Komentář: Brexit se znovu odkládá. Dojde k němu vůbec někdy?

To, že bude odchod země z EU nelehkým úkolem, se vědělo dopředu. V historii evropské integrace nezaznamenáváme žádnou situaci, která by mohla být Spojenému království inspirací či precedentem. Možná i z tohoto důvodu se brexitový proces tak táhne. A tak se zdá, že se od referenda konajícího se červnu 2016 Velké Británie potácí od jednoho ministerského předsedy, přes předsedkyni až po premiéra třetího. Každý z nich v procesu brexitu zanechal svoji stopu, o tom není pochyb, avšak žádnému z nich se doposud nepovedlo zemi z unijních struktur vyvázat. Neměl by to napočtvrté zkusit někdo jiný? Třeba Corbyn? Anebo lépe – neměla by Británie v důsledku veškerého tohoto chaosu raději zůstat členem Evropské unie, tak jak jí už několikrát představitelé unijních institucí nabízeli?

Pravdou je, že mnozí unijní diplomaté, lídři a úředníci jsou již z celého procesu odchodu Británie ze společenství unaveni. I přesto, že Británii ještě před pár měsíci ochotně nabízeli možnost setrvání v EU, nyní si již nepřejí nic jiného, než aby země evropský blok konečně opustila. Příkladem může být Francie, která se zpočátku k dalšímu odkladu brexitu stavěla spíše odmítavě. Nakonec však Macron přehodnotil svoji ideu o krátkém a spíše technickém odkladu a přistoupil na stranu ostatních států EU. Datum 31. ledna 2020 by tak snad již mělo být finální. Co se do té doby bude na britských ostrovech dít a co pro Johnsona a jeho vládu další odklad brexitu znamená?

Co aktuálně hýbe politikou na britských ostrovech je téma předčasných voleb, jež by se měly konat v první polovině letošního prosince. Opozice se proti předčasným volbám zpočátku vymezovala, nakonec však na volby 12. prosince přistoupila s tím, že se bude snažit – především opoziční Labouristická strana, o to, aby se volby konaly již 9. prosince. Labouristé se také snažili o prosazení nižší věkové hranice voličů, a to konkrétně na 16 let. Tato iniciativa však byla zbytkem poslanců zamítnuta.

Původně se měly volby konat až v roce 2022, podle premiéra Johnsona jsou však právě volby jediným způsobem, který může napomoci k uvolnění současného parlamentního mrtvého bodu. Johnson totiž doufá, že by z voleb mohla jeho Konzervativní strana vzejít posílená. Kdyby totiž konzervativci získali v dolní komoře britského parlamentu většinu, mohlo by to vést k hladšímu přijetí potřebných opatření a vnitrostátní legislativy za účelem dokončení brexitu. Johnson viní právě současný parlament, a především labouristy Jeremyho Corbyna za to, že blokují vše, „co se jim dostane pod ruce.“ A právě tuto paralýzu mají vyřešit ony předčasné volby.

EU a její lídři také několikrát zdůraznili skutečnost, že do té doby, než Spojené království z unie opravdu vystoupí, je stále plným členem evropského bloku, a to se všemi právy a povinnostmi, které z tohoto členství vyplývají. V praxi to například znamená, že bude muset Británie do Evropské komise dodat svého kandidáta. Nejmenovaný unijní zdroj uvedl, že by se mělo jednat o komisaře bez portfolia. Doposud se vedou pouhé debaty o tom, kdo by mohl být za Británii do Bruselu vyslán.

Jak Donald Tusk na svém twitterovém účtu vyjádřil: „Mohlo by se jednat o poslední odklad.“ Bude to však opravdu poslední odložení, a pokud ne, kolik jich ještě Británie od evropských lídrů dostane? Končící předseda Evropské rady se zároveň vyjadřuje k tomu, aby Spojené království tento čas nepromarnilo a maximálně jej využilo. Uvidíme tedy, co nadcházející měsíce, týdny, nebo spíše dny ze "světa brexitu" přinesou. V tuto chvíli se totiž nedá předpovídat žádný konkrétnější vývoj, natož odhadovat, jak by mohly dopadnout prosincové volby.