mezi ně jednorázové plastové talíře, příbory, brčka, nápojová míchátka nebo boxy na jídlo a pití z polystyrenu. Firmy dostaly dva roky, aby se na změnu připravily. “Jsme si vědomi stopy, kterou na planetě zanechává naše podnikání, a proto se již dlouhodobě zabýváme tím, jak ji zmenšit. Na naší strategii omezování plastů jsme začali pracovat již před dlouho tím, než se toto téma začalo objevovat v médiích. V různých fázích rozpracování a testování máme plán náhrady plastových obalů za alternativní. Příkladem již provedených změn mohou být dřevěná míchátka, která v České republice máme už více než 20 let. Stejně tak papírové tašky na objednávku s sebou nebo držáky na nápoje z recyklovaného papíru,” řekla ředitelka PR a komunikace McDonald’s v České republice Zuzana Svobodová.
Do deseti let se má také zajistit, že se zpět vysbírá 90 % plastových lahví od pití. Systémy zálohování už fungují v Chorvatsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Německu, Nizozemsku nebo Švédsku. Třetina materiálu pro výrobu lahví musí pocházet z již recyklovaného plastu.
Evropská strategie chce, aby se využívaly zálohované nápojové kelímky a plastové nádoby na potraviny. V Česku jsou systémy vrátných kelímků Otoč kelímek a GoCup. Jeden zálohovaný kelímek dokáže nahradit až 500 jednorázových. Denně se také v Česku vyhodí okolo 54 tun jednorázových obalů na jídlo. Tomu zase pomáhají předcházet systémy vratných obalů Rekrabička a Vratné misky. Rozrůstají se i bezobalové obchody, a tak se domácnosti mohou zbavit zbytečného odpadu.
Související
Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo
Přímí aktéři promluvili. Námořník popsal srážku lodí u břehů Anglie, hrozí ekologická katastrofa
Ekologie , ekologové , evropa , plasty , Česká republika , Indie
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák