Dosluhující předseda Evropské rady Donald Tusk v pondělních ranních hodinách přidal na svůj Twitter příspěvek, ve kterém potvrdil další odložení brexitu. O den později se loučící se předseda opětovně na sociální síti vyjádřil, že EU-27 odložení oficiálně přijala. Jedná se tak už o třetí odklad odchodu Spojeného království z Evropské unie, ke kterému mělo původně dojít na konci letošního března. Nesnižuje však další „pružný“ odklad legitimitu celého brexitového procesu? A co nás vlastně v následujících třech měsících čeká?
To, že bude odchod země z EU nelehkým úkolem, se vědělo dopředu. V historii evropské integrace nezaznamenáváme žádnou situaci, která by mohla být Spojenému království inspirací či precedentem. Možná i z tohoto důvodu se brexitový proces tak táhne. A tak se zdá, že se od referenda konajícího se červnu 2016 Velké Británie potácí od jednoho ministerského předsedy, přes předsedkyni až po premiéra třetího. Každý z nich v procesu brexitu zanechal svoji stopu, o tom není pochyb, avšak žádnému z nich se doposud nepovedlo zemi z unijních struktur vyvázat. Neměl by to napočtvrté zkusit někdo jiný? Třeba Corbyn? Anebo lépe – neměla by Británie v důsledku veškerého tohoto chaosu raději zůstat členem Evropské unie, tak jak jí už několikrát představitelé unijních institucí nabízeli?
Pravdou je, že mnozí unijní diplomaté, lídři a úředníci jsou již z celého procesu odchodu Británie ze společenství unaveni. I přesto, že Británii ještě před pár měsíci ochotně nabízeli možnost setrvání v EU, nyní si již nepřejí nic jiného, než aby země evropský blok konečně opustila. Příkladem může být Francie, která se zpočátku k dalšímu odkladu brexitu stavěla spíše odmítavě. Nakonec však Macron přehodnotil svoji ideu o krátkém a spíše technickém odkladu a přistoupil na stranu ostatních států EU. Datum 31. ledna 2020 by tak snad již mělo být finální. Co se do té doby bude na britských ostrovech dít a co pro Johnsona a jeho vládu další odklad brexitu znamená?
Co aktuálně hýbe politikou na britských ostrovech je téma předčasných voleb, jež by se měly konat v první polovině letošního prosince. Opozice se proti předčasným volbám zpočátku vymezovala, nakonec však na volby 12. prosince přistoupila s tím, že se bude snažit – především opoziční Labouristická strana, o to, aby se volby konaly již 9. prosince. Labouristé se také snažili o prosazení nižší věkové hranice voličů, a to konkrétně na 16 let. Tato iniciativa však byla zbytkem poslanců zamítnuta.
Původně se měly volby konat až v roce 2022, podle premiéra Johnsona jsou však právě volby jediným způsobem, který může napomoci k uvolnění současného parlamentního mrtvého bodu. Johnson totiž doufá, že by z voleb mohla jeho Konzervativní strana vzejít posílená. Kdyby totiž konzervativci získali v dolní komoře britského parlamentu většinu, mohlo by to vést k hladšímu přijetí potřebných opatření a vnitrostátní legislativy za účelem dokončení brexitu. Johnson viní právě současný parlament, a především labouristy Jeremyho Corbyna za to, že blokují vše, „co se jim dostane pod ruce.“ A právě tuto paralýzu mají vyřešit ony předčasné volby.
EU a její lídři také několikrát zdůraznili skutečnost, že do té doby, než Spojené království z unie opravdu vystoupí, je stále plným členem evropského bloku, a to se všemi právy a povinnostmi, které z tohoto členství vyplývají. V praxi to například znamená, že bude muset Británie do Evropské komise dodat svého kandidáta. Nejmenovaný unijní zdroj uvedl, že by se mělo jednat o komisaře bez portfolia. Doposud se vedou pouhé debaty o tom, kdo by mohl být za Británii do Bruselu vyslán.
Jak Donald Tusk na svém twitterovém účtu vyjádřil: „Mohlo by se jednat o poslední odklad.“ Bude to však opravdu poslední odložení, a pokud ne, kolik jich ještě Británie od evropských lídrů dostane? Končící předseda Evropské rady se zároveň vyjadřuje k tomu, aby Spojené království tento čas nepromarnilo a maximálně jej využilo. Uvidíme tedy, co nadcházející měsíce, týdny, nebo spíše dny ze "světa brexitu" přinesou. V tuto chvíli se totiž nedá předpovídat žádný konkrétnější vývoj, natož odhadovat, jak by mohly dopadnout prosincové volby.
Související
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
Smrt humanitárního dobrovolníka hýbe Polskem. Na Izrael se valí vlna kritiky za slova velvyslance
Donald Tusk , Twitter , Konzervativní strana (VB) , Brexit , Boris Johnson , Jeremy Corbyn , Labouristická strana (VB) , EU (Evropská unie) , referendum o brexitu (23.6.2016) , Evropská rada
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák