Zatímco němečtí politici chystané stažení části amerických vojsk ze země většinou odmítají, mezi obyvatelstvem se tento krok setkává spíše se souhlasem. Podle průzkumu veřejného mínění provedeného institutem YouGov pro tiskovou agenturu DPA schvaluje téměř polovina (47 procent) Němců omezení počtu amerických vojáků, kterých je nyní v Německu kolem 35.000.
Každý čtvrtý obyvatel zastává názor, že Spojené státy by měly svá vojska stáhnout úplně. Necelá třetina (32 procent) si myslí, že by stavy amerických vojsk měly buď zůstat nezměněny (28 procent), nebo by se měly zvýšit (čtyři procenta). Jednadvacet procent respondentů nemá na věc názor.
Americký ministr obrany Mark Esper minulý týden oznámil, že USA stáhnou z Německa bezmála 12.000 vojáků, z nichž 6400 bude převeleno domů a 5400 bude přeloženo do jiných států Severoatlantické aliance - patrně do Polska, Itálie či Belgie.
Ze šesti politických stran zastoupených ve Spolkovém sněmu jich pět se stažením části amerických vojsk nesouhlasí. Výjimku tvoří postkomunistická strana Levice, která požaduje celkový odchod americké armády z Německa.
Odlišný obrázek nabízejí postoje voličů. Pouze mezi stoupenci konzervativní koalice CDU/CSU převažují podle DPA odpůrci omezení přítomnosti amerických vojsk na německé půdě (45 procent proti stažení Američanů, 41 pro).
Mezi voliči ostatních parlamentních stran naopak převládají zastánci odchodu americké armády: přívrženci sociálních demokratů (SPD) jsou ze 42 procent pro a 40 proti, u Zelených je poměr 52 procent ku 35, u svobodných demokratů (FDP) 52 procent ku 36, u pravicově populistické AfD 61 procent ku 28 a u postkomunistické Levice je 70 procent pro americký odsun a 18 procent proti.
Ještě výrazněji se veřejné mínění v Německu staví proti jaderným zbraním, které má americká armáda umístěné na německém území. Odstranění zhruba 20 jaderných bomb ze základny v Porýní-Falci se nicméně nechystá. Vedení SPD stažení těchto zbraní požaduje, k nelibosti svého vládního partnera CDU/CSU. Sociální demokraté však v tomto ohledu mají podporu dvou třetin německé společnosti. Pouze 19 procent dotazovaných má za to, že by jaderný arzenál USA měl v zemi zůstat.
Navzdory převládajícímu souhlasu se stažením části amerických vojsk Němci nesouhlasí s argumentem, kterým prezident Donald Trump tento krok zdůvodňuje: jen každý čtvrtý dotázaný (25 procent) si myslí, že Německo vydává na svou obranu příliš málo peněz. Naopak 58 procent s tímto tvrzením nesouhlasí.
Země NATO se v roce 2014 na summitu ve Walesu zavázaly, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu. Německo v současnosti tento závazek neplní. Navzdory nárůstu obranného rozpočtu v posledních letech momentálně německá armáda dostává pouze 1,38 procenta HDP.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Německo , Americká armáda (U.S. ARMY) , průzkumy , Mark Esper , USA (Spojené státy americké) , Konzervativní unie CDU/CSU , Levice (strana Německo) , FDP (Svobodná demoratická strana Německo) , Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)
Aktuálně se děje
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
včera
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě