Komentář: Co je pro britské podniky přijatelnější? Brexit, nebo Corbynův socialismus?

Další, v pořadí již třetí odklad brexitu a zjevně nekončící nejistota přivádí mnohé britské podniky do slepé uličky. S nadcházejícími předčasnými volbami, které se na britských ostrovech budou konat 12. prosince, si představitelé firem a společností všech velikostí kladou otázku, zda je pro ně výhodnější podporovat Konzervativní stranu premiéra Borise Johnsona, anebo opoziční labouristy v čele s Jeremym Corbynem. Johnson chce Británii vyvést z Evropské unie, zatímco Corbyn by chtěl s EU vyjednat novou a mírnější dohodu, nebo dokonce výstupový proces zcela zvrátit. Která z těchto možností je tedy pro britské firmy v současném stavu nejistoty a chaosu výhodnější?

Boris Johnson před pár dny oznámil, že Británie směřuje k předčasným volbám. Ty jsou důsledkem dalšího odkladu brexitu a chaosu, který kolem procesu panuje. A to už téměř tři a půl roku. Současný parlament je dle premiéra Johnsona „ne-akceschopný“ a jediným způsobem, jak se z nynějšího patu dostat, je vypsání předčasných voleb. Bude se tak jednat již o druhé všeobecné volby od konání referenda v roce 2016 a Johnson očekává, že by tentokrát mohly vyústit v pro-brexitu nakloněný parlament.

Britští voliči se k volebním urnám dostaví ve čtvrtek 12. prosince 2019. V kontextu moderní britské politiky se tak bude téměř po sto letech jednat o volby konající se v prosinci. Jméno nového ministerského předsedy Spojeného království tak budeme znát následující den, tedy v pátek 13. Přinese tento nešťastný den do britské politiky konečně změnu a pokrok, na který čekají nejen britští občané a tamější podniky, ale i občané a firmy na druhé straně kanálu?

Pokud by v prosincových volbách zvítězila Konzervativní strana, případně pokud by získala většinu křesel v Dolní komoře britského parlamentu, mohlo by se podle mnohých politologů a dalších expertů konečně jednat o zlomový okamžik. Pokud by však strana zvítězila, ale většinu v parlamentu by nezískala, je pravděpodobné, že by to aktuální situaci příliš nepomohlo. Druhou možností – otázkou však zůstává, jak relevantní a pravděpodobná tato možnost ve skutečnosti je, je vítězství Labouristické strany. Takovýto scénář by s britskou vnitrostátní politikou pravděpodobně značným způsobem zahýbal, a to i vzhledem ke skutečnosti, že se to byli a jsou právě konzervativci, kteří stáli v čele většiny britských vlád posledních několika desetiletí.

Většina aktuálních průzkumů veřejného mínění přisuzuje vítězství straně současného premiéra Johnsona. Například server Politico k dnešnímu dni odhaduje Konzervativní straně 37-procentní podporu britských občanů, zatímco Corbynovým labouristům připisuje podporu pohybující se okolo 24 procent. Následují liberální demokraté a za nimi Strana Brexitu Nigela Farage s 11 procenty. 

V polovině prosince tedy bude záležet především na tom, co občané a případně firmy a podniky budou preferovat. Pokud to bude co nejdřívější vystoupení z EU, budou zřejmě podporovat vládnoucí konzervativce. Pokud konzervativci získají většinu, která tak bude pro občany představovat jakousi „stabilitu“ systému, bude jednoduší brexit do ledna 2020 opravdu dokončit. Podniky – především ty menších rozměrů totiž podle slov Emmy Jonesové, zakladatelky společnosti podporující menší podniky Enterprise Nation, potřebují jistotu, „a to rychle.“

Ti, kteří však brexitu stále oponují, budou pravděpodobně podporovat Corbyna a jeho labouristy, protože věří, že by právě tato opoziční strana mohla celý brexitový proces zvrátit a zastavit, nebo by se mohla alespoň zasadit o jeho zmírnění. Corbyn coby lídr vlády by si představoval znovuotevření výstupové dohody s EU a její renegociaci. Je však velice nepravděpodobné, že by unijní lídři nechali britskou stranu opět do dohody zasáhnout. Dále se nechal slyšet, že by se zasazoval o znárodnění některých společností a odvětví britského průmyslu.

Zůstává tedy otázkou, jak se britští voliči během následujícího měsíce a půl rozhodnou – zda-li budou volit pro brexit, anebo pro jakousi socialistickou vizi Corbynovské Británie. Mohla by tu být i třetí možnost, a to volba Liberálních demokratů – ti by se mohli nabízet jako jakási zlatá střední cesta.

Související

Brexit

Brexit naruby. Většina Britů chce referendum o vstupu do EU

Dva roky po vystoupení Spojeného království z Evropské unie se téměř dvě třetiny Britů v anketě vyslovily pro uspořádání referenda o opětovném připojení se k bloku 27 zemí. Informoval o tom server Independent s odkazem na průzkum veřejného mínění společnosti Savanta ComRes, z nějž vyplynulo, že proti plebiscitu je nyní jen čtvrtina voličů.
Brexit, ilustrační foto

Tajná schůzka v Británii: Jednalo se o dopadech brexitu a možnostech nápravy

Na historickém sídle v anglickém hrabství Oxfordshire se tento týden konala nevšední schůzka. Během dvou dní se tam sešli představitelé obou hlavních britských politických stran, zástupci velkých podniků, diplomati a také analytici, aby probrali potíže pramenící z odchodu Británie z Evropské unie a možné způsoby jejich nápravy. Informoval o tom nedělník Observer, který získal materiály o programu vrcholné schůzky a také svědectví jednoho z účastníků.

Více souvisejících

Brexit Boris Johnson Konzervativní strana (VB) EU Jeremy Corbyn Labouristická strana (VB) Nigel Farage Velká Británie firmy Ekonomika

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Ilustrační fotografie.

EU chce trestat obcházení protiruských sankcí. Podle Moskvy nefungují

Obcházení protiruských sankcí se má stát trestným činem, který bude ve všech členských zemích EU postihován podobně. V pátek se na tom shodli ministři spravedlnosti. Konkrétně podpořili normu, kterou loni navrhla Evropská komise. Ve druhé polovině roku by se její finální podobou měli zabývat europoslanci. 

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Rusové jsou divoši a hrozba pro svět, shodují se Ukrajinci po zničení přehrady. Záplavy zabily pět lidí

Rusové dále ostřelují Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny, z níž se evakuují obyvatelé ohrožení záplavami. Ty s nejvyšší pravděpodobností rozpoutali právě okupanti likvidací Kachovské vodní nádrže. Zemřelo nejméně pět lidí, dalších 13 se pohřešuje. V důsledku ostřelování bylo zraněno 11 lidí. Ukrajinským úřadům se podařilo evakuovat bezmála tři tisíce osob. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jihočínské moře, ilustrační fotografie.

Napětí v Jihočínské moři: Zajímá Čínu i USA, brzy tu hodlá cvičit ASEAN

Asijský blok Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) uspořádá první společné vojenské cvičení v Jihočínském moři. Podle stanice CNN půjde o nejnovější mnohostranné bezpečnostní cvičení v době rostoucího napětí a nejistoty v regionu. V Jihočínském moři se přou o moc zejména Washington s Pekingem, nicméně tato vodní plocha hraničí s břehy několika členských zemí ASEAN – a ty si nárokují svůj podíl.  

před 3 hodinami

před 3 hodinami

II. světová válka

Před 81 lety nacisté obklíčili Lidice, vypálili je do základů

9. a 10. června roku 1942 se v Československu odehrála jedna z nejtemnějších kapitol druhé světové války. Malé městečko Lidice, ležící nedaleko Prahy, bylo zcela vymazáno z mapy nacisty jako odvetná akce za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Tento brutální čin se stal symbolem hrůzy a nespravedlnosti, kterou válka přinesla do životů mnoha nevinných lidí.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové předali Maďarsku válečné zajatce s ukrajinským občanstvím. Kyjevu nic neřekli

Ruská pravoslavná církev údajně zorganizovala předání 11 válečných zajatců zakarpatského původu Maďarsku. Bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil, přesto Moskva jejich navrácení nekoordinovala s Kyjevem. V zakarpatské oblasti žije výrazná maďarská menšina, která však má ukrajinské občanství. Bojovníci patrně pocházeli z řad tohoto etnika. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Boris Kollár

Slovensko míří k volbám, startuje kampaň. Politici si jdou po krku už delší dobu

Předseda Národní rady Slovenské republiky (NR) Boris Kollár v pátek vyhlásil konání předčasných parlamentních voleb na sobotu 30. září. Politické strany, hnutí a koalice musí 90 dní před dnem konání voleb podat kandidátní listiny a zaplatit kauci 17 tisíc eur. Ta se vrátí stranám, které ve volbách dostanou alespoň 2 % hlasů. Zveřejněním rozhodnutí o konání voleb ve sbírce zákonů začíná oficiální volební kampaň, uvedla TASR. Stalo se tak dnes. Kampaň může odstartovat, politici si ale jdou po krku už dlouho.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Počasí bude o víkendu teplé. Naměříme až 27 stupňů

O víkendu nás čeká teplé počasí. Místy rtuť teploměru vyšplhá až na 27 stupňů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy