Lídři EU slíbili Erdoganovi posílení spolupráce, chtějí dodržování lidských práv

Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to prohlásili předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Michel zdůraznil, že v "upřímné" debatě s Erdoganem hrála velkou roli právě otázka lidských práv.

"Dnes jsme spolu s Charlesem Michelem jasně zdůraznili, že respekt k lidským právům a právnímu státu je pro Evropskou unii zásadní," řekla po jednání novinářům von der Leyenová.

Kritická slova si podle ní dnes Erdogan vyslechl například kvůli nedávného tureckého odstoupení od Istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách. EU je podle Michela nespokojena také s omezováním politických stran či svobody projevu. Turecké úřady například v březnu navrhly zakázat jednu z opozičních stran, jejíž předák byl odsouzen za urážku prezidenta.

Lídři unijních institucí v Ankaře zároveň nabídli možnosti rozšíření celní unie, o něž osmdesátimilionová země velmi stojí. Členské státy EU, která je pro Turecko klíčovým obchodním partnerem, již podle Michela pověřily komisi, aby připravila podrobný návrh. Ve hře je podle něj také možné usnadňování cest mezi unijními zeměmi a Tureckem, které usiluje o zrušení víz pro své občany.

"Náš postup bude progresivní, přiměřený a budeme jej moci vrátit zpět. Doufáme, že se Turecko chopí téhle příležitosti," prohlásil Michel s tím, že rozšiřování spolupráce bude záležet zejména na dalších krocích Ankary.

Podmínkou je především další snižování napětí mezi Tureckem na jedné a Řeckem a Kyprem na straně druhé. Vztahy mezi unií a zemí oficiálně usilující o členství se zhoršily loni zvláště kvůli tureckému průzkumu těžby poblíž břehů Kypru a řeckých ostrovů, který oba tito členové EU označovali za zásah do své suverenity. Erdogan, který loni opakovaně volil na adresu unie ostrá slova, však letos přišel s výrazně vstřícnější rétorikou a jeho země většinu aktivit ve sporné oblasti ukončila.

Vztahy mezi EU a Tureckem komplikuje například také vojenské angažmá Ankary v Sýrii, Libyi či Náhorním Karabachu. Michel, který v neděli jednal s novým mezinárodně uznávaným libyjským vedením v Tripolisu, zdůraznil problém spočívající v přítomnosti tureckých a dalších jednotek v zemi. "V této věci máme jeden zásadní vzkaz: všichni zahraniční vojáci musí opustit libyjské území," řekl dnes šéf unijních summitů v narážce na turecké vojáky pobývající od loňska v Libyi.

EU chce Turecko přesvědčit k plnění migrační dohody, chystá další peníze

urecko by se podle Evropské unie mělo vrátit k dodržování migrační dohody z roku 2016, bylo by to významné gesto dobré vůle v rámci současného zlepšování vzájemných vztahů. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to dnes prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní exekutiva podle ní chystá nový návrh financování péče o běžence pobývající v Turecku. Ten by mohl odrážet požadavky Ankary na navýšení peněz.

Turecká vláda v současnosti přehodnocuje další fungování dohody, která od roku 2016 výrazně snížila počet uprchlíků a migrantů mířících do Evropy, především do Řecka, takzvanou balkánskou cestou. Ankara by chtěla výrazně zvýšit příspěvky, kterými unie pomáhá financovat pokračující přítomnost téměř čtyř milionů převážně syrských běženců na tureckém území.

Podle von der Leyenové hodlá Evropská komise i nadále poskytovat peníze zvláště na základní humanitární potřeby, zdravotní péči a vzdělání, chystá se však fondy rozšířit i do dalších projektů.

„Unijní financování by v budoucnu mělo ve větší míře uprchlíkům nabízet příležitosti, aby si zajistili vlastní živobytí,“ prohlásila šéfka komise.