Jeden z nejnáročnějších summitů posledních let čeká od čtvrtka prezidenty a premiéry členských zemí Evropské unie. Vrcholné schůzce, která má rozhodnout o zpřísnění emisních závazků či určit další směr společného boje proti covidu-19, budou svou aktuální důležitostí dominovat dvě původně neplánovaná témata: zablokovaná situace kolem unijního rozpočtu a stále bezvýsledné jednání o budoucích vztazích s Británií.
Mezi hlavní postavy schůzky vůdců 27 zemí budou patřit zástupci Maďarska a Polska - dvou států, které blokují schválení budoucího sedmiletého rozpočtu EU a fondu podpory ekonomik zasažených koronavirem. Německá kancléřka Angela Merkelová se jako šéfka předsednické země pokusí přimět maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého, aby souhlasili s tím, že čerpání unijních peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu.
Obě země, s nimiž unijní orgány již několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, novou podmíněnost dosud odmítají, což ohrožuje schválení bezprecedentního balíku peněz o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (asi 48 bilionů korun). Německo však dnes přišlo s kompromisním návrhem, k němuž zatím neměly zásadní výhrady žádné země. Spočívá v ujištění, že se podmínka bude uplatňovat nestranně a nezávisle a že případné odstřižení od unijních peněz předem posoudí unijní justice.
Pokud se pod tento návrh ve čtvrtek podepíšou všichni lídři, rozpočet i fond budou odblokovány. Orbán i Morawiecki ovšem dlouhodobě odmítali, že by se s podobným ujištěním jejich země spokojily. Pokud by si Maďaři a Poláci své veto nerozmysleli, začne od ledna unie fungovat s provizorním rozpočtem, krizový fond by však ostatních 25 států mohlo vytvořit bez Budapešti a Varšavy.
"Pokud nebude dohoda, bude předseda (Evropské rady Charles Michel) chtít probrat plán B navrhovaný německým předsednictvím a Evropskou komisí," řekl dnes novinářům k této variantě vysoce postavený unijní činitel.
Lídři EU se v Bruselu nevyhnou ani debatě o stále zablokovaných rozhovorech s Británií. O šancích na uzavření dohody si promluví se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která dnes večer v Bruselu přivítá britského premiéra Borise Johnsona.
Někteří politici dávají najevo, že tento summit je pro ně krajním termínem pro rozhodnutí o osudu pobrexitových jednání. Podle unijních činitelů se však nedá čekat, že by na summitu mohla být schválena případná dohoda či přijato nějaké zásadní rozhodnutí například o ukončení rozhovorů.
Mezi nejdůležitější rozhodnutí, která by lídři na summitu měli učinit, je podpora zpřísnění klimatických cílů EU k roku 2030. Emise skleníkových plynů by se podle nového návrhu komise měly v unii jako celku omezit nejméně o 55 procent proti roku 1990, zatímco dosud platil cíl 40 procent. Zatímco většina států západní či severní Evropy nový závazek podporuje, některé země z východního křídla unie včetně Česka chtějí do summitových závěrů dostat jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné pokladny dostane výměnou například za zavírání uhelných elektráren. Úspěch klimatické části summitu podle diplomatů závisí právě na tomto bodě, ale i na odblokování rozpočtu, bez něhož nechtějí některé země s novými emisními cíli souhlasit.
Summit by měl rovněž rozhodnout o společném postupu při distribuci vakcín proti covidu-19, kterou EU chystá od ledna. Jednat se bude i o další koordinaci protikoronavirových opatření, od nichž by podle Bruselu neměly státy upouštět příliš rychle.
Tématem schůzky budou i napjaté vztahy evropského bloku s Tureckem. Některé státy v čele s Řeckem, Kyprem či Francií se snaží prosadit rozšíření sankcí za turecký průzkum těžby ve Středomoří, podle diplomatů však část zemí zůstává nakloněna opatrnějšímu postupu, takže schválení návrhu je nejisté.
Summit se bude zabývat i možnostmi posílení společného boje proti terorismu či budoucími vztahy se Spojenými státy. Vzhledem k velkému počtu důležitých témat unijní činitelé nevylučují, že dvoudenní vrcholná schůzka se může protáhnout do soboty.
Související

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

EU bude v novém světovém řádu hrát silnou roli. Chce s námi spolupracovat celý svět, tvrdí von der Leyenová
EU (Evropská unie) , Summit EU , Brexit , rozpočet
Aktuálně se děje
včera

U cel to nekončí. USA v tichosti podnikají další krok v obchodní válce s Čínou
včera

Piastri vítězí v GP Saúdské Arábie a poprvé přebírá vedení v šampionátu
včera

Ničivé vlny veder i konec kapitalismu. Expertka popsala, co může způsobit extrémní počasí
včera

Trumpova cla se obrací proti Američanům. DHL částečně zastavuje dodávky do USA
včera

"Biden byl mimo, uprostřed jednání šel do bazénu." Spisovatel popsal, co se dělo v Bílém domě, sepsul i Trumpa
včera

Protesty proti Trumpovi v celých Spojených státech: Tisíce lidí žádají změny a návrat deportovaného muže
včera

"To nejhorší, co se mohlo stát." Během jednání Trumpa s Meloniovou došlo k fatálnímu selhání
včera

Vlastní reaktor do každé základny? Pentagon v tichosti chystá energetickou revoluci
včera

Klíčový nástroj selhal. Algoritmus vyhodnotil, že oběti domácího násilí hrozí jen střední riziko, za tři týdny zemřela
včera

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou
včera

Příměří nevydrželo ani půl dne. Rusko útočilo už šest hodin po jeho vyhlášení, prohlásil Zelenskyj
včera

Urychlil vyhošťování imigrantů, pak soud deportaci zakázal. Co se děje v USA?
včera

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly
19. dubna 2025 21:58

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad
19. dubna 2025 20:18

Důchody v Česku prošly velkou změnou. Úřad hlásí, že má hotovo
Aktualizováno 19. dubna 2025 19:57

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině
19. dubna 2025 19:35

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“
19. dubna 2025 18:42

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský
19. dubna 2025 18:24

Fanouškům Baníku explodovala pyrotechnika. Policie hlásí několik zraněných
19. dubna 2025 17:36
Překvapivé počasí. Meteorologové vysvětlili, proč na Velký pátek tak pršelo
Deštivé počasí na Velký pátek překvapilo i meteorology. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal na některých místech první výraznější srážky za několik měsíců. Příčinou bylo dění v oblasti Alp.
Zdroj: Jan Hrabě