Komentář: Co je pro britské podniky přijatelnější? Brexit, nebo Corbynův socialismus?

Další, v pořadí již třetí odklad brexitu a zjevně nekončící nejistota přivádí mnohé britské podniky do slepé uličky. S nadcházejícími předčasnými volbami, které se na britských ostrovech budou konat 12. prosince, si představitelé firem a společností všech velikostí kladou otázku, zda je pro ně výhodnější podporovat Konzervativní stranu premiéra Borise Johnsona, anebo opoziční labouristy v čele s Jeremym Corbynem. Johnson chce Británii vyvést z Evropské unie, zatímco Corbyn by chtěl s EU vyjednat novou a mírnější dohodu, nebo dokonce výstupový proces zcela zvrátit. Která z těchto možností je tedy pro britské firmy v současném stavu nejistoty a chaosu výhodnější?

Boris Johnson před pár dny oznámil, že Británie směřuje k předčasným volbám. Ty jsou důsledkem dalšího odkladu brexitu a chaosu, který kolem procesu panuje. A to už téměř tři a půl roku. Současný parlament je dle premiéra Johnsona „ne-akceschopný“ a jediným způsobem, jak se z nynějšího patu dostat, je vypsání předčasných voleb. Bude se tak jednat již o druhé všeobecné volby od konání referenda v roce 2016 a Johnson očekává, že by tentokrát mohly vyústit v pro-brexitu nakloněný parlament.

Britští voliči se k volebním urnám dostaví ve čtvrtek 12. prosince 2019. V kontextu moderní britské politiky se tak bude téměř po sto letech jednat o volby konající se v prosinci. Jméno nového ministerského předsedy Spojeného království tak budeme znát následující den, tedy v pátek 13. Přinese tento nešťastný den do britské politiky konečně změnu a pokrok, na který čekají nejen britští občané a tamější podniky, ale i občané a firmy na druhé straně kanálu?

Pokud by v prosincových volbách zvítězila Konzervativní strana, případně pokud by získala většinu křesel v Dolní komoře britského parlamentu, mohlo by se podle mnohých politologů a dalších expertů konečně jednat o zlomový okamžik. Pokud by však strana zvítězila, ale většinu v parlamentu by nezískala, je pravděpodobné, že by to aktuální situaci příliš nepomohlo. Druhou možností – otázkou však zůstává, jak relevantní a pravděpodobná tato možnost ve skutečnosti je, je vítězství Labouristické strany. Takovýto scénář by s britskou vnitrostátní politikou pravděpodobně značným způsobem zahýbal, a to i vzhledem ke skutečnosti, že se to byli a jsou právě konzervativci, kteří stáli v čele většiny britských vlád posledních několika desetiletí.

Většina aktuálních průzkumů veřejného mínění přisuzuje vítězství straně současného premiéra Johnsona. Například server Politico k dnešnímu dni odhaduje Konzervativní straně 37-procentní podporu britských občanů, zatímco Corbynovým labouristům připisuje podporu pohybující se okolo 24 procent. Následují liberální demokraté a za nimi Strana Brexitu Nigela Farage s 11 procenty. 

V polovině prosince tedy bude záležet především na tom, co občané a případně firmy a podniky budou preferovat. Pokud to bude co nejdřívější vystoupení z EU, budou zřejmě podporovat vládnoucí konzervativce. Pokud konzervativci získají většinu, která tak bude pro občany představovat jakousi „stabilitu“ systému, bude jednoduší brexit do ledna 2020 opravdu dokončit. Podniky – především ty menších rozměrů totiž podle slov Emmy Jonesové, zakladatelky společnosti podporující menší podniky Enterprise Nation, potřebují jistotu, „a to rychle.“

Ti, kteří však brexitu stále oponují, budou pravděpodobně podporovat Corbyna a jeho labouristy, protože věří, že by právě tato opoziční strana mohla celý brexitový proces zvrátit a zastavit, nebo by se mohla alespoň zasadit o jeho zmírnění. Corbyn coby lídr vlády by si představoval znovuotevření výstupové dohody s EU a její renegociaci. Je však velice nepravděpodobné, že by unijní lídři nechali britskou stranu opět do dohody zasáhnout. Dále se nechal slyšet, že by se zasazoval o znárodnění některých společností a odvětví britského průmyslu.

Zůstává tedy otázkou, jak se britští voliči během následujícího měsíce a půl rozhodnou – zda-li budou volit pro brexit, anebo pro jakousi socialistickou vizi Corbynovské Británie. Mohla by tu být i třetí možnost, a to volba Liberálních demokratů – ti by se mohli nabízet jako jakási zlatá střední cesta.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Boris Johnson Konzervativní strana (VB) EU (Evropská unie) Jeremy Corbyn Labouristická strana (VB) Nigel Farage Velká Británie firmy Ekonomika

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

před 4 hodinami

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 6 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 7 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 8 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 9 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 9 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 9 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 13 hodinami

Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrací tropické teploty

O víkendu se do Česka vrátí tropy. Podle ČHMÚ.cz denní maxima vyrostou až nad třicetistupňovou hranici.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy