Lídry EU čeká zásadní debata o unijním rozpočtu či brexitu

Jeden z nejnáročnějších summitů posledních let čeká od čtvrtka prezidenty a premiéry členských zemí Evropské unie. Vrcholné schůzce, která má rozhodnout o zpřísnění emisních závazků či určit další směr společného boje proti covidu-19, budou svou aktuální důležitostí dominovat dvě původně neplánovaná témata: zablokovaná situace kolem unijního rozpočtu a stále bezvýsledné jednání o budoucích vztazích s Británií.

Mezi hlavní postavy schůzky vůdců 27 zemí budou patřit zástupci Maďarska a Polska - dvou států, které blokují schválení budoucího sedmiletého rozpočtu EU a fondu podpory ekonomik zasažených koronavirem. Německá kancléřka Angela Merkelová se jako šéfka předsednické země pokusí přimět maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého, aby souhlasili s tím, že čerpání unijních peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu.

Obě země, s nimiž unijní orgány již několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, novou podmíněnost dosud odmítají, což ohrožuje schválení bezprecedentního balíku peněz o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (asi 48 bilionů korun). Německo však dnes přišlo s kompromisním návrhem, k němuž zatím neměly zásadní výhrady žádné země. Spočívá v ujištění, že se podmínka bude uplatňovat nestranně a nezávisle a že případné odstřižení od unijních peněz předem posoudí unijní justice.

Pokud se pod tento návrh ve čtvrtek podepíšou všichni lídři, rozpočet i fond budou odblokovány. Orbán i Morawiecki ovšem dlouhodobě odmítali, že by se s podobným ujištěním jejich země spokojily. Pokud by si Maďaři a Poláci své veto nerozmysleli, začne od ledna unie fungovat s provizorním rozpočtem, krizový fond by však ostatních 25 států mohlo vytvořit bez Budapešti a Varšavy.

"Pokud nebude dohoda, bude předseda (Evropské rady Charles Michel) chtít probrat plán B navrhovaný německým předsednictvím a Evropskou komisí," řekl dnes novinářům k této variantě vysoce postavený unijní činitel.

Lídři EU se v Bruselu nevyhnou ani debatě o stále zablokovaných rozhovorech s Británií. O šancích na uzavření dohody si promluví se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která dnes večer v Bruselu přivítá britského premiéra Borise Johnsona.

Někteří politici dávají najevo, že tento summit je pro ně krajním termínem pro rozhodnutí o osudu pobrexitových jednání. Podle unijních činitelů se však nedá čekat, že by na summitu mohla být schválena případná dohoda či přijato nějaké zásadní rozhodnutí například o ukončení rozhovorů.

Mezi nejdůležitější rozhodnutí, která by lídři na summitu měli učinit, je podpora zpřísnění klimatických cílů EU k roku 2030. Emise skleníkových plynů by se podle nového návrhu komise měly v unii jako celku omezit nejméně o 55 procent proti roku 1990, zatímco dosud platil cíl 40 procent. Zatímco většina států západní či severní Evropy nový závazek podporuje, některé země z východního křídla unie včetně Česka chtějí do summitových závěrů dostat jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné pokladny dostane výměnou například za zavírání uhelných elektráren. Úspěch klimatické části summitu podle diplomatů závisí právě na tomto bodě, ale i na odblokování rozpočtu, bez něhož nechtějí některé země s novými emisními cíli souhlasit.

Summit by měl rovněž rozhodnout o společném postupu při distribuci vakcín proti covidu-19, kterou EU chystá od ledna. Jednat se bude i o další koordinaci protikoronavirových opatření, od nichž by podle Bruselu neměly státy upouštět příliš rychle.

Tématem schůzky budou i napjaté vztahy evropského bloku s Tureckem. Některé státy v čele s Řeckem, Kyprem či Francií se snaží prosadit rozšíření sankcí za turecký průzkum těžby ve Středomoří, podle diplomatů však část zemí zůstává nakloněna opatrnějšímu postupu, takže schválení návrhu je nejisté.

Summit se bude zabývat i možnostmi posílení společného boje proti terorismu či budoucími vztahy se Spojenými státy. Vzhledem k velkému počtu důležitých témat unijní činitelé nevylučují, že dvoudenní vrcholná schůzka se může protáhnout do soboty.

Související

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trumpova evropská jízda: Co stojí na pozadí několika únorových dní, které změnily svět?

Svět se v únoru 2025 změnil. Ačkoli evropští lídři očekávali, že druhé funkční období Donalda Trumpa přinese problémy, nikdo nebyl připraven na rychlost a sílu, s jakou Spojené státy pod jeho vedením otočily svou zahraniční politiku. Vztahy mezi Evropou a Amerikou utrpěly dramatický otřes – a Evropané si museli položit děsivou otázku: Je Amerika ještě spojencem, nebo se stává hrozbou?

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU Brexit rozpočet

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Joe Biden

"Biden byl mimo, uprostřed jednání šel do bazénu." Spisovatel popsal, co se dělo v Bílém domě, sepsul i Trumpa

Kdysi uznávaný jako pozorovatel dění v Bílém domě a autor knihy The Fight of His Life, Chris Whipple nyní ve svém novém díle s názvem Uncharted ostře mění kurz. Exprezidenta Joea Bidena a jeho nejbližší spolupracovníky líčí v mnohem temnějších barvách, než tomu bylo ještě před dvěma lety. Zatímco dříve vyzdvihoval Bidenovu vytrvalost a mentální bystrost, dnes hovoří o „šokující únavě“, „ztrátě kontaktu s realitou“ a „nepřipravenosti vést kampaň“.

včera

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

"To nejhorší, co se mohlo stát." Během jednání Trumpa s Meloniovou došlo k fatálnímu selhání

Tlumočnice italské premiérky Giorgie Meloniové Valentina Maiolini-Rothbacher se veřejně omluvila za nepříjemné selhání během důležité schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Incident, ke kterému došlo tento týden v Bílém domě, přiměl samotnou premiérku Meloniovou, aby svou odpověď na otázku ohledně NATO a obranných výdajů přeložila do angličtiny sama.

včera

Pentagon

Vlastní reaktor do každé základny? Pentagon v tichosti chystá energetickou revoluci

Vývoj umělé inteligence prudce zvyšuje poptávku po elektrické energii, včetně jaderné. I když zájem investorů roste, dosud jej brzdily praktické a regulační překážky. Pentagon nyní podnikl klíčový krok: jeho agentura Defense Innovation Unit (DIU) vybrala nové firmy, které mohou začít stavět malé jaderné elektrárny, takzvané mikrоrеaktory, na základnách amerického ministerstva obrany.

včera

včera

Země, pohled z Měsíce

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou

Vědci z Oxfordské univerzity možná výrazně otřásli dosavadními představami o tom, odkud se na Zemi vzala voda. Podle nové studie, zveřejněné ve středu v odborném časopise Icarus, byl raný materiál, ze kterého se Země formovala, bohatší na vodík, než se dosud předpokládalo, píše CNN. Výzkum přináší možnost, že voda na naší planetě vznikla z jejích původních složek a nebyla „dovezena“ z vesmíru.

včera

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Urychlil vyhošťování imigrantů, pak soud deportaci zakázal. Co se děje v USA?

Ve výjimečném rozhodnutí přijatém během noci z pátku na sobotu zablokoval Nejvyšší soud Spojených států deportaci skupiny venezuelských migrantů zadržovaných v Texasu. Tento krok přišel pouhých několik dní poté, co stejný soud umožnil prezidentu Donaldu Trumpovi využít kontroverzní zákon z 18. století – Alien Enemies Act – pro urychlení vyhošťování imigrantů.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly

Státy Severoatlantické aliance (NATO) začaly mírnit svá tvrzení týkající se klimatu, genderu a diverzity ve svých interních dokumentech. Podle tří dobře informovaných zdrojů je cílem této změny vyhnout se možné odvetě ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který v druhém funkčním období vede kampaň proti politice rozmanitosti a klimatických iniciativ.

19. dubna 2025 21:58

Praha

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad

Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy. 

19. dubna 2025 20:18

Aktualizováno 19. dubna 2025 19:57

Vladimir Putin

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu. 

19. dubna 2025 19:35

Michal Bílek

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“

Přestože do mistrovství Evropy hráčů do 21 let zbývají dva měsíce, už teď je jisté, co se stane u českých reprezentantů této věkové kategorie po něm, ať už na něm česká reprezentace dopadne jakkoliv. Změní se trenér, když toho dosavadního Jana Suchopárka nahradí Michal Bílek. Rozhodl o tom výkonný výbor Fotbalové asociace ČR (FAČR), přičemž její vedení s Bílkem podepsalo smlouvu na nadcházející kvalifikační cyklus s opcí na případné prodloužení, pokud se mu se svěřenci podaří postoupit na evropský šampionát v roce 2027.

19. dubna 2025 18:42

Andrij Sybiha

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský

Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím. 

19. dubna 2025 18:24

19. dubna 2025 17:36

Překvapivé počasí. Meteorologové vysvětlili, proč na Velký pátek tak pršelo

Deštivé počasí na Velký pátek překvapilo i meteorology. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal na některých místech první výraznější srážky za několik měsíců. Příčinou bylo dění v oblasti Alp. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy