Výsledek chorvatského předsednictví: Bude se EU rozšiřovat?

Chorvatsko, nejmladší člen Evropské unie, se na počátku nového roku ujalo rotujícího předsednictví Rady Evropské unie. Země v pomyslném čele unie stanula od svého vstupu do EU v roce 2013 poprvé. Chorvatský premiér při úvodním projevu zdůraznil důležitost vztahu EU se státy Balkánu. A předsedkyně Evropské komise s ním souhlasila. Von der Leyenová tak znovuotevřela téma přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií – podle ní dodrží Evropská unie svůj slib.

Dva balkánské státy – Severní Makedonie a Albánie, by se v blízké budoucnosti mohly stát dalšími členy Evropské unie. Pravděpodobnost dalšího rozšiřování však v loňském roce razantně poklesla po tom, co francouzský prezident Emmanuel Macron zamezil v rámci Evropské rady otevření přístupových rozhovorů s dvěma balkánskými státy. Důvodem byly především jeho obavy o dopadech potenciálního rozšíření o státy Balkánu na podobu rozhodovacího procesu EU. V Evropské radě je při zahájení přístupových rozhovorů s kandidátskými státy nutná jednomyslnost, ta však stále mezi současnými členy EU nepanuje.

Nová předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, však zastává opačné stanovisko než její francouzský protějšek. Je toho názoru, že by mělo dojít k co nejbližšímu navazování vztahů mezi unií a balkánskými státy. Severní Makedonie a Albánie podle jejích slov již „ušly dlouhou cestu“ a splnily mnohá kritéria EU, nyní je tedy na čase, aby Evropská unie svoje sliby dodržela a vstupní rozhovory spustila. Právě chorvatské předsednictví EU by mohlo dalšímu unijnímu rozšíření otevřít dveře.

Předpokládá se, že nová Komise von der Leyenové zanedlouho předloží návrh toho, jak zefektivnit rozšiřovací proces EU, uvedl zpravodajský server Politico.

„Nadcházející měsíce budou pro vztahy s Balkánem samozřejmě zcela klíčové,“ pronesla šéfka Evropské komise. V letošním roce se má navíc vést debata o Evropské unii, jejím obecném směřování či institucionálním a právním ukotvení. Debata o „budoucnosti Evropy“ vychází z iniciativy Francie a Německa, konkrétně z rétoriky a činů prezidenta Macrona a německé spolkové kancléřky Merkelové. Zdá se však, že se o reformu EU snaží přičinit především Francie. Například již v listopadu minulého roku předložila Paříž návrh na změnu unijních pravidel pro přijímání nových členů.

Očekává se, že by se téma možného rozšíření o Albánii a Severní Makedonii mělo oficiálně znovu otevřít již v březnu, tedy před konáním samotného summitu EU-Západní Balkán. Tento summit je naplánovaný na květen, konat se bude v chorvatském hlavním městě Záhřebu a von der Leyenová očekává, že by v jeho průběhu mohlo dojít ke zlomovému okamžiku. Podle jejích slov však EU do té doby stále čeká hodně práce.

Související

Andrej Babiš

Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý setkal ve Strakově akademii s předsedkyní italské vlády Giorgiou Meloniovou. Lídři jednali o naplňování Akčního plánu mezi Itálií a ČR pro strategickou bilaterální a unijní spolupráci na období 2026–2030, hospodářské spolupráci, posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU, boji proti nelegální migraci a dalších tématech nadcházejícího jednání Evropské rady.
Andy Burnham

Británie zvažuje opětovný vstup do EU

Britský ministerský předseda Andy Burnham naznačil, že opětovný vstup Spojeného království do Evropské unie patří mezi možnosti, které by vláda mohla zvážit při utváření dlouhodobých vztahů s kontinentem. Podle premiéra přinesla současná podoba brexitu britské ekonomice i společnosti více škody než užitku. Z toho důvodu chce prozkoumat všechny dostupné varianty, jak vzájemné vazby s Bruselem napravit. Tento krok vyvolal ostré reakce opozice, která předsedu vlády obviňuje z otevírání starých ran.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  rada evropské unie ,  albánie ,  Chorvatsko ,  Ursula von der Leyenová ,  Severní Makedonie ,  Rozšiřování EU

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Ilustrační fotografie.

Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky

Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se rozhodnutí soudu nepodřídil. Novináře opět vyhodil

Bílý dům podruhé během jednoho týdne jednostranně vyřadil televizní stanici CNN z hlavního novinářského fondu určeného k pokrývání aktivit prezidenta Donalda Trumpa. K tomuto kroku došlo necelý týden poté, co federální soud zrušil předchozí zákaz vstupu vydaný americkou administrativou pro vybrané mediální organizace. 

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

O Turkovi stále není rozhodnuto. Babiš neví, jestli zůstane na ministerstvu

Dopravní nehoda čestného prezidenta hnutí Motoristé Filipa Turka míří do správního řízení. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl premiér Andrej Babiš s tím, že v současné době stále není jasné, kdo byl viníkem celé události. Předseda vlády zároveň připomněl předchozí vyjádření samotného aktéra nehody ohledně jeho dalšího působení ve státní funkci. Turek se totiž dříve zavázal vyvodit z případného zavinění osobní odpovědnost.

před 4 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie

Tragický útok nožem na slovenské základní škole má druhou oběť

Tragický útok nožem na základní škole v obci Staškov v okrese Čadca má druhou oběť. Žákyně, která při úterním incidentu utrpěla těžká zranění, ve čtvrtek v nemocnici zemřela. Poslanecká sněmovna Národní rady Slovenské republiky uctila památku zesnulé dívky minutou ticha. O její smrti informoval v plénu parlamentu předseda Národní rady Richard Raši.

před 5 hodinami

Francouzská policie, ilustrační foto

Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů

Francouzský premiér Sébastien Lecornu zvolal krizové zasedání v reakci na eskalující protesty studentů a žáků středních škol po celé zemi. Důvodem nespokojenosti mladých lidí jsou chybějící učitelé, náročný rozvrh hodin i přehřáté třídy v budovách. Demonstrace v řadě měst narušily veřejnou dopravu a vedly k rozsáhlému zatýkání. Během zásahů policie zadržela již stovky lidí a desítky policistů utrpěly zranění.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi

Kyjev upravil svůj systém reakce na ruské útoky zaměřené na kritickou infrastrukturu ukrajinské metropole. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s vojenskými činiteli a zástupci vlády oznámil, že země již přistoupila k nezbytnému přerozdělení zdrojů. Podle jeho slov je nutné plně zajistit všechna ochranná opatření. Místní úřady v hlavním městě musejí být podle prezidenta připraveny přijímat rychlá rozhodnutí na podporu obyvatelstva.

před 7 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví

Poprava odsouzené americké vražedkyně Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončila nezdarem poté, co přežila podání dvou smrtících injekcí. Padesátiletá žena byla po neúspěšném pokusu o odebrání života převezena do zdravotnického zařízení mimo věznici. V nemocnici se jí nyní dostává lékařské péče zaměřené na záchranu života. Zdravotní stav vězeňkyně zůstává nejasný a lékařští experti podle BBC varují před možným trvalým poškozením mozku v důsledku opožděné resuscitace.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie

Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán

Britský premiér Andy Burnham oznámil, že existují silné indicie ukazující na zapojení Íránu do plánovaného útoku na britskou leteckou základnu využívanou americkou armádou. Podle jeho slov tyto informace podporují předchozí hodnocení Spojených států, podle nichž v celém incidentu figuroval zahraniční aktér. Případ zaměřený na základnu Královského letectva Fairford v západní Anglii je v současnosti předmětem rozsáhlého vyšetřování policie.

před 8 hodinami

Filip Turek

Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem

Policisté ukončili prověřování dopravní nehody poslance Filipa Turka v centru Prahy. Při srážce podle závěrů vyšetřování nedošlo ke spáchání trestného činu. Celá záležitost byla proto postoupena příslušnému úřadu k projednání možného přestupku obou účastníků.

před 9 hodinami

Summit NATO

Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyloučila několik klíčových spojenců ze Severoatlantické aliance z nadcházejícího jednání v Polsku. Setkání zaměřeného na budoucnost celého vojenského paktu se nezúčastní zástupci Velké Británie, Francie ani pobaltských států. Rozhodnutí vyvolalo mezi tradičními partnery značné zmatky, neboť vyloučené země patří k nejsilnějším přispěvatelům do kolektivní obrany.

před 10 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel

Poslanecká sněmovna pokračuje třetím dnem v mimořádné schůzi, kterou svolala opozice s cílem vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Andreje Babiše. Jednání započalo již v úterý odpoledne a přerušeno bylo naposledy ve středu večer. V té době zbývalo k vystoupení ještě téměř čtyřicet přihlášených zákonodárců. V úvodu schůze obhajovali činnost kabinetu především samotní ministři, kteří dominovali úternímu i středečnímu dopolednímu programu. Zástupci opozičních stran se ke slovu dostali až v průběhu středečního poledne.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael stále neví, kdo stojí za pokusem o únos letadla

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je zatím příliš brzy na závěry, kdo stojí za incidentem na palubě letadla společnosti  FlyDubai směřujícího do Tel Avivu. Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon událost označil za teroristický útok vyvolaný radikálním jednotlivcem, přičemž zdůraznil úmysl letadlo poslat k zemi. Společnost flydubai v reakci na událost dočasně pozastavila všechny své lety do Izraele i v opačném směru. Aerolinky zároveň vyzvaly všechny strany, aby se zdržely předčasných spekulací, dokud úřady nezjistí kompletní fakta.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Vědci: Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, lidstvo na to není připraveno

Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.

před 13 hodinami

krimi

Nejvyšší soud na poslední chvíli povolil popravu Pikeové. Obě smrtící injekce přežila

Pokus o popravu Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončil nezdarem, ačkoli jí vězeňská služba vpravila do těla dvě injekce smrtící látky. Padesátiletá žena zůstala naživu a záchranáři ji museli převézt do zdravotnického zařízení mimo objekt věznice. Pikeová je jedinou ženou v tomto státě čekající na trest smrti a měla se stát první popravenou ženou v Tennessee po více než dvou sto letech.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů

Středa byla zatím nejteplejším dnem letošního babího léta. Na deseti místech v republice zaznamenaly meteorologické stanice letní den, teplota totiž dosáhla alespoň 25 stupňů nad nulou. Babí léto má podle předpovědi pokračovat ještě několik dní. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy