ROZHOVOR | Lidé si během koronakrize ověřovali informace, dezinformátoři mají různé motivace, říká spoluzakladatel Konšpirátori.sk

ROZHOVOR – Dezinformace a šíření fake news je jeden z nejpalčivějších problémů poslední doby. Naplno se projevil například během počínajícího rozmachu nového typu koronaviru, což potvrzuje i nárůst zájmu ze strany veřejnosti o weby bojující proti těmto nekalým praktikám. "Dá se předpokládat, že lidi měli tendenci více si ověřovat původ informací," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Peter Jančárik, spoluzakladatel projektu Konšpirátori.sk, který už několik let vytváří jeden z nejvíce propracovaných a důvěryhodných seznamů dezinformačních webů působících na českém a slovenském internetu.

Slovenská služba Konšpirátori.sk nabízí zadavatelům reklamy a mediálním agenturám od roku 2016 seznam stránek, které publikují podvodný, klamavý, konspirační nebo propagandistický obsah. Jejich cílem je, aby firmy věděly, se kterými weby není doporučováno spojovat svou značku. Takto vyhodnocené stránky zveřejňují na svém webu a mnoho z nich má i českou doménu.

Jde o jednu z prvních a nejpopulárnějších služeb tohoto typu v českém a slovenském prostředí. Hodnotící komisi tvoří 14 odborníků z řady oblastí, kteří na seznam webových portálů šířících dezinformace do této chvíle zařadili 193 stránek. Seznam webů s ověřeným obsahem, které nešíří nepravdivé informace a do kterého patří i EuroZprávy.cz, v tuto chvíli čítá 59 webů, a v takzvané šedé zóně se nachází 17 internetových serverů.  

Jaký hlavní motiv a cíl mají dezinformační weby na českém internetu?

Předpokládám, že jejich motivace jsou podobné jako na Slovensku. Dají se shrnout do třech kategorií. Jsou to ekonomické motivace, politické a osobní.

Pod ekonomickými motivy myslíme to, že dezinformace jejich tvůrcům vydělávají peníze buď přes reklamu nebo přidruženými komerčními aktivitami. Například zdravotnický dezinformační web Bádateľ.net má peníze nejen na klicích, ale i na připojeném eshopu s výživovými doplňky.

Politicky motivované dezinformace se šíří proto, aby někomu buď nahnaly hlasy nebo voliče naopak odradili. Politické dezinformace šíří domácí i zahraniční aktéři nebo ti první s podporou druhých.

No a potom jsou tady ty osobní motivace. Jsou to třeba společenská paranoia, nedůvěra či osobní strach, které nutí tvůrce dezinformací šířit nesmysly i bez politického nebo ekonomického prospěchu. Zkrátka tomu věří.

Zvedl se zájem o Váš seznam dezinformačních internetových stránek v době koronaviru, kdy o něm bylo velké množství podvodných informací?

Návštěvnost nám v období od začátku března do konce května narostla dvojnásobně oproti stejnému období v minulém roce. Dá se předpokládat, že lidi měli tendenci více si ověřovat původ informací, které se k nim dostávali. V tomto čase jsme však publikovali i více našich blogů, které mohly přispět k vyššímu zájmu o náš projekt. Viděli jsme nárůst návštěvnosti zejména z organického vyhledávání.

Nebojí se nyní samotní inzerenti ztráty příjmů?

Na to bude lepší zeptat se přímo jich. Krize určitě zasáhla značnou část inzerentů. Záleží ale na tom, v jakém sektoru fungují. Online služby to pocítily určitě méně než například hotely.

Podle studie Prague Security Studies Institute je například financování webu Pravý prostor z reklamy odhadem 81 900 Kč. V seznamu Konšpirátori.sk má stránka index 8,9. Je tak mezi problematickými weby. Jak moc je Váš projekt účinný, když mají dezinformační weby stále vysoké příjmy z inzerce?

Při každém odhadu příjmů je třeba připomenout, že jde vždy jen o odhady. Skutečné příjmy zná jen provozovatel webu. Důležitá otázka je podle nás opačná. Jaké příjmy by takovýto web měl, pokud by náš projekt neexistoval?

Je třeba také připomenout, že nám nikdy nešlo o úplné odstřižení takovýchto webů od příjmů. Vznikli jsme v prvé řadě proto, abychom zodpovědným firmám pomohli se rozhodnout, kde svojí reklamu chtějí nebo nechtějí vidět a koho chtějí podporovat.

Hlasování o zařazení webu na seznam se musí zúčastnit alespoň polovina komise. Je adekvátní, aby o zařazení internetové stránky věnující se například zdravotnictví rozhodoval novinář nebo spisovatel?

Toto pravidlo máme hlavně proto, aby například novinář nebyl nucený hodnotit zdravotní weby. Máme ho proto, aby členové komise, kteří se necítí být dostatečně kompetentní v některém tématu, nemuseli hlasovat.

Rozšiřuje se seznam na Vašem webu nebo spíše stagnuje? Bude někdy kompletní?

Seznam je poměrně živý. Jen od začátku roku komise zhodnotila 42 webů a na seznam zařadila dalších 36 problematických stránek. Měsíčně nám chodí průměrně třicet až padesát nových hlášení.

V nedávné době jste zařadili slovenský Denník S mezi problematické weby. Později jste jej přehodnotili a zařadili do takzvané šedé zóny. Jsou takové změny hodnocení časté?

Jde o ojedinělé případy. Když nás o to weby požádají, přehodnotíme je a máme na to řádný proces.

Jak zaručujete vlastní objektivnost při posuzování?

Na našich stránkách máme uvedených pět jasných kritérií (podvodné materiály, dezinformace a lživá propaganda, konspirační teorie, vulgarismy a výzvy k násilí, nerespektování novinářské etiky, pozn. red.) zařazení webu na náš seznam. Samozřejmě každé hodnocení je do nějaké míry subjektivní, a proto máme širokou komisi a výsledné skóre je průměr jednotlivých hlasů.

Vlastník Seznam.cz Ivo Lukačovič obchodní podmínky pro vyřazení reklamy z určitých stránek zrušil. Jako důvod uvedl, že by nové obchodní podmínky mohly dopadnout i na weby, které mají pouze jiný politický názor. Je tento pohled na místě?

Bavíme se o událostech, které se staly před třemi roky. Myslíme si, že rozhodnutí a následný obrat Seznamu nebyl šťastně odkomunikovaný, a to zejména interně. Se Seznamem jsme v kontaktu a diskutujeme o další spolupráci. Seznam podle nás cítí svoji společenskou zodpovědnost za to, co servíruje svým návštěvníkům a které weby profitují z jejich reklamní platformy. Rozumíme i opatrnosti a snaze nastavit pravidla co nejneprústřelnější, aby nemohli být obviněni z cenzury nebo snahy být arbitrem pravdy.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor Boj proti dezinformacím a fake news fake news propaganda internet Peter Jančárik

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dnes je Mezinárodní den tance. Kdy a jak začali lidé tančit?

Tanec je starý tak jako samo lidstvo. Během dlouhé historie prošel tanec vývojem a mnoha proměnami. Vznikly jeho specifické podoby pojící se s obdobími v roce, důležitými okamžiky v životě člověka nebo nejrůznějšími rituály. Pomocí tance se vyjadřovaly emoce či národní identita. Jaká je historie tance, který má dnes svůj mezinárodní den?

včera

včera

včera

Požáry, ilustrační fotografie.

Zákaz rozdělávání ohně. Střední Čechy reagují na výstrahu ČHMÚ

Návrat teplého počasí místy zkomplikuje lidem v Česku pálení čarodějnic. Například Středočeský kraj v pondělí vyhlásil na přesně stanovených místech zákaz rozdělávání ohně. Reagoval tak na dnes aktualizovanou výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před nebezpečím požárů.

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Rus v Německu zavraždil dva Ukrajince. Byli to vojáci, tvrdí Kyjev

Dva Ukrajinci, které měl v sobotu v německé spolkové zemi Bavorsko ubodat ruský občan, byli příslušníky ozbrojených sil. Kyjev to potvrdil podle ukrajinských médií, které cituje agentura DPA. Ukrajinští vojáci v Německu podstupovali rehabilitaci po zraněních, která utrpěli na bojišti.

včera

včera

včera

Pavel posvětil nová pravidla pro svazky lidí stejného pohlaví. Platit budou od ledna

Prezident Petr Pavel v pondělí podepsal novelu občanského zákoníku, která od ledna 2024 zavádí nová pravidla pro partnerství stejnopohlavních párů. Předpis už dříve schválila Poslanecká sněmovna, Senát se jím nakonec vůbec nezabýval. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy