Hrstka europoslanců debatuje o koronaviru, hlasování bude dálkové

Jen několik desítek poslanců dorazilo dnes osobně do bruselského sídla Evropského parlamentu, který večer čeká dálkové hlasování o návrzích ke zmírnění dopadů koronavirové krize. Parlament v rámci prevence šíření nákazy vůbec poprvé umožnil zákonodárcům hlasovat elektronicky. Většina politiků toho využije a pošle své hlasy e-mailem ze svých domovských zemí.

Předseda parlamentu David Sassoli na začátku schůze podotkl, že demokratické instituce musí pokračovat v práci i v mimořádných podmínkách. "Samozřejmě jsme museli zpomalit. Ale nemohli jsme zastavit, protože demokracie nemůže být ani uprostřed tak dramatické krize odložena," prohlásil na úvod jednání Sassoli. Italský politik teprve tento týden ukončil čtrnáctidenní karanténu, do níž se preventivně uchýlil po návštěvě své rodné země.

687 members of the @Europarl_EN voted remotely for the first time this morning to activate the urgent procedure to tackle the COVID-19 outbreak. An exceptional result in these unprecedented circumstances. Democracy does not stop. #EuropeansAgainstCovid19 pic.twitter.com/003S25RNez

— David Sassoli (@EP_President) March 26, 2020

Poslanci věnovali úvod jednodenní plenární schůze debatě o tom, jak má Evropa co nejúčinněji reagovat na šíření nemoci COVID-19 a jak se vyrovnat s jejími očekávanými bezprecedentními hospodářskými dopady.

Politici hlavních parlamentních skupin většinou ocenili kroky, které tento měsíc zavedla či navrhla Evropská komise, jako například společný nákup ochranných prostředků pro unijní země či možnost využití kohezních peněz ke zmírnění následků pandemie. "Potřebujeme ale jít ještě dál. Potřebujeme lokální zdroje pro zdravotnictví, abychom mohli bojovat s koronavirem. Potřebujeme zajistit volný pohyb zboží a léků přes hranice. Potřebujeme zajistit důchody a platy," prohlásil zástupce nejsilnější lidovecké frakce Esteban Gonzáles Pons.

Do debaty se mohou zapojit pouze poslanci přítomní v sále. Řada z nich ocenila práci zdravotníků a představitelů dalších profesí, kteří denně nasazují své zdraví při záchraně životů či zajištění chodu společnosti. Velká část poslanců dala najevo podporu trojici opatření, o nichž budou večer hlasovat.

Očekává se, že EP bez problémů schválí vznik nouzového fondu, který členským zemím dá možnost přesunout celkem 37 miliard eur (asi bilion korun) z nevyužitých peněz kohezní politiky do zdravotnictví či na pomoc zasaženým firmám. Druhý návrh se týká využití až 800 milionů eur z fondu běžně určeného pro následky přírodních pohrom. Třetí úprava má umožnit aerolinkám, aby v době nulové poptávky po leteckém spojení nemusely zbytečně využívat své odletové časy na letištích.

Někteří poslanci dopředu kritizovali způsob dnešního hlasování, při němž budou muset vytisknout formulář se třemi volbami, podepsat ho a naskenovaný do hodiny odeslat zpět. Několik politiků tvrdilo, že nemají v dosahu tiskárnu, a požadovalo, aby parlament napříště umožnil volit pomocí elektronického podpisu. Dnešní distanční hlasování patrně není poslední, neboť vedení parlamentu tuto výjimečnou proceduru povolilo až do července. K řádnému plenárnímu jednání ve Štrasburku by se měl EP sejít nejdřív v září.

Související

Více souvisejících

evropský parlament David Sassoli (předseda EP) EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 10 minutami

před 37 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 5 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace

Východní polovinu Česka v těchto chvílích zasypává sníh, pokud se tedy vyplnily předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pomyslným viníkem je tlaková níže, která dokonce dostala vlastní jméno. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy