Výsledek chorvatského předsednictví: Bude se EU rozšiřovat?

Chorvatsko, nejmladší člen Evropské unie, se na počátku nového roku ujalo rotujícího předsednictví Rady Evropské unie. Země v pomyslném čele unie stanula od svého vstupu do EU v roce 2013 poprvé. Chorvatský premiér při úvodním projevu zdůraznil důležitost vztahu EU se státy Balkánu. A předsedkyně Evropské komise s ním souhlasila. Von der Leyenová tak znovuotevřela téma přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií – podle ní dodrží Evropská unie svůj slib.

Dva balkánské státy – Severní Makedonie a Albánie, by se v blízké budoucnosti mohly stát dalšími členy Evropské unie. Pravděpodobnost dalšího rozšiřování však v loňském roce razantně poklesla po tom, co francouzský prezident Emmanuel Macron zamezil v rámci Evropské rady otevření přístupových rozhovorů s dvěma balkánskými státy. Důvodem byly především jeho obavy o dopadech potenciálního rozšíření o státy Balkánu na podobu rozhodovacího procesu EU. V Evropské radě je při zahájení přístupových rozhovorů s kandidátskými státy nutná jednomyslnost, ta však stále mezi současnými členy EU nepanuje.

Nová předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, však zastává opačné stanovisko než její francouzský protějšek. Je toho názoru, že by mělo dojít k co nejbližšímu navazování vztahů mezi unií a balkánskými státy. Severní Makedonie a Albánie podle jejích slov již „ušly dlouhou cestu“ a splnily mnohá kritéria EU, nyní je tedy na čase, aby Evropská unie svoje sliby dodržela a vstupní rozhovory spustila. Právě chorvatské předsednictví EU by mohlo dalšímu unijnímu rozšíření otevřít dveře.

Předpokládá se, že nová Komise von der Leyenové zanedlouho předloží návrh toho, jak zefektivnit rozšiřovací proces EU, uvedl zpravodajský server Politico.

„Nadcházející měsíce budou pro vztahy s Balkánem samozřejmě zcela klíčové,“ pronesla šéfka Evropské komise. V letošním roce se má navíc vést debata o Evropské unii, jejím obecném směřování či institucionálním a právním ukotvení. Debata o „budoucnosti Evropy“ vychází z iniciativy Francie a Německa, konkrétně z rétoriky a činů prezidenta Macrona a německé spolkové kancléřky Merkelové. Zdá se však, že se o reformu EU snaží přičinit především Francie. Například již v listopadu minulého roku předložila Paříž návrh na změnu unijních pravidel pro přijímání nových členů.

Očekává se, že by se téma možného rozšíření o Albánii a Severní Makedonii mělo oficiálně znovu otevřít již v březnu, tedy před konáním samotného summitu EU-Západní Balkán. Tento summit je naplánovaný na květen, konat se bude v chorvatském hlavním městě Záhřebu a von der Leyenová očekává, že by v jeho průběhu mohlo dojít ke zlomovému okamžiku. Podle jejích slov však EU do té doby stále čeká hodně práce.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) rada evropské unie albánie Chorvatsko Ursula von der Leyenová Severní Makedonie Rozšiřování EU

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

včera

včera

Mette Frederiksenová je dánská politička a od června 2019 předsedkyně vlády Dánska. Od roku 2015 je vůdkyní sociálních demokratů a od parlamentních voleb v roce 2001 zasedá v parlamentu.

Dánská premiérka Frederiksenová má Trumpa plné zuby. Chce se postavit agresivním krokům Washingtonu

Dánská premiérka Mette Frederiksenová ostře odsoudila Bílý dům za „nepřijatelný nátlak“ na Grónsko v souvislosti s plánovanou návštěvou delegace Spojených států vedené druhou dámou Ushou Vanceovou. Frederiksenová prohlásila, že se proti agresivním krokům Washingtonu vůči arktickému ostrovu důrazně postaví. Podle serveru Politico už má amerického prezidenta Donalda Trumpa dost.

včera

včera

Donald Trump

Trump únik vojenských plánů bagatelizuje: Nepodstatné, jediná chyba za dva měsíce, ten novinář je šmejd

Americký prezident Donald Trump poprvé obsáhleji reagoval na kontroverzní únik informací o vojenských úderech v Jemenu, který se dostal k novináři The Atlantic Jeffrey Goldbergovi. Trump v rozhovoru pro stanici NBC označil Goldberga za „šmejda“ a tvrdil, že jeho nechtěná přítomnost ve skupinovém chatu na aplikaci Signal „neměla žádný dopad“. Podle něj byl Goldberg přidán omylem jedním ze zaměstnanců kongresmana Mikea Waltze.

včera

Ilustrační foto

Skandál v USA: Proč je plánování útoku přes aplikaci Signal velký problém?

Americká vláda čelí ostré kritice poté, co vyšlo najevo, že detaily o vojenských úderech v Jemenu byly sdíleny v soukromé skupině na šifrované komunikační aplikaci Signal. Šokující odhalení přinesl Jeffrey Goldberg, šéfredaktor magazínu The Atlantic, který se omylem stal členem 18členné skupiny a měl přístup k citlivým informacím.

včera

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Prohlédněte si galerii

Znovu Spolu. Fiala je lídrem do voleb, které prý rozhodnou o budoucím směřování Česka

Podruhé za sebou půjdou ODS, KDU-ČSL a TOP 09 do parlamentních voleb společně. Trojice stran v úterý zahájila podpisem smlouvy předvolební kampaň. Na voliče apeluje, že podzimní volby rozhodnou o budoucím směřování Česka. Koalice Spolu chce být nejlepší volbou pro ty, kterým leží na srdci budoucnost země v nejisté době, kdy dochází ke změně světového řádu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Tomáš Řepa

Trump přeceňuje sám sebe. Rusko s každým dnem války ztrácí budoucnost, říká Řepa

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak vnímá aktuální situaci ve válce na Ukrajině – a to nejen na bojišti, ale také u vyjednávacích stolů. „Ukrajina si rozhodně může dovolit něco požadovat – třeba už jen to, že bude nadále existovat na území, které silou svých zbraní a za cenu životů svých vojáků ubránila,“ říká.

včera

včera

Únik zpráv odhaluje posedlost Vance i hluboké pohrdání Evropou uvnitř Trumpovy administrativy

Únik zpráv z komunikační aplikace Signal poskytl nečekaný vhled do myšlení klíčových představitelů Trumpovy administrativy. Zveřejněné konverzace odhalují nejen podrobnosti o vojenském úderu v Jemenu, ale i hluboce zakořeněné antipatie vůči Evropě, zejména ze strany viceprezidenta JD Vance a ministra obrany Petea Hegsetha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy