Podoba možné spolupráce s Ruskem včetně uspořádání vrcholné schůzky s prezidentem Vladimirem Putinem bude patrně hlavním sporným tématem summitu Evropské unie, který dnes odpoledne zahájili prezidenti a premiéři členských zemí v Bruselu.
Velkou diskusi očekávají diplomaté také o maďarském zákonu zakazujícím na školách osvětu o sexuálních menšinách, o němž se šéfové států a vlád členských zemí budou stejně jako o vztazích s Moskvou bavit při pracovní večeři.
Na úvod dvoudenního jednání, které začalo s hodinovým zpožděním, hovoří lídři o opatrném otevírání Evropy v době slábnoucí pandemie nemoci covid-19 či o spolupráci s mimoevropskými státy při zvládání migrace.
Německá kancléřka Angela Merkelová, pro níž je summit vzhledem k zářijovým volbám v zemi patrně poslední, před jednáním prohlásila, že bude usilovat o větší unijní koordinaci letních turistických pravidel zvláště s ohledem na šíření nakažlivější indické mutace koronaviru.
"Ani dnes nejsme dostatečně úspěšní v koordinaci příjezdů z třetích zemí, zvláště z oblastí s mutacemi viru," řekla Merkelová. Kancléřka nedávno kritizovala Portugalsko za to, že do země vpustilo množství britských turistů, v jejichž zemi se šíří indická varianta viru označovaná jako delta. Začal kvůli tomu už růst také počet nakažených i na západě Pyrenejského poloostrova.
Právě obezřetnost vůči mutacím viru či poskytování vakcín chudším zemím jsou hlavními body úvodní debaty o covidu-19. Většina unijních zemí sice s ohledem na pokračující očkování a příznivý vývoj pandemie pokračuje v rušení restrikcí, politici se však zvláště vzhledem k šíření mutací chystají vyzvat k ostražitému přístupu. Především jihoevropské státy závislé na turistickém ruchu usilují o co nejmírnější pravidla, v čemž mají od příštího týdne pomoci covidové cestovní certifikáty. Lídři se však ve společném prohlášení chystají zdůraznit, že se EU má vrátit k plnému otevření hranic teprve tehdy, "až to zdravotní situace dovolí".
Předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který s šéfy států promluvil na úvod jejich setkání, lídrům zdůraznil, že podle europoslanců by EU měla v reakci na pandemii posílit společnou zdravotní politiku. Mezi návrhy, o nichž v současnosti unie jedná, patří rozšíření pravomocí společných zdravotních úřadů či společné nákupy léků. "Nemůžeme ukončit covidovou krizi bez společné zdravotní politiky," řekl Sassoli novinářům.
Migrace se na jednání summitu dostává po více než roce, neboť podle unijních statistik po covidovém období uzavřených hranic opět stoupá počet žadatelů o azyl mířících do Evropy. Lídři se podle návrhu závěrů summitu chystají podpořit posílení spolupráce se státy Afriky či Blízkého východu, na kterou chtějí vyčlenit řádově miliardy eur. Zvláštní důraz kladou země bloku na naplňování dřívější dohody s Tureckem, v jejímž rámci hodlají podle diplomatů Ankaře poskytnout do roku 2024 dalších 3,5 miliardy eur (89 miliard korun).
Složitější debaty očekávají diplomaté zejména při pracovní večeři, na níž se prezidenti a premiéři budou vedle vztahů s Tureckem věnovat zmíněným otázkám dalšího přístupu k Rusku a maďarskému zákonu, jež podle mnoha z nich popírá evropské hodnoty. Velmi ostře se vůči němu před jednáním ohradil například nizozemský premiér Mark Rutte.
K plánu na schůzku s Putinem, který prosazují Německo a Francie, se odmítavě staví Polsko či pobaltské země. Nehodlají do závěrů summitu připustit přímou formulaci o jednání s ruským prezidentem.
Ještě před samotným začátkem summitu poobědvali šéfové unijních států a vlád s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, s nímž probrali řadu globálních otázek od boje proti klimatickým změnám po celosvětové očkování proti covidu-19. Šéf mezinárodního společenství se na novinářský dotaz vyjádřil i ke zmíněnému maďarskému zákonu. "Jakákoli diskriminace vůči LGBTIQ+ je v našich moderních společnostech naprosto nepřijatelná," použil Guterres při své odpovědi zkratku označující sexuální menšiny.
Související
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
EU (Evropská unie) , Summit EU
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
před 1 hodinou
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
před 3 hodinami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 3 hodinami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 4 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 5 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 6 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 6 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 7 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 7 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 7 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 7 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 8 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 8 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 8 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 8 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 9 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 9 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 10 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 10 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák