Komentář: Brexit se znovu odkládá. Dojde k němu vůbec někdy?

Dosluhující předseda Evropské rady Donald Tusk v pondělních ranních hodinách přidal na svůj Twitter příspěvek, ve kterém potvrdil další odložení brexitu. O den později se loučící se předseda opětovně na sociální síti vyjádřil, že EU-27 odložení oficiálně přijala. Jedná se tak už o třetí odklad odchodu Spojeného království z Evropské unie, ke kterému mělo původně dojít na konci letošního března. Nesnižuje však další „pružný“ odklad legitimitu celého brexitového procesu? A co nás vlastně v následujících třech měsících čeká?

To, že bude odchod země z EU nelehkým úkolem, se vědělo dopředu. V historii evropské integrace nezaznamenáváme žádnou situaci, která by mohla být Spojenému království inspirací či precedentem. Možná i z tohoto důvodu se brexitový proces tak táhne. A tak se zdá, že se od referenda konajícího se červnu 2016 Velké Británie potácí od jednoho ministerského předsedy, přes předsedkyni až po premiéra třetího. Každý z nich v procesu brexitu zanechal svoji stopu, o tom není pochyb, avšak žádnému z nich se doposud nepovedlo zemi z unijních struktur vyvázat. Neměl by to napočtvrté zkusit někdo jiný? Třeba Corbyn? Anebo lépe – neměla by Británie v důsledku veškerého tohoto chaosu raději zůstat členem Evropské unie, tak jak jí už několikrát představitelé unijních institucí nabízeli?

Pravdou je, že mnozí unijní diplomaté, lídři a úředníci jsou již z celého procesu odchodu Británie ze společenství unaveni. I přesto, že Británii ještě před pár měsíci ochotně nabízeli možnost setrvání v EU, nyní si již nepřejí nic jiného, než aby země evropský blok konečně opustila. Příkladem může být Francie, která se zpočátku k dalšímu odkladu brexitu stavěla spíše odmítavě. Nakonec však Macron přehodnotil svoji ideu o krátkém a spíše technickém odkladu a přistoupil na stranu ostatních států EU. Datum 31. ledna 2020 by tak snad již mělo být finální. Co se do té doby bude na britských ostrovech dít a co pro Johnsona a jeho vládu další odklad brexitu znamená?

Co aktuálně hýbe politikou na britských ostrovech je téma předčasných voleb, jež by se měly konat v první polovině letošního prosince. Opozice se proti předčasným volbám zpočátku vymezovala, nakonec však na volby 12. prosince přistoupila s tím, že se bude snažit – především opoziční Labouristická strana, o to, aby se volby konaly již 9. prosince. Labouristé se také snažili o prosazení nižší věkové hranice voličů, a to konkrétně na 16 let. Tato iniciativa však byla zbytkem poslanců zamítnuta.

Původně se měly volby konat až v roce 2022, podle premiéra Johnsona jsou však právě volby jediným způsobem, který může napomoci k uvolnění současného parlamentního mrtvého bodu. Johnson totiž doufá, že by z voleb mohla jeho Konzervativní strana vzejít posílená. Kdyby totiž konzervativci získali v dolní komoře britského parlamentu většinu, mohlo by to vést k hladšímu přijetí potřebných opatření a vnitrostátní legislativy za účelem dokončení brexitu. Johnson viní právě současný parlament, a především labouristy Jeremyho Corbyna za to, že blokují vše, „co se jim dostane pod ruce.“ A právě tuto paralýzu mají vyřešit ony předčasné volby.

EU a její lídři také několikrát zdůraznili skutečnost, že do té doby, než Spojené království z unie opravdu vystoupí, je stále plným členem evropského bloku, a to se všemi právy a povinnostmi, které z tohoto členství vyplývají. V praxi to například znamená, že bude muset Británie do Evropské komise dodat svého kandidáta. Nejmenovaný unijní zdroj uvedl, že by se mělo jednat o komisaře bez portfolia. Doposud se vedou pouhé debaty o tom, kdo by mohl být za Británii do Bruselu vyslán.

Jak Donald Tusk na svém twitterovém účtu vyjádřil: „Mohlo by se jednat o poslední odklad.“ Bude to však opravdu poslední odložení, a pokud ne, kolik jich ještě Británie od evropských lídrů dostane? Končící předseda Evropské rady se zároveň vyjadřuje k tomu, aby Spojené království tento čas nepromarnilo a maximálně jej využilo. Uvidíme tedy, co nadcházející měsíce, týdny, nebo spíše dny ze "světa brexitu" přinesou. V tuto chvíli se totiž nedá předpovídat žádný konkrétnější vývoj, natož odhadovat, jak by mohly dopadnout prosincové volby.

Související

Donald Tusk

Polskem hýbe otázka migrační politiky. Tusk chce zastavit právo na azyl

Polská vízová politika vůči občanům Ruska patří mezi nejpřísnější v Evropě, uvedlo polské ministerstvo vnitra na sociální síti X. Tím reagovalo na výroky Blažího Pobožyho, poradce prezidenta a bývalého náměstka ministra vnitra, který v rozhovoru pro Radio ZET zmínil, že více než 60 000 ruských občanů vstoupilo v první polovině letošního roku do Polska. Z toho 42 000 z nich překročilo hranici přímo z území Ruska.

Více souvisejících

Donald Tusk Twitter Konzervativní strana (VB) Brexit Boris Johnson Jeremy Corbyn Labouristická strana (VB) EU (Evropská unie) referendum o brexitu (23.6.2016) Evropská rada

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy