Němci podporují částečné stažení vojsk USA, ukázal průzkum.

Každý čtvrtý obyvatel zastává názor, že Spojené státy by měly svá vojska stáhnout úplně. Necelá třetina (32 procent) si myslí, že by stavy amerických vojsk měly buď zůstat nezměněny (28 procent), nebo by se měly zvýšit (čtyři procenta). Jednadvacet procent respondentů nemá na věc názor.

Americký ministr obrany Mark Esper minulý týden oznámil, že USA stáhnou z Německa bezmála 12.000 vojáků, z nichž 6400 bude převeleno domů a 5400 bude přeloženo do jiných států Severoatlantické aliance - patrně do Polska, Itálie či Belgie.

Ze šesti politických stran zastoupených ve Spolkovém sněmu jich pět se stažením části amerických vojsk nesouhlasí. Výjimku tvoří postkomunistická strana Levice, která požaduje celkový odchod americké armády z Německa.

Odlišný obrázek nabízejí postoje voličů. Pouze mezi stoupenci konzervativní koalice CDU/CSU převažují podle DPA odpůrci omezení přítomnosti amerických vojsk na německé půdě (45 procent proti stažení Američanů, 41 pro).

Mezi voliči ostatních parlamentních stran naopak převládají zastánci odchodu americké armády: přívrženci sociálních demokratů (SPD) jsou ze 42 procent pro a 40 proti, u Zelených je poměr 52 procent ku 35, u svobodných demokratů (FDP) 52 procent ku 36, u pravicově populistické AfD 61 procent ku 28 a u postkomunistické Levice je 70 procent pro americký odsun a 18 procent proti.

Ještě výrazněji se veřejné mínění v Německu staví proti jaderným zbraním, které má americká armáda umístěné na německém území. Odstranění zhruba 20 jaderných bomb ze základny v Porýní-Falci se nicméně nechystá. Vedení SPD stažení těchto zbraní požaduje, k nelibosti svého vládního partnera CDU/CSU. Sociální demokraté však v tomto ohledu mají podporu dvou třetin německé společnosti. Pouze 19 procent dotazovaných má za to, že by jaderný arzenál USA měl v zemi zůstat.

Navzdory převládajícímu souhlasu se stažením části amerických vojsk Němci nesouhlasí s argumentem, kterým prezident Donald Trump tento krok zdůvodňuje: jen každý čtvrtý dotázaný (25 procent) si myslí, že Německo vydává na svou obranu příliš málo peněz. Naopak 58 procent s tímto tvrzením nesouhlasí.

Země NATO se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu. Německo v současnosti tento závazek neplní. Navzdory nárůstu obranného rozpočtu v posledních letech momentálně německá armáda dostává pouze 1,38 procenta HDP.