ROZHOVOR – Dezinformace a šíření fake news je jeden z nejpalčivějších problémů poslední doby. Naplno se projevil například během počínajícího rozmachu nového typu koronaviru, což potvrzuje i nárůst zájmu ze strany veřejnosti o weby bojující proti těmto nekalým praktikám. "Dá se předpokládat, že lidi měli tendenci více si ověřovat původ informací," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Peter Jančárik, spoluzakladatel projektu Konšpirátori.sk, který už několik let vytváří jeden z nejvíce propracovaných a důvěryhodných seznamů dezinformačních webů působících na českém a slovenském internetu.
Slovenská služba Konšpirátori.sk nabízí zadavatelům reklamy a mediálním agenturám od roku 2016 seznam stránek, které publikují podvodný, klamavý, konspirační nebo propagandistický obsah. Jejich cílem je, aby firmy věděly, se kterými weby není doporučováno spojovat svou značku. Takto vyhodnocené stránky zveřejňují na svém webu a mnoho z nich má i českou doménu.
Jde o jednu z prvních a nejpopulárnějších služeb tohoto typu v českém a slovenském prostředí. Hodnotící komisi tvoří 14 odborníků z řady oblastí, kteří na seznam webových portálů šířících dezinformace do této chvíle zařadili 193 stránek. Seznam webů s ověřeným obsahem, které nešíří nepravdivé informace a do kterého patří i EuroZprávy.cz, v tuto chvíli čítá 59 webů, a v takzvané šedé zóně se nachází 17 internetových serverů.
Jaký hlavní motiv a cíl mají dezinformační weby na českém internetu?
Předpokládám, že jejich motivace jsou podobné jako na Slovensku. Dají se shrnout do třech kategorií. Jsou to ekonomické motivace, politické a osobní.
Pod ekonomickými motivy myslíme to, že dezinformace jejich tvůrcům vydělávají peníze buď přes reklamu nebo přidruženými komerčními aktivitami. Například zdravotnický dezinformační web Bádateľ.net má peníze nejen na klicích, ale i na připojeném eshopu s výživovými doplňky.
Politicky motivované dezinformace se šíří proto, aby někomu buď nahnaly hlasy nebo voliče naopak odradili. Politické dezinformace šíří domácí i zahraniční aktéři nebo ti první s podporou druhých.
No a potom jsou tady ty osobní motivace. Jsou to třeba společenská paranoia, nedůvěra či osobní strach, které nutí tvůrce dezinformací šířit nesmysly i bez politického nebo ekonomického prospěchu. Zkrátka tomu věří.
Zvedl se zájem o Váš seznam dezinformačních internetových stránek v době koronaviru, kdy o něm bylo velké množství podvodných informací?
Návštěvnost nám v období od začátku března do konce května narostla dvojnásobně oproti stejnému období v minulém roce. Dá se předpokládat, že lidi měli tendenci více si ověřovat původ informací, které se k nim dostávali. V tomto čase jsme však publikovali i více našich blogů, které mohly přispět k vyššímu zájmu o náš projekt. Viděli jsme nárůst návštěvnosti zejména z organického vyhledávání.
Nebojí se nyní samotní inzerenti ztráty příjmů?
Na to bude lepší zeptat se přímo jich. Krize určitě zasáhla značnou část inzerentů. Záleží ale na tom, v jakém sektoru fungují. Online služby to pocítily určitě méně než například hotely.
Podle studie Prague Security Studies Institute je například financování webu Pravý prostor z reklamy odhadem 81 900 Kč. V seznamu Konšpirátori.sk má stránka index 8,9. Je tak mezi problematickými weby. Jak moc je Váš projekt účinný, když mají dezinformační weby stále vysoké příjmy z inzerce?
Při každém odhadu příjmů je třeba připomenout, že jde vždy jen o odhady. Skutečné příjmy zná jen provozovatel webu. Důležitá otázka je podle nás opačná. Jaké příjmy by takovýto web měl, pokud by náš projekt neexistoval?
Je třeba také připomenout, že nám nikdy nešlo o úplné odstřižení takovýchto webů od příjmů. Vznikli jsme v prvé řadě proto, abychom zodpovědným firmám pomohli se rozhodnout, kde svojí reklamu chtějí nebo nechtějí vidět a koho chtějí podporovat.
Hlasování o zařazení webu na seznam se musí zúčastnit alespoň polovina komise. Je adekvátní, aby o zařazení internetové stránky věnující se například zdravotnictví rozhodoval novinář nebo spisovatel?
Toto pravidlo máme hlavně proto, aby například novinář nebyl nucený hodnotit zdravotní weby. Máme ho proto, aby členové komise, kteří se necítí být dostatečně kompetentní v některém tématu, nemuseli hlasovat.
Rozšiřuje se seznam na Vašem webu nebo spíše stagnuje? Bude někdy kompletní?
Seznam je poměrně živý. Jen od začátku roku komise zhodnotila 42 webů a na seznam zařadila dalších 36 problematických stránek. Měsíčně nám chodí průměrně třicet až padesát nových hlášení.
V nedávné době jste zařadili slovenský Denník S mezi problematické weby. Později jste jej přehodnotili a zařadili do takzvané šedé zóny. Jsou takové změny hodnocení časté?
Jde o ojedinělé případy. Když nás o to weby požádají, přehodnotíme je a máme na to řádný proces.
Jak zaručujete vlastní objektivnost při posuzování?
Na našich stránkách máme uvedených pět jasných kritérií (podvodné materiály, dezinformace a lživá propaganda, konspirační teorie, vulgarismy a výzvy k násilí, nerespektování novinářské etiky, pozn. red.) zařazení webu na náš seznam. Samozřejmě každé hodnocení je do nějaké míry subjektivní, a proto máme širokou komisi a výsledné skóre je průměr jednotlivých hlasů.
Vlastník Seznam.cz Ivo Lukačovič obchodní podmínky pro vyřazení reklamy z určitých stránek zrušil. Jako důvod uvedl, že by nové obchodní podmínky mohly dopadnout i na weby, které mají pouze jiný politický názor. Je tento pohled na místě?
Bavíme se o událostech, které se staly před třemi roky. Myslíme si, že rozhodnutí a následný obrat Seznamu nebyl šťastně odkomunikovaný, a to zejména interně. Se Seznamem jsme v kontaktu a diskutujeme o další spolupráci. Seznam podle nás cítí svoji společenskou zodpovědnost za to, co servíruje svým návštěvníkům a které weby profitují z jejich reklamní platformy. Rozumíme i opatrnosti a snaze nastavit pravidla co nejneprústřelnější, aby nemohli být obviněni z cenzury nebo snahy být arbitrem pravdy.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Boj proti dezinformacím a fake news , fake news , propaganda , internet , Peter Jančárik
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
včera
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
včera
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
6. června 2026 21:04
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
6. června 2026 19:44
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
6. června 2026 18:20
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
6. června 2026 17:01
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
6. června 2026 15:50
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
6. června 2026 14:31
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
Před nadcházejícími nedělními předčasnými parlamentními volbami v Kosovu varuje bývalá prezidentka země Vjosa Osmani před preferencemi voličů, které mohou určit, zda si Priština udrží svůj kurz směřující do NATO a Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák