Lídři europarlamentu vyjádřili podporu energetickým návrhům von der Leyenové

Lídři největších politických klubů v Evropském parlamentu dnes volali po dramatických intervencích na zmírnění energetické krize v EU a vyjádřili podporu návrhům, které představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Při rozpravě po jejím projevu nicméně zazněla i kritika údajně pomalé reakce na růst cen energií. Europoslanci se také vyslovili pro pokračování unijní podpory Ukrajiny, která více než půl roku čelí ruské agresi.

"Stejně jako jsme stáli po vašem boku tváří v tvář pandemii, uděláme to i nyní pro překonání této krize," vzkázala šéfce EK předsedkyně socialistické frakce Iratxe Garcíaová Pérezová. Podle ní je kvůli nárůstu cen elektřiny potřeba stanovit maximální cenu plynu a využít mimořádné zisky energetických společností na podporu domácností a firem.

Von der Leyenová předtím v projevu oznámila, že komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají z prodeje nebývalé zisky. Také hovořila o zavedení zvláštního poplatku pro producenty fosilních paliv nebo povinných úspor elektřiny a potvrdila dlouhodobější plán reformy trhu s elektřinou.

Podporu jejím návrhům vyjádřil také šéf nejsilnější lidovecké frakce v EP Manfred Weber. Zároveň prohlásil, že EU má za sebou z hlediska reakce na energetickou krizi "ztracené léto", přičemž přímo kritizoval i svou vlast, tedy Německo. "Jestliže je pravda, že nadcházející zima bude těžká, pak musíme využívat všechny zdroje energie. Německo nemůže zastavit výrobu elektřiny z jádra a na druhé straně žádat Nizozemsko o solidaritu ohledně plynu," prohlásil.

Kroky komise přivítal také lídr frakce Obnova Evropy Stéphane Séjourné nebo šéfka Zelených Ska Kellerová. Ta ocenila zejména snahu o přerozdělení mimořádných zisků energetických společností. "Jedinou skutečnou cestou k ukončení naší energetické závislosti je na jedné straně používat méně energie a na straně druhé vyrábět více obnovitelné energie," dodala.

Kellerová také podobně jako další volala po pokračující podpoře Ukrajiny, která v posledních dnech zaznamenala ve válce s Ruskem významné úspěchy. "Evropa musí pokračovat v podpoře Ukrajiny v jejím boji za mír a sebeurčení, a dokonce tyto snahy vystupňovat," řekla.

Poslanci projev šéfky Evropské komise považují za očekávatelný i motivační

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mohla v dnešním projevu v Evropském parlamentu klást větší důraz na to, že je potřeba šetřit, a na každého apelovat. Myslí si to místopředseda sněmovního evropského výboru Ondřej Kolář (TOP 09). Místopředseda evropského i zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) projev popsal jako motivační. Politici to sdělili ČTK.

Asi hlavním sdělením šéfky EK bylo to, že komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Krizové opatření podle von der Leyenové přinese členským zemím EU 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Unijní exekutiva také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny.

Co do obsahu byl podle Koláře projev očekávatelný. "Možná mohla paní předsedkyně klást větší důraz na to, že je potřeba šetřit a apelovat na každého. Inspiraci lze hledat například u Jimmyho Cartera v jeho projevech z konce 70. let, kterými reagoval na energetické šoky, které zasáhly nejen USA," míní. Vyzvat členské státy k úsporám elektřiny je podle něj dobré, nicméně samozřejmé.

"Jsem rád, že Evropská komise přichází s návrhy po pouhých pěti dnech po mimořádném jednání ministrů energetiky. Navrhované krizové opatření přinese členským zemím přes 3,43 bilionu korun a částka, kterou Česko z tohoto balíku získá, doplní národní plán proti drahým energiím, který v pondělí představila vláda," poznamenal šéf zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09).

"Více než o stavu unie byl projev motivační a předsedkyně mluvila hlavně o jednotě a solidaritě, což je naprosto v pořádku. Ohledně návrhů, které představila, je předčasné hodnotit, protože není zatím znám klíč přerozdělení těchto financí a celý mechanismus," uvedl Bžoch.

Šéfka EK také zmínila, že EU musí usilovat o změnu paradigmatu za současné energetické krize. Vyzdvihovala potenciál vodíku. Ten je podle Koláře užitečný při řešení mobility či náhrady fosilních paliv, sám ale vidí budoucnost také ve výzkumu termojaderné fúze. Energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu podle Ženíška odkryla závislost na ruském plynu, proto uvítal zmínky o alternativních zdrojích energie v projevu.

EU bude podle šéfky EK dál solidárně pomáhat Ukrajině a nepoleví v sankcích vůči Rusku. Ženíšek je rád za ujištění, že EU se na Ukrajinu nevykašle a bude se aktivně podílet na obnově země. "Ruskému agresorovi nesmíme prostě ustoupit v žádné rovině a čím bude EU jednotnější, tím větší má šanci se Evropa od Ruska hospodářsky a energeticky odpoutat a vybudovat nezávislou strukturu, která bude odolnější vůči vnějším vlivům," napsal.

Podle Koláře musí podpora Ukrajiny pokračovat a být maximální možná. Ocenil také, že se von der Leyenová dotkla podpory malých a středních podniků a návrhu jednotného souboru daňových pravidel pro podnikání v EU. "Snižování byrokracie by mělo být jedním z dlouhodobých cílů unie, stejně jako zjednodušení přístupu na pracovní trh," dodal.

Související

Více souvisejících

evropský parlament Ursula von der Leyenová Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

včera

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy