Lídři europarlamentu vyjádřili podporu energetickým návrhům von der Leyenové

Lídři největších politických klubů v Evropském parlamentu dnes volali po dramatických intervencích na zmírnění energetické krize v EU a vyjádřili podporu návrhům, které představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Při rozpravě po jejím projevu nicméně zazněla i kritika údajně pomalé reakce na růst cen energií. Europoslanci se také vyslovili pro pokračování unijní podpory Ukrajiny, která více než půl roku čelí ruské agresi.

"Stejně jako jsme stáli po vašem boku tváří v tvář pandemii, uděláme to i nyní pro překonání této krize," vzkázala šéfce EK předsedkyně socialistické frakce Iratxe Garcíaová Pérezová. Podle ní je kvůli nárůstu cen elektřiny potřeba stanovit maximální cenu plynu a využít mimořádné zisky energetických společností na podporu domácností a firem.

Von der Leyenová předtím v projevu oznámila, že komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají z prodeje nebývalé zisky. Také hovořila o zavedení zvláštního poplatku pro producenty fosilních paliv nebo povinných úspor elektřiny a potvrdila dlouhodobější plán reformy trhu s elektřinou.

Podporu jejím návrhům vyjádřil také šéf nejsilnější lidovecké frakce v EP Manfred Weber. Zároveň prohlásil, že EU má za sebou z hlediska reakce na energetickou krizi "ztracené léto", přičemž přímo kritizoval i svou vlast, tedy Německo. "Jestliže je pravda, že nadcházející zima bude těžká, pak musíme využívat všechny zdroje energie. Německo nemůže zastavit výrobu elektřiny z jádra a na druhé straně žádat Nizozemsko o solidaritu ohledně plynu," prohlásil.

Kroky komise přivítal také lídr frakce Obnova Evropy Stéphane Séjourné nebo šéfka Zelených Ska Kellerová. Ta ocenila zejména snahu o přerozdělení mimořádných zisků energetických společností. "Jedinou skutečnou cestou k ukončení naší energetické závislosti je na jedné straně používat méně energie a na straně druhé vyrábět více obnovitelné energie," dodala.

Kellerová také podobně jako další volala po pokračující podpoře Ukrajiny, která v posledních dnech zaznamenala ve válce s Ruskem významné úspěchy. "Evropa musí pokračovat v podpoře Ukrajiny v jejím boji za mír a sebeurčení, a dokonce tyto snahy vystupňovat," řekla.

Poslanci projev šéfky Evropské komise považují za očekávatelný i motivační

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mohla v dnešním projevu v Evropském parlamentu klást větší důraz na to, že je potřeba šetřit, a na každého apelovat. Myslí si to místopředseda sněmovního evropského výboru Ondřej Kolář (TOP 09). Místopředseda evropského i zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) projev popsal jako motivační. Politici to sdělili ČTK.

Asi hlavním sdělením šéfky EK bylo to, že komise navrhuje omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen. Krizové opatření podle von der Leyenové přinese členským zemím EU 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Unijní exekutiva také chce, aby členské země omezily spotřebu elektřiny.

Co do obsahu byl podle Koláře projev očekávatelný. "Možná mohla paní předsedkyně klást větší důraz na to, že je potřeba šetřit a apelovat na každého. Inspiraci lze hledat například u Jimmyho Cartera v jeho projevech z konce 70. let, kterými reagoval na energetické šoky, které zasáhly nejen USA," míní. Vyzvat členské státy k úsporám elektřiny je podle něj dobré, nicméně samozřejmé.

"Jsem rád, že Evropská komise přichází s návrhy po pouhých pěti dnech po mimořádném jednání ministrů energetiky. Navrhované krizové opatření přinese členským zemím přes 3,43 bilionu korun a částka, kterou Česko z tohoto balíku získá, doplní národní plán proti drahým energiím, který v pondělí představila vláda," poznamenal šéf zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09).

"Více než o stavu unie byl projev motivační a předsedkyně mluvila hlavně o jednotě a solidaritě, což je naprosto v pořádku. Ohledně návrhů, které představila, je předčasné hodnotit, protože není zatím znám klíč přerozdělení těchto financí a celý mechanismus," uvedl Bžoch.

Šéfka EK také zmínila, že EU musí usilovat o změnu paradigmatu za současné energetické krize. Vyzdvihovala potenciál vodíku. Ten je podle Koláře užitečný při řešení mobility či náhrady fosilních paliv, sám ale vidí budoucnost také ve výzkumu termojaderné fúze. Energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu podle Ženíška odkryla závislost na ruském plynu, proto uvítal zmínky o alternativních zdrojích energie v projevu.

EU bude podle šéfky EK dál solidárně pomáhat Ukrajině a nepoleví v sankcích vůči Rusku. Ženíšek je rád za ujištění, že EU se na Ukrajinu nevykašle a bude se aktivně podílet na obnově země. "Ruskému agresorovi nesmíme prostě ustoupit v žádné rovině a čím bude EU jednotnější, tím větší má šanci se Evropa od Ruska hospodářsky a energeticky odpoutat a vybudovat nezávislou strukturu, která bude odolnější vůči vnějším vlivům," napsal.

Podle Koláře musí podpora Ukrajiny pokračovat a být maximální možná. Ocenil také, že se von der Leyenová dotkla podpory malých a středních podniků a návrhu jednotného souboru daňových pravidel pro podnikání v EU. "Snižování byrokracie by mělo být jedním z dlouhodobých cílů unie, stejně jako zjednodušení přístupu na pracovní trh," dodal.

Související

Více souvisejících

evropský parlament Ursula von der Leyenová Energetika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže

Mladík podezřelý ze sobotního teroristického útoku v Berlíně, jehož policisté v neděli zastřelili, nebyl pro německé bezpečnostní složky neznámou osobou. V Německu se již dříve dopustil zločinů, loni vycestoval ze země a kontaktoval teroristy z Islámského státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy