Hrstka europoslanců debatuje o koronaviru, hlasování bude dálkové

Jen několik desítek poslanců dorazilo dnes osobně do bruselského sídla Evropského parlamentu, který večer čeká dálkové hlasování o návrzích ke zmírnění dopadů koronavirové krize. Parlament v rámci prevence šíření nákazy vůbec poprvé umožnil zákonodárcům hlasovat elektronicky. Většina politiků toho využije a pošle své hlasy e-mailem ze svých domovských zemí.

Předseda parlamentu David Sassoli na začátku schůze podotkl, že demokratické instituce musí pokračovat v práci i v mimořádných podmínkách. "Samozřejmě jsme museli zpomalit. Ale nemohli jsme zastavit, protože demokracie nemůže být ani uprostřed tak dramatické krize odložena," prohlásil na úvod jednání Sassoli. Italský politik teprve tento týden ukončil čtrnáctidenní karanténu, do níž se preventivně uchýlil po návštěvě své rodné země.

687 members of the @Europarl_EN voted remotely for the first time this morning to activate the urgent procedure to tackle the COVID-19 outbreak. An exceptional result in these unprecedented circumstances. Democracy does not stop. #EuropeansAgainstCovid19 pic.twitter.com/003S25RNez

— David Sassoli (@EP_President) March 26, 2020

Poslanci věnovali úvod jednodenní plenární schůze debatě o tom, jak má Evropa co nejúčinněji reagovat na šíření nemoci COVID-19 a jak se vyrovnat s jejími očekávanými bezprecedentními hospodářskými dopady.

Politici hlavních parlamentních skupin většinou ocenili kroky, které tento měsíc zavedla či navrhla Evropská komise, jako například společný nákup ochranných prostředků pro unijní země či možnost využití kohezních peněz ke zmírnění následků pandemie. "Potřebujeme ale jít ještě dál. Potřebujeme lokální zdroje pro zdravotnictví, abychom mohli bojovat s koronavirem. Potřebujeme zajistit volný pohyb zboží a léků přes hranice. Potřebujeme zajistit důchody a platy," prohlásil zástupce nejsilnější lidovecké frakce Esteban Gonzáles Pons.

Do debaty se mohou zapojit pouze poslanci přítomní v sále. Řada z nich ocenila práci zdravotníků a představitelů dalších profesí, kteří denně nasazují své zdraví při záchraně životů či zajištění chodu společnosti. Velká část poslanců dala najevo podporu trojici opatření, o nichž budou večer hlasovat.

Očekává se, že EP bez problémů schválí vznik nouzového fondu, který členským zemím dá možnost přesunout celkem 37 miliard eur (asi bilion korun) z nevyužitých peněz kohezní politiky do zdravotnictví či na pomoc zasaženým firmám. Druhý návrh se týká využití až 800 milionů eur z fondu běžně určeného pro následky přírodních pohrom. Třetí úprava má umožnit aerolinkám, aby v době nulové poptávky po leteckém spojení nemusely zbytečně využívat své odletové časy na letištích.

Někteří poslanci dopředu kritizovali způsob dnešního hlasování, při němž budou muset vytisknout formulář se třemi volbami, podepsat ho a naskenovaný do hodiny odeslat zpět. Několik politiků tvrdilo, že nemají v dosahu tiskárnu, a požadovalo, aby parlament napříště umožnil volit pomocí elektronického podpisu. Dnešní distanční hlasování patrně není poslední, neboť vedení parlamentu tuto výjimečnou proceduru povolilo až do července. K řádnému plenárnímu jednání ve Štrasburku by se měl EP sejít nejdřív v září.

Související

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

Více souvisejících

evropský parlament David Sassoli (předseda EP) EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi.

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře

Policie ukončila pátrání po pohřešovaném soudci Romanu Kafkovi. Podle dostupných informací je naživu a čelí podezření ze zpronevěry peněz, které mu svěřili jeho známí. Strážci zákona se k okolnostem případu nevyjadřují, věcí se má zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin o příměří na Ukrajině nestojí a bude sabotovat veškeré mírové snahy. Američané ale podle Zelenského disponují silou, aby Moskvu přinutili k souhlasu s mírem.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno před 4 hodinami

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

před 6 hodinami

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

před 8 hodinami

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Mike Waltz

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Rubio: Kyjev bude muset pro mír obětovat území. V žádném případě, reaguje Ukrajina

Americký ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že Kyjev bude muset obětovat část svého území, aby dosáhl míru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy