Komentář: Co je pro britské podniky přijatelnější? Brexit, nebo Corbynův socialismus?

Boris Johnson před pár dny oznámil, že Británie směřuje k předčasným volbám. Ty jsou důsledkem dalšího odkladu brexitu a chaosu, který kolem procesu panuje. A to už téměř tři a půl roku. Současný parlament je dle premiéra Johnsona „ne-akceschopný“ a jediným způsobem, jak se z nynějšího patu dostat, je vypsání předčasných voleb. Bude se tak jednat již o druhé všeobecné volby od konání referenda v roce 2016 a Johnson očekává, že by tentokrát mohly vyústit v pro-brexitu nakloněný parlament.

Britští voliči se k volebním urnám dostaví ve čtvrtek 12. prosince 2019. V kontextu moderní britské politiky se tak bude téměř po sto letech jednat o volby konající se v prosinci. Jméno nového ministerského předsedy Spojeného království tak budeme znát následující den, tedy v pátek 13. Přinese tento nešťastný den do britské politiky konečně změnu a pokrok, na který čekají nejen britští občané a tamější podniky, ale i občané a firmy na druhé straně kanálu?

Pokud by v prosincových volbách zvítězila Konzervativní strana, případně pokud by získala většinu křesel v Dolní komoře britského parlamentu, mohlo by se podle mnohých politologů a dalších expertů konečně jednat o zlomový okamžik. Pokud by však strana zvítězila, ale většinu v parlamentu by nezískala, je pravděpodobné, že by to aktuální situaci příliš nepomohlo. Druhou možností – otázkou však zůstává, jak relevantní a pravděpodobná tato možnost ve skutečnosti je, je vítězství Labouristické strany. Takovýto scénář by s britskou vnitrostátní politikou pravděpodobně značným způsobem zahýbal, a to i vzhledem ke skutečnosti, že se to byli a jsou právě konzervativci, kteří stáli v čele většiny britských vlád posledních několika desetiletí.

Většina aktuálních průzkumů veřejného mínění přisuzuje vítězství straně současného premiéra Johnsona. Například server Politico k dnešnímu dni odhaduje Konzervativní straně 37-procentní podporu britských občanů, zatímco Corbynovým labouristům připisuje podporu pohybující se okolo 24 procent. Následují liberální demokraté a za nimi Strana Brexitu Nigela Farage s 11 procenty. 

V polovině prosince tedy bude záležet především na tom, co občané a případně firmy a podniky budou preferovat. Pokud to bude co nejdřívější vystoupení z EU, budou zřejmě podporovat vládnoucí konzervativce. Pokud konzervativci získají většinu, která tak bude pro občany představovat jakousi „stabilitu“ systému, bude jednoduší brexit do ledna 2020 opravdu dokončit. Podniky – především ty menších rozměrů totiž podle slov Emmy Jonesové, zakladatelky společnosti podporující menší podniky Enterprise Nation, potřebují jistotu, „a to rychle.“

Ti, kteří však brexitu stále oponují, budou pravděpodobně podporovat Corbyna a jeho labouristy, protože věří, že by právě tato opoziční strana mohla celý brexitový proces zvrátit a zastavit, nebo by se mohla alespoň zasadit o jeho zmírnění. Corbyn coby lídr vlády by si představoval znovuotevření výstupové dohody s EU a její renegociaci. Je však velice nepravděpodobné, že by unijní lídři nechali britskou stranu opět do dohody zasáhnout. Dále se nechal slyšet, že by se zasazoval o znárodnění některých společností a odvětví britského průmyslu.

Zůstává tedy otázkou, jak se britští voliči během následujícího měsíce a půl rozhodnou – zda-li budou volit pro brexit, anebo pro jakousi socialistickou vizi Corbynovské Británie. Mohla by tu být i třetí možnost, a to volba Liberálních demokratů – ti by se mohli nabízet jako jakási zlatá střední cesta.