Jourová rázně vyžaduje vládu práva. Vývoj v Maďarsku je podle ní nebezpečný

Polsko a Maďarsko se u unijních orgánů zpovídají kvůli nerespektování společných hodnot EU. Zástupci vlád členských zemí dnes vyslechli argumenty Maďarska k nezávislosti soudnictví, svobodě projevu a akademickým svobodám. Ty patří mezi více než desítku oblastí, kvůli nimž loni Evropský parlament (EP) bezprecedentně navrhl zahájit řízení podle unijní smlouvy.

"Maďarská ministryně nerozptýlila obavy řady přítomných včetně mě," konstatovala po jednání Jourová. Hodnocení jednotlivých problematických kroků vlády Viktora Orbána by podle ní nemělo zakrýt celkový obraz situace.

"To, co vidíme v Maďarsku jako opravdu nebezpečný vývoj je, že jsou vidět určité trendy nejenom v justici, ale i v oblasti médií či akademických svobod," podotkla Věra Jourová.

.@VeraJourova juge aussi qu’il est très important de mettre les cas hongrois et polonais sur la table des États membres «qui se sont accordés sur des principes».Elle insiste sur le besoin de «garantir la confiance mutuelle» entre États, confiance quelque peu entamée. pic.twitter.com/54ic4V5mvo

Maďarsko dnes absolvovalo od začátku řízení své druhé slyšení před zástupci ostatních členských zemí. Orbánova vláda odmítá připustit, že by zákony omezující například působení neziskových organizací či univerzit byly v rozporu s unijními hodnotami. Budapešť obvinňuje Brusel z toho, že se snaží Maďarsko přimět k příjímání migrantů a disciplinární řízení označuje za protimaďarskou kampaň vedenou ve spolupráci s magnátem a filantropem Georgem Sorosem.

"Tahle procedura nevede nikam, je založena na falešných obviněních," řekla ještě před slyšením novinářům maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.

Maďarská opozice však tvrdí, že cílem norem je oslabit demokracii a upevnit premiérovu moc. Nejnověji vyvolal v Maďarsku vlnu odporu návrh normy centralizující dohled nad maďarskou kulturou.

Část zástupců vlád členských zemí dávala po slyšení najevo, že bude potřeba dále se o problémech v Maďarsku bavit a zvolit věcný přístup. Podle slovenského státního tajemníka pro EU Františka Ružičky by si země podrobená řízení měla uvědomit, jaké jsou společné evropské hodnoty. "Ten proces by měl být co nejdále od politizace a diskuze by se měla vést o věcných otázkách," podotkl Ružička.

Jeho česká kolegyně Milena Hrdinková byla s dnešními maďarskými odpověďmi spokojená. "Myslím, že k tomu přistupují pečlivě a snaží se vysvětlit opravdu všechno," řekla Hrdinková, podle níž nejsou požadavky směrem k Maďarsku vždy zcela konkrétní a debata se často odehrává v obecné politické rovině.

Dnešní slyšení poznamenal incident, kdy podle informací ČTK zástupkyně finského předsednictví vykázala z místnosti mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse. Ten podle prohlášení Rady EU porušil pravidla uzavřeného jednání tím, že o něm v jeho průběhu informoval na twitteru. Na jeho účtu se přitom objevovala prohlášení označující komisi za "Sorosův orchestr" doprovázené archivními fotografiemi Jourové v Sorosově společnosti.

"Je nepřijatelné, aby jeden člen delegace organizoval během slyšení online twitterovou kampaň," konstatoval eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders.

Jourová chce nyní nejnovější vývoj nejen v Maďarsku, ale i v Polsku analyzovat a zahájit s oběma zeměmi dialog. Podle české místopředsedkyně bude komise v příštím období kromě zavedení jednoznačných kritérií pro hodnocení právního státu usilovat o účinnější prevenci. Tedy aby se jednotlivé případy řešily už v počátku a nekončily až podobnými řízeními jako nyní u Polska a Maďarska.