ROZHOVOR – Dezinformace a šíření fake news je jeden z nejpalčivějších problémů poslední doby. Naplno se projevil například během počínajícího rozmachu nového typu koronaviru, což potvrzuje i nárůst zájmu ze strany veřejnosti o weby bojující proti těmto nekalým praktikám. "Dá se předpokládat, že lidi měli tendenci více si ověřovat původ informací," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Peter Jančárik, spoluzakladatel projektu Konšpirátori.sk, který už několik let vytváří jeden z nejvíce propracovaných a důvěryhodných seznamů dezinformačních webů působících na českém a slovenském internetu.
Slovenská služba Konšpirátori.sk nabízí zadavatelům reklamy a mediálním agenturám od roku 2016 seznam stránek, které publikují podvodný, klamavý, konspirační nebo propagandistický obsah. Jejich cílem je, aby firmy věděly, se kterými weby není doporučováno spojovat svou značku. Takto vyhodnocené stránky zveřejňují na svém webu a mnoho z nich má i českou doménu.
Jde o jednu z prvních a nejpopulárnějších služeb tohoto typu v českém a slovenském prostředí. Hodnotící komisi tvoří 14 odborníků z řady oblastí, kteří na seznam webových portálů šířících dezinformace do této chvíle zařadili 193 stránek. Seznam webů s ověřeným obsahem, které nešíří nepravdivé informace a do kterého patří i EuroZprávy.cz, v tuto chvíli čítá 59 webů, a v takzvané šedé zóně se nachází 17 internetových serverů.
Jaký hlavní motiv a cíl mají dezinformační weby na českém internetu?
Předpokládám, že jejich motivace jsou podobné jako na Slovensku. Dají se shrnout do třech kategorií. Jsou to ekonomické motivace, politické a osobní.
Pod ekonomickými motivy myslíme to, že dezinformace jejich tvůrcům vydělávají peníze buď přes reklamu nebo přidruženými komerčními aktivitami. Například zdravotnický dezinformační web Bádateľ.net má peníze nejen na klicích, ale i na připojeném eshopu s výživovými doplňky.
Politicky motivované dezinformace se šíří proto, aby někomu buď nahnaly hlasy nebo voliče naopak odradili. Politické dezinformace šíří domácí i zahraniční aktéři nebo ti první s podporou druhých.
No a potom jsou tady ty osobní motivace. Jsou to třeba společenská paranoia, nedůvěra či osobní strach, které nutí tvůrce dezinformací šířit nesmysly i bez politického nebo ekonomického prospěchu. Zkrátka tomu věří.
Zvedl se zájem o Váš seznam dezinformačních internetových stránek v době koronaviru, kdy o něm bylo velké množství podvodných informací?
Návštěvnost nám v období od začátku března do konce května narostla dvojnásobně oproti stejnému období v minulém roce. Dá se předpokládat, že lidi měli tendenci více si ověřovat původ informací, které se k nim dostávali. V tomto čase jsme však publikovali i více našich blogů, které mohly přispět k vyššímu zájmu o náš projekt. Viděli jsme nárůst návštěvnosti zejména z organického vyhledávání.
Nebojí se nyní samotní inzerenti ztráty příjmů?
Na to bude lepší zeptat se přímo jich. Krize určitě zasáhla značnou část inzerentů. Záleží ale na tom, v jakém sektoru fungují. Online služby to pocítily určitě méně než například hotely.
Podle studie Prague Security Studies Institute je například financování webu Pravý prostor z reklamy odhadem 81 900 Kč. V seznamu Konšpirátori.sk má stránka index 8,9. Je tak mezi problematickými weby. Jak moc je Váš projekt účinný, když mají dezinformační weby stále vysoké příjmy z inzerce?
Při každém odhadu příjmů je třeba připomenout, že jde vždy jen o odhady. Skutečné příjmy zná jen provozovatel webu. Důležitá otázka je podle nás opačná. Jaké příjmy by takovýto web měl, pokud by náš projekt neexistoval?
Je třeba také připomenout, že nám nikdy nešlo o úplné odstřižení takovýchto webů od příjmů. Vznikli jsme v prvé řadě proto, abychom zodpovědným firmám pomohli se rozhodnout, kde svojí reklamu chtějí nebo nechtějí vidět a koho chtějí podporovat.
Hlasování o zařazení webu na seznam se musí zúčastnit alespoň polovina komise. Je adekvátní, aby o zařazení internetové stránky věnující se například zdravotnictví rozhodoval novinář nebo spisovatel?
Toto pravidlo máme hlavně proto, aby například novinář nebyl nucený hodnotit zdravotní weby. Máme ho proto, aby členové komise, kteří se necítí být dostatečně kompetentní v některém tématu, nemuseli hlasovat.
Rozšiřuje se seznam na Vašem webu nebo spíše stagnuje? Bude někdy kompletní?
Seznam je poměrně živý. Jen od začátku roku komise zhodnotila 42 webů a na seznam zařadila dalších 36 problematických stránek. Měsíčně nám chodí průměrně třicet až padesát nových hlášení.
V nedávné době jste zařadili slovenský Denník S mezi problematické weby. Později jste jej přehodnotili a zařadili do takzvané šedé zóny. Jsou takové změny hodnocení časté?
Jde o ojedinělé případy. Když nás o to weby požádají, přehodnotíme je a máme na to řádný proces.
Jak zaručujete vlastní objektivnost při posuzování?
Na našich stránkách máme uvedených pět jasných kritérií (podvodné materiály, dezinformace a lživá propaganda, konspirační teorie, vulgarismy a výzvy k násilí, nerespektování novinářské etiky, pozn. red.) zařazení webu na náš seznam. Samozřejmě každé hodnocení je do nějaké míry subjektivní, a proto máme širokou komisi a výsledné skóre je průměr jednotlivých hlasů.
Vlastník Seznam.cz Ivo Lukačovič obchodní podmínky pro vyřazení reklamy z určitých stránek zrušil. Jako důvod uvedl, že by nové obchodní podmínky mohly dopadnout i na weby, které mají pouze jiný politický názor. Je tento pohled na místě?
Bavíme se o událostech, které se staly před třemi roky. Myslíme si, že rozhodnutí a následný obrat Seznamu nebyl šťastně odkomunikovaný, a to zejména interně. Se Seznamem jsme v kontaktu a diskutujeme o další spolupráci. Seznam podle nás cítí svoji společenskou zodpovědnost za to, co servíruje svým návštěvníkům a které weby profitují z jejich reklamní platformy. Rozumíme i opatrnosti a snaze nastavit pravidla co nejneprústřelnější, aby nemohli být obviněni z cenzury nebo snahy být arbitrem pravdy.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Boj proti dezinformacím a fake news , fake news , propaganda , internet , Peter Jančárik
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Za vraždu taxikářky v Šumperku má hrozit až výjimečný trest. Vyšetřování je u konce
před 28 minutami
Manchesteru City hrozí pád až do čtvrté ligy. Porušil finanční pravidla ve 114 bodech
před 1 hodinou
Ženíšek navrhuje vznik nového Spolu. Exministr předložil argumenty
před 2 hodinami
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
před 2 hodinami
ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS
před 3 hodinami
Měsíční předpověď počasí. Meteorologové řekli, co modely odhadují pro Česko
před 4 hodinami
Rusko se podle rozvědky pokusí zlikvidovat šéfy evropských zbrojovek, píše FT
před 5 hodinami
Babiš utnul spekulace. Prozradil osud Vojtěcha, Červeného a Plagy
před 5 hodinami
Ukrajina zasáhla datové centrum Sberbank, kde sídlí nejvýkonnější ruský superpočítač
před 7 hodinami
TI: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Evropská komise
před 8 hodinami
Ukrajinská armáda se potýká s výpadkem Starlinku. Vedl ke kolapsu několika bojových misí
před 9 hodinami
První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk
před 10 hodinami
Papež Lev a rakovina plic: Dá se vyléčit? Jaké jsou šance na uzdravení?
před 11 hodinami
Papež Lev má rakovinu, lékaři mu odstranili část plíce
před 12 hodinami
Rusko podniklo další útoky na energetickou infrastrukturu. Kyjev o nich opět dopředu nevěděl
před 12 hodinami
Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí
před 14 hodinami
Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí
včera
Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?
včera
OBRAZEM: Vysílače Liblice definitivně zhasly. Přípravy na odstřel finišují
včera
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Zdroj: Libor Novák