Konec liberální migrační politiky Merkelové? Německo zřejmě čeká velká změna

NÁZOR - Poválečná německá politika má pověst umírněné, konsensuální a do značné míry jednotvárné, připomíná editorial serveru The Guardian. Prestižní deník ovšem upozorňuje, že v ní nechybí vysoce dramatické momenty.

Volání po radikálnější politice

V listopadu 1959 například sociálnědemokratická strana (SPD) opustila své historické ambice nahradit kapitalismus socialismem, odmítla marxistický princip třídního boje a začala se profilovat jako široká lidová strana, poukazuje britský server. Dodává, že historie dala tomuto rozhodnutí zapravdu a v uplynulých 50 letech SPD soupeřila o moc s jinou hlavní politickou silou, křesťanskými demokraty (CDU) a bavorskými křesťanskými sociály (CSU), přičemž obě strany získávaly ve volbách pravidelně přes 40 % hlasů.

"Známí pro svou praxi široké politiky, co by CDU a SPD nyní daly za taková čísla," pokračuje editorial. Podotýká, že hlavní politická pozornost v Evropě se zaměřuje na brexit a vzestup pravicového populismu, ale s ohledem na budoucnost kontinentu se v následujících týdnech vyplatí bedlivě sledovat právě Německo.

Tradiční německé mocenské strany, které v roce 2018 utvořily opět velkou koalici, jsou rozdělené a demoralizované, konstatuje The Guardian. Upozorňuje, že série neúspěchů v zemských volbách vytváří v obou stranách hlasy volající po radikálnější a odlišnější politice.

Tento měsíc tak budou členové SPD volit nového stranického lídra, připomíná renomovaný deník. Toto nové opatření se podle něj zrodilo ze zoufalství, přičemž na výběr budou nakonec dva kandidáti, jeden z levého a druhý z pravého křídla strany.

Říci, že SPD potřebuje zvolit správně, nevystihuje závažnost situace, varuje prestižní server. Připomíná, že minulý měsíc v zemských volbách v Duryňsku, nejzápadnější z bývalých východoněmeckých zemí, strana získala pouze 8,2 % a skončila na ponižujícím čtvrtém místě.

Volby vyhrála tvrdá levice, strana Die Linke, která si v regionu sice vždy vedla dobře, ale tentokrát získala téměř čtyřikrát tolik hlasů a zaznamenala dosud nejpřesvědčivější vítězství, nastiňuje editorial. Dodává, že porážka přišla pro SPD po podobně chabém výsledku v Sasku a za situace, kdy se celostátní podpora strany podle průzkumů nachází na mizerných 15 %.

Revizionismus ve vzduchu

"Výsledky jako ten v Duryňsku ukazují jak na politickou fragmentaci Německa, tak na obecnější zpochybnění ekonomických axiomů země," pokračuje The Guardian. Poukazuje, že nová hlava Evropské centrální banky Chirsine Lagardeová Německu doporučuje, aby více utrácelo a méně šetřilo, a tím nastartovalo ekonomiku eurozóny.

Jeden z kandidátů na vedení SPD, ministr financí Olaf Scholz, tak opustil svůj závazek tzv. černé nuly, který zemi zavazoval k vyrovnaným rozpočtům, zatímco levicoví kandidáti, Norbert Walter-Borjans a Siskia Eskenová vyzývají k masivním investicím a ukončení ekonomiky odmítající půjčky, která je v Německu budována od konce druhé světové války, uvádí editorial.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pokud to tito kandidáti myslí vážně, v případě svého vítězství by SPD vyvedli z velké koalice a vyvolali předčasné volby, soudí renomovaný server. Doplňuje, že to vše za situace, kdy také CDU vede vlastní analýzu, proč byla v Duryňsku poražena krajně pravicovou, nacionalistickou Alternativou pro Německo (AfD).

Současná kancléřka Angela Merkelová již prohlásila, že v následujících spolkových volbách v roce 2021 nebude kandidovat, avšak v rámci příprav na stranický sjezd, který začne v pátek v Lipsku, se objevují pokusy zastavit její předpokládanou nástupnici Annegret Kramp-Karrenbauerovou, poukazuje The Guardian. Odkazuje také na volání části křesťanských demokratů po ukončení zákazu spolupráce s AfD, což by podle deníku představovalo děsivý krok, který by výrazně vychýlil těžiště německé politiky doprava a znamenal definitivní rozchod s liberální přistěhovaleckou politikou Merkelové.

"Stejně jako jinde, výzvy kapitalismu 21. století v západoevropských společnostech - nízký růst, dědictví deindustrializace, migrace a dopady nárazu - nakonec vedly ke krizi politického středu," píše britský deník. Podotýká, že s ohledem na ekonomický význam Německa má tato reakce z pohledu Evropy mimořádný význam.

Německo minulý týden jen těsně uniklo pádu do recese a byť jeho ekonomika zůstává silná, boom skončil a německá politika bude muset odpovědět širší strategií, naznačuje prestižní server. Připomíná, že stabilita byla dlouho v Berlíně dogma, ale 60 let poté, co SPD diskrétně opustila dědictví Marxe s Engelsem, ve vzduchu se opět vznáší revisionismus.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení

Ambiciózní plán Francie a Německa na společnou stavbu stíhačky budoucnosti se ocitl na pokraji kolapsu. Projekt Future Combat Air System (FCAS), ke kterému se později přidalo i Španělsko, měl být symbolem evropské obranné jednoty. Místo toho se však v době rostoucí hrozby z Ruska stává ukázkou hlubokých neshod mezi Paříží a Berlínem, které nedokážou najít společnou řeč v otázce, kdo by měl celému podniku velet.

Více souvisejících

Německo Angela Merkelová Konzervativní unie CDU/CSU Alternativa pro Německo (AfD) Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy