Konec liberální migrační politiky Merkelové? Německo zřejmě čeká velká změna

NÁZOR - Poválečná německá politika má pověst umírněné, konsensuální a do značné míry jednotvárné, připomíná editorial serveru The Guardian. Prestižní deník ovšem upozorňuje, že v ní nechybí vysoce dramatické momenty.

Volání po radikálnější politice

V listopadu 1959 například sociálnědemokratická strana (SPD) opustila své historické ambice nahradit kapitalismus socialismem, odmítla marxistický princip třídního boje a začala se profilovat jako široká lidová strana, poukazuje britský server. Dodává, že historie dala tomuto rozhodnutí zapravdu a v uplynulých 50 letech SPD soupeřila o moc s jinou hlavní politickou silou, křesťanskými demokraty (CDU) a bavorskými křesťanskými sociály (CSU), přičemž obě strany získávaly ve volbách pravidelně přes 40 % hlasů.

"Známí pro svou praxi široké politiky, co by CDU a SPD nyní daly za taková čísla," pokračuje editorial. Podotýká, že hlavní politická pozornost v Evropě se zaměřuje na brexit a vzestup pravicového populismu, ale s ohledem na budoucnost kontinentu se v následujících týdnech vyplatí bedlivě sledovat právě Německo.

Tradiční německé mocenské strany, které v roce 2018 utvořily opět velkou koalici, jsou rozdělené a demoralizované, konstatuje The Guardian. Upozorňuje, že série neúspěchů v zemských volbách vytváří v obou stranách hlasy volající po radikálnější a odlišnější politice.

Tento měsíc tak budou členové SPD volit nového stranického lídra, připomíná renomovaný deník. Toto nové opatření se podle něj zrodilo ze zoufalství, přičemž na výběr budou nakonec dva kandidáti, jeden z levého a druhý z pravého křídla strany.

Říci, že SPD potřebuje zvolit správně, nevystihuje závažnost situace, varuje prestižní server. Připomíná, že minulý měsíc v zemských volbách v Duryňsku, nejzápadnější z bývalých východoněmeckých zemí, strana získala pouze 8,2 % a skončila na ponižujícím čtvrtém místě.

Volby vyhrála tvrdá levice, strana Die Linke, která si v regionu sice vždy vedla dobře, ale tentokrát získala téměř čtyřikrát tolik hlasů a zaznamenala dosud nejpřesvědčivější vítězství, nastiňuje editorial. Dodává, že porážka přišla pro SPD po podobně chabém výsledku v Sasku a za situace, kdy se celostátní podpora strany podle průzkumů nachází na mizerných 15 %.

Revizionismus ve vzduchu

"Výsledky jako ten v Duryňsku ukazují jak na politickou fragmentaci Německa, tak na obecnější zpochybnění ekonomických axiomů země," pokračuje The Guardian. Poukazuje, že nová hlava Evropské centrální banky Chirsine Lagardeová Německu doporučuje, aby více utrácelo a méně šetřilo, a tím nastartovalo ekonomiku eurozóny.

Jeden z kandidátů na vedení SPD, ministr financí Olaf Scholz, tak opustil svůj závazek tzv. černé nuly, který zemi zavazoval k vyrovnaným rozpočtům, zatímco levicoví kandidáti, Norbert Walter-Borjans a Siskia Eskenová vyzývají k masivním investicím a ukončení ekonomiky odmítající půjčky, která je v Německu budována od konce druhé světové války, uvádí editorial.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud to tito kandidáti myslí vážně, v případě svého vítězství by SPD vyvedli z velké koalice a vyvolali předčasné volby, soudí renomovaný server. Doplňuje, že to vše za situace, kdy také CDU vede vlastní analýzu, proč byla v Duryňsku poražena krajně pravicovou, nacionalistickou Alternativou pro Německo (AfD).

Současná kancléřka Angela Merkelová již prohlásila, že v následujících spolkových volbách v roce 2021 nebude kandidovat, avšak v rámci příprav na stranický sjezd, který začne v pátek v Lipsku, se objevují pokusy zastavit její předpokládanou nástupnici Annegret Kramp-Karrenbauerovou, poukazuje The Guardian. Odkazuje také na volání části křesťanských demokratů po ukončení zákazu spolupráce s AfD, což by podle deníku představovalo děsivý krok, který by výrazně vychýlil těžiště německé politiky doprava a znamenal definitivní rozchod s liberální přistěhovaleckou politikou Merkelové.

"Stejně jako jinde, výzvy kapitalismu 21. století v západoevropských společnostech - nízký růst, dědictví deindustrializace, migrace a dopady nárazu - nakonec vedly ke krizi politického středu," píše britský deník. Podotýká, že s ohledem na ekonomický význam Německa má tato reakce z pohledu Evropy mimořádný význam.

Německo minulý týden jen těsně uniklo pádu do recese a byť jeho ekonomika zůstává silná, boom skončil a německá politika bude muset odpovědět širší strategií, naznačuje prestižní server. Připomíná, že stabilita byla dlouho v Berlíně dogma, ale 60 let poté, co SPD diskrétně opustila dědictví Marxe s Engelsem, ve vzduchu se opět vznáší revisionismus.

Související

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.
Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo Angela Merkelová Konzervativní unie CDU/CSU Alternativa pro Německo (AfD) Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 2 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy