Jeden z nejnáročnějších summitů posledních let čeká od čtvrtka prezidenty a premiéry členských zemí Evropské unie. Vrcholné schůzce, která má rozhodnout o zpřísnění emisních závazků či určit další směr společného boje proti covidu-19, budou svou aktuální důležitostí dominovat dvě původně neplánovaná témata: zablokovaná situace kolem unijního rozpočtu a stále bezvýsledné jednání o budoucích vztazích s Británií.
Mezi hlavní postavy schůzky vůdců 27 zemí budou patřit zástupci Maďarska a Polska - dvou států, které blokují schválení budoucího sedmiletého rozpočtu EU a fondu podpory ekonomik zasažených koronavirem. Německá kancléřka Angela Merkelová se jako šéfka předsednické země pokusí přimět maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho polského kolegu Mateusze Morawieckého, aby souhlasili s tím, že čerpání unijních peněz bude podmíněno dodržováním principů právního státu.
Obě země, s nimiž unijní orgány již několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, novou podmíněnost dosud odmítají, což ohrožuje schválení bezprecedentního balíku peněz o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (asi 48 bilionů korun). Německo však dnes přišlo s kompromisním návrhem, k němuž zatím neměly zásadní výhrady žádné země. Spočívá v ujištění, že se podmínka bude uplatňovat nestranně a nezávisle a že případné odstřižení od unijních peněz předem posoudí unijní justice.
Pokud se pod tento návrh ve čtvrtek podepíšou všichni lídři, rozpočet i fond budou odblokovány. Orbán i Morawiecki ovšem dlouhodobě odmítali, že by se s podobným ujištěním jejich země spokojily. Pokud by si Maďaři a Poláci své veto nerozmysleli, začne od ledna unie fungovat s provizorním rozpočtem, krizový fond by však ostatních 25 států mohlo vytvořit bez Budapešti a Varšavy.
"Pokud nebude dohoda, bude předseda (Evropské rady Charles Michel) chtít probrat plán B navrhovaný německým předsednictvím a Evropskou komisí," řekl dnes novinářům k této variantě vysoce postavený unijní činitel.
Lídři EU se v Bruselu nevyhnou ani debatě o stále zablokovaných rozhovorech s Británií. O šancích na uzavření dohody si promluví se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která dnes večer v Bruselu přivítá britského premiéra Borise Johnsona.
Někteří politici dávají najevo, že tento summit je pro ně krajním termínem pro rozhodnutí o osudu pobrexitových jednání. Podle unijních činitelů se však nedá čekat, že by na summitu mohla být schválena případná dohoda či přijato nějaké zásadní rozhodnutí například o ukončení rozhovorů.
Mezi nejdůležitější rozhodnutí, která by lídři na summitu měli učinit, je podpora zpřísnění klimatických cílů EU k roku 2030. Emise skleníkových plynů by se podle nového návrhu komise měly v unii jako celku omezit nejméně o 55 procent proti roku 1990, zatímco dosud platil cíl 40 procent. Zatímco většina států západní či severní Evropy nový závazek podporuje, některé země z východního křídla unie včetně Česka chtějí do summitových závěrů dostat jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné pokladny dostane výměnou například za zavírání uhelných elektráren. Úspěch klimatické části summitu podle diplomatů závisí právě na tomto bodě, ale i na odblokování rozpočtu, bez něhož nechtějí některé země s novými emisními cíli souhlasit.
Summit by měl rovněž rozhodnout o společném postupu při distribuci vakcín proti covidu-19, kterou EU chystá od ledna. Jednat se bude i o další koordinaci protikoronavirových opatření, od nichž by podle Bruselu neměly státy upouštět příliš rychle.
Tématem schůzky budou i napjaté vztahy evropského bloku s Tureckem. Některé státy v čele s Řeckem, Kyprem či Francií se snaží prosadit rozšíření sankcí za turecký průzkum těžby ve Středomoří, podle diplomatů však část zemí zůstává nakloněna opatrnějšímu postupu, takže schválení návrhu je nejisté.
Summit se bude zabývat i možnostmi posílení společného boje proti terorismu či budoucími vztahy se Spojenými státy. Vzhledem k velkému počtu důležitých témat unijní činitelé nevylučují, že dvoudenní vrcholná schůzka se může protáhnout do soboty.
Související

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán
EU (Evropská unie) , Summit EU , Brexit , rozpočet
Aktuálně se děje
před 19 minutami

Čeští hokejisté odletěli do dějiště šampionátu. Ještě v Praze poprvé s týmem trénoval Pastrňák
před 45 minutami

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí
před 1 hodinou

Pavel zve šéfy sněmovních stran na Hrad. Chce s nimi jednat o bezpečnosti
před 1 hodinou

"Je to hanba." Trump odpověděl na indický útok proti Pákistánu
před 2 hodinami

Podrobná předpověď počasí na prodloužený víkend: V Česku může mrznout
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky
včera

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice
včera

Nejhlasitějším výkřikem je ticho. Děti v Pásmu Gazy ani nemají sílu plakat, hlady trpí i těhotné
včera

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér
včera

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?
včera

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem
včera

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán
včera

Kanadský premiér Mark Carney míří do Bílého domu. Na pozadí ochladlých vztahů se sejde s Trumpem
včera

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová
včera

Mimořádná zpráva Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala
včera

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii
včera

Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
včera

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby
včera
Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi
Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.
Zdroj: Libor Novák