Maďarsko a Polsko dále blokují rozpočet EU, další země je varují

Tři dny před klíčovým jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení bezprecedentního balíku unijních peněz, dnes podle Budapešti potvrdili neměnnost jednotné pozice svých vlád.

Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.

Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na červencovém summitu. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá podmíněnost oporu v unijních smlouvách.

"Potvrdili jsme si, že stojíme při sobě. Nedáme příležitost jakýmkoli snahám usilujícím o nabourání této spolupráce," uvedl dnes na facebooku šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, který se na okraj bruselského jednání unijních ministrů zahraničí sešel se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem.

Ostatní členské země se snaží tlačit na Varšavu a Budapešť, aby své veto odvolaly. O větších šancích diplomaté hovoří na straně Polska, které má být po jihoevropských zemích třetím největším příjemcem peněz z fondu obnovy a na unijní finance zásadně spoléhá také kvůli pomoci s omezováním emisí. Mezi polskými vládními politiky se v posledních dnech objevily rozdílné názory na možný ústupek. Vicepremiér Jaroslaw Gowin minulý týden prohlásil, že by Varšava mohla veto za určitých podmínek stáhnout, i když by podmíněnost u čerpání peněz zůstala. Premiér Mateusz Morawiecki to však později odmítl.

Diplomaté hovoří o tom, že Budapešť a Varšava by nejpozději do čtvrtečního summitu měly dát jasně najevo, jestli budou ochotny rozpočet a fond podpořit.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Baune v neděli oběma zemím vzkázal, že ústupků ve spojení peněz a vlády práva se nedočkají. "Naše pozice je jasná: neobětujeme ani fond obnovy, ani vládu práva," řekl listu Journal du Dimanche s tím, že nouzový fond o objemu tři čtvrtě bilionu eur vznikne bez obou států, které tím přijdou o desítky miliard eur. Podobně se vyjadřují i politici dalších států jako Nizozemska či Itálie. Činitelé Evropské komise minulý týden uvedli, že praktické provedení této varianty nebude nijak složité a fond by mohl být ostatním 25 zemím k dispozici do poloviny příštího roku, s čímž počítaly i plány pro "plnohodnotný" balík.

Naproti tomu rozpočet bez souhlasu všech 27 států schválit nelze. Pokud si tedy Maďarsko a Polsko svou pozici nerozmyslí, začne od ledna unie fungovat s provizorním rozpočtem. Zatímco například zemědělské dotace v něm zůstanou zachovány, nové projekty ze strukturálních fondů se financovat nebudou.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) rozpočet Maďarsko Polsko

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy