Komentář: Brexit se znovu odkládá. Dojde k němu vůbec někdy?

Dosluhující předseda Evropské rady Donald Tusk v pondělních ranních hodinách přidal na svůj Twitter příspěvek, ve kterém potvrdil další odložení brexitu. O den později se loučící se předseda opětovně na sociální síti vyjádřil, že EU-27 odložení oficiálně přijala. Jedná se tak už o třetí odklad odchodu Spojeného království z Evropské unie, ke kterému mělo původně dojít na konci letošního března. Nesnižuje však další „pružný“ odklad legitimitu celého brexitového procesu? A co nás vlastně v následujících třech měsících čeká?

To, že bude odchod země z EU nelehkým úkolem, se vědělo dopředu. V historii evropské integrace nezaznamenáváme žádnou situaci, která by mohla být Spojenému království inspirací či precedentem. Možná i z tohoto důvodu se brexitový proces tak táhne. A tak se zdá, že se od referenda konajícího se červnu 2016 Velké Británie potácí od jednoho ministerského předsedy, přes předsedkyni až po premiéra třetího. Každý z nich v procesu brexitu zanechal svoji stopu, o tom není pochyb, avšak žádnému z nich se doposud nepovedlo zemi z unijních struktur vyvázat. Neměl by to napočtvrté zkusit někdo jiný? Třeba Corbyn? Anebo lépe – neměla by Británie v důsledku veškerého tohoto chaosu raději zůstat členem Evropské unie, tak jak jí už několikrát představitelé unijních institucí nabízeli?

Pravdou je, že mnozí unijní diplomaté, lídři a úředníci jsou již z celého procesu odchodu Británie ze společenství unaveni. I přesto, že Británii ještě před pár měsíci ochotně nabízeli možnost setrvání v EU, nyní si již nepřejí nic jiného, než aby země evropský blok konečně opustila. Příkladem může být Francie, která se zpočátku k dalšímu odkladu brexitu stavěla spíše odmítavě. Nakonec však Macron přehodnotil svoji ideu o krátkém a spíše technickém odkladu a přistoupil na stranu ostatních států EU. Datum 31. ledna 2020 by tak snad již mělo být finální. Co se do té doby bude na britských ostrovech dít a co pro Johnsona a jeho vládu další odklad brexitu znamená?

Co aktuálně hýbe politikou na britských ostrovech je téma předčasných voleb, jež by se měly konat v první polovině letošního prosince. Opozice se proti předčasným volbám zpočátku vymezovala, nakonec však na volby 12. prosince přistoupila s tím, že se bude snažit – především opoziční Labouristická strana, o to, aby se volby konaly již 9. prosince. Labouristé se také snažili o prosazení nižší věkové hranice voličů, a to konkrétně na 16 let. Tato iniciativa však byla zbytkem poslanců zamítnuta.

Původně se měly volby konat až v roce 2022, podle premiéra Johnsona jsou však právě volby jediným způsobem, který může napomoci k uvolnění současného parlamentního mrtvého bodu. Johnson totiž doufá, že by z voleb mohla jeho Konzervativní strana vzejít posílená. Kdyby totiž konzervativci získali v dolní komoře britského parlamentu většinu, mohlo by to vést k hladšímu přijetí potřebných opatření a vnitrostátní legislativy za účelem dokončení brexitu. Johnson viní právě současný parlament, a především labouristy Jeremyho Corbyna za to, že blokují vše, „co se jim dostane pod ruce.“ A právě tuto paralýzu mají vyřešit ony předčasné volby.

EU a její lídři také několikrát zdůraznili skutečnost, že do té doby, než Spojené království z unie opravdu vystoupí, je stále plným členem evropského bloku, a to se všemi právy a povinnostmi, které z tohoto členství vyplývají. V praxi to například znamená, že bude muset Británie do Evropské komise dodat svého kandidáta. Nejmenovaný unijní zdroj uvedl, že by se mělo jednat o komisaře bez portfolia. Doposud se vedou pouhé debaty o tom, kdo by mohl být za Británii do Bruselu vyslán.

Jak Donald Tusk na svém twitterovém účtu vyjádřil: „Mohlo by se jednat o poslední odklad.“ Bude to však opravdu poslední odložení, a pokud ne, kolik jich ještě Británie od evropských lídrů dostane? Končící předseda Evropské rady se zároveň vyjadřuje k tomu, aby Spojené království tento čas nepromarnilo a maximálně jej využilo. Uvidíme tedy, co nadcházející měsíce, týdny, nebo spíše dny ze "světa brexitu" přinesou. V tuto chvíli se totiž nedá předpovídat žádný konkrétnější vývoj, natož odhadovat, jak by mohly dopadnout prosincové volby.

Související

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

Více souvisejících

Donald Tusk Twitter Konzervativní strana (VB) Brexit Boris Johnson Jeremy Corbyn Labouristická strana (VB) EU (Evropská unie) referendum o brexitu (23.6.2016) Evropská rada

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy