Ministři EU jednají o sankcích za Navalného a trestu pro Lukašenka

Berlín podle Maase rovněž chce, aby na nedávno schválený sankční seznam běloruských představitelů přibyl autoritářský vládce Alexandr Lukašenko.

"Musíme konstatovat, že od našeho posledního jednání se nic nezměnilo. Lukašenkův režim stále používá násilí a jsme svědky dalšího zatýkání na pokojných demonstracích," prohlásil Maas s odkazem na zářijovou ministerskou schůzku.

Na ní státy otevřely cestu ke schválení seznamu prvních 40 běloruských činitelů odpovědných za volební manipulace a potlačování protestů, kteří mají od začátku října zmrazený majetek v unijních bankách a zakázané cesty do zemí evropského bloku. Maas dodal, že dnes navrhne otevřít cestu k rozšíření seznamu včetně přidání Lukašenkova jména. Po tom dlouhodobě volají zvláště pobaltské země či Polsko, podle diplomatických zdrojů je však rychlá shoda všech zemí nepravděpodobná. Část států totiž stále dává přednost možnému jednání s autokratickým politikem, k němuž však Lukašenko dosud neprojevil vůli.

Berlín a Paříž budou dnes prosazovat také uvalení sankcí na ruské představitele v reakci na zprávu Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ta minulý týden potvrdila, že v Navalného krvi byla nalezena nová a dosud nenahlášená varianta nervově paralytické látky novičok. Moskva tvrdí, že s otravou nemá nic společného, na výzvy EU ke spolupráci při vyšetřování však dosud nezareagovala.

Maas dnes prohlásil, že po potvrzení OPCW nemůže útok na Navalného "zůstat bez reakce" EU. Unijní činitelé očekávají, že by se ministři mohli shodnout na uvalení sankcí, konkrétní seznam jmen by ovšem státy patrně měly přijmout až v příštích dnech, možná již na bruselském summitu koncem týdne.