NÁZOR: Ustoupila Merkelová příliš autoritářům? Analytik předvídá vývoj v EU

Během 16 let v úřadu německé kancléřky zažila Angela Merkelová všechny tři hlavní krize EU v současném století, poukazuje Daniel Hegedüs, politický analytik neziskové organizace The German Marshall Fund of the United States. V komentáři pro server Politico za ně označuje finanční a následnou dluhovou krizi po roce 2008, migrační krizi z roku 2015 a trvající krizi právního státu a demokracie.

Hrozba pro další integraci

Merkelová si vedla velmi dobře v první krizi a úspěšně přežila druhou, avšak právě poslední zmíněná krize bude pro její odkaz určující, míní Hegedüs. Konstatuje, že odcházející kancléřka nejenže problém dodržování právního státu v zemích EU, který představuje z dlouhodobého hlediska největší výzvu pro její další integraci, přenechává svému nástupci, ale za její vlády došlo k přerodu autoritářských ambicí maďarského premiéra Viktora Orbána a polského politika tvrdé ruky Jarosława Kaczyńského v systémové ohrožení EU.

„Merkelová byla trvale kritizována za příliš měkký postoj k Orbánovi a upřednostňování zájmů německého automobilového a výrobního průmyslu před demokratickou integritou EU,“ píše analytik. Podotýká, že politička bývala také obviňována, že ohledně autoritářského vývoje v Maďarsku mlčí, aby udržela černou ovci Evropské lidové strany (ELS), Orbánovu stranu Fidesz, v konzervativní politické rodině.

Autor komentáře nemá pochyby, že Merkelová mohla nastavit jasné limity pro vývoj v Maďarsku i Polsku. Není si ale jistý, zda od jejího nástupce v kancléřském křesle - ať jím bude kdokoliv – lze očekává radikálně odlišný, kritický postoj k autokratům v EU.

Merkelová totiž své strategické volby nečinila sama a jsou hluboce zakořeněné v základních tradicích německé politiky a diplomacie, vysvětluje Hegedüs. Upozorňuje, že tyto tradice sdílejí nejen kancléřčini křesťanští demokraté, ale i sociální demokraté, svobodní demokraté a do menší míry rovněž zelení.

Postoj Německa k Polsku a Maďarsku se tedy neodvíjí pouze od skutečnosti, že tyto země tvoří organickou součást německo-středoevropského průmyslového jádra, a proto jsou velkým a stále rostoucím cílem přímých německých zahraničních investic, míní analytik. Stejně tak soudí, že problém není dán pouze historickou odpovědností, která formuje německou politiku vůči středoevropským a východoevropským zemím, či důležitou rolí, kterou hrál Fidesz v ELS.

„Pod povrchem existují dva strategické hybatele, které formují postoj Berlína k rostoucí autokratizaci v jeho středoevropském sousedství,“ pokračuje Hegedüs. Za první označuje tradiční neschopnost německých elit definovat po sjednocení země národní zájmy v jiných než ekonomických termínech. Toto uvažování podle něj vede k tomu, že geo-ekonomické úvahy převáží nad vším ostatním, což se projevuje i v německém přístupu k Rusku a Číně.

Za druhý hybatel označuje analytik extrémní orientaci německé politické a zahraničněpolitické kultury na konsensus a dialog, díky čemuž je již celé desetiletí mantrou německé diplomacie diskutovat se středoevropskými autoritáři, nikoliv o nich.

Past prázdného dialogu

Ve chvíli, kdy protistrana jen předstírá dialog, jak činí maďarská vláda, nebo se uchyluje pouze k ústupkům nezbytným pro zachování komunikačních kanálů, což je případ polské vlády, je tato zahraničněpolitická tradice prakticky neúčinná, shrnuje autor komentáře. Shrnuje, že v chápání Berlína zkrátka demokracie a právní stát zkrátka představují hodnoty, které nesouvisí s německými zájmy, jsou sice vznešené, ale nejsou klíčem ke generování zisku.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

 Demokracie a právní stát si tak v německém pojetí sice zaslouží rétorické vyzdvihování, ale na žebříčku priorit se nacházejí pod otevřeností trhu a udržením dialogu, tvrdí Hegedüs. Připouští, že sociální demokraté, zelení a svobodní demokraté mohou k uvedeným hodnotám tíhnout více než křesťanští demokraté, ale přesto podle něj nereprezentují odlišné myšlenkové pojetí a pokud jde o formulaci zájmů a strategie, sdílejí stejné tradice a strukturální východiska, jaké formovaly německou politiku za Merkelové.

 „Tato kaňka na kancléřčině odkazu je společným dědictvím německé politické třídy,“ deklaruje analytik. Upozorňuje, že jde také o vizitku sociálních demokratů, kteří s Merkelovou vládli dvanáct ze šestnácti let a během této doby určovali zahraniční politiku země.

Jelikož německá diplomacie není připravena či schopna věrohodně hrozit sankcemi, zůstává chycena v pasti prázdného dialogu, varuje autor komentáře. Věří, že nástupce Merkelové má ale možnost tuto cestu opustit a ukázat, že německý přístup k autoritářům v EU se může změnit.

Přesto je Hegedüs k takové možnosti skeptický. Dodává, že pokud příští němečtí kancléři svůj přístup nezmění, kaňka na odkazu Merkelové potřísní i jejich reputaci.

Související

Více souvisejících

Angela Merkelová Německo populismus Maďarsko Polsko

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová byla ve čtvrtek při tiskové konferenci přistižena, jak přijímá telefonát, během kterého jí mužský hlas nařídil, aby se zdržela komentářů k údajnému raketovému útoku na Ukrajinu. Uvedl to server CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy