Skandál v Německu. Část členů elitní jednotky se hlásí ke krajní pravici

Německo řeší obrovský skandál ve svých bezpečnostních sborech. Řada členů elitní vojenské jednotky působící v řadách Kommando Spezialkräfte (KS) se podle zjištění hlásí ke krajní pravici, což možná bude mít za následek její rozpuštění.

KSK je elitním zvláštní komandem německých ozbrojených sil (Bundeswehr), která vznikla v roce 1990 jako ekvivalent amerických speciálních operací. Podle agentury AFP má okolo 1400 členů, jejichž náplní práce je boj s terorismem a braním rukojmích. Informovala o tom americká televizní stanice CNN.

Německá ministryně obrany a předsedkyně koaliční CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která by se po parlamentních volbách 2021 mohla stát novou spolkovou kancléřkou, v rozhovoru pro Sueddeutsche Zeitung oznámila, že vydala nařízení o částečném zrušení skupiny, která se v rámci jednotky stala de facto nezávislou na centrálním vedení.

Ministryně se zároveň také vyjádřila k neblahému fenoménu kultury "toxického vůdcovství", k němuž po získání "autonomie" v řadách jednotky začalo docházet. Německému magazínu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) popsala, jak hodlá dál postupovat.

Jednat by se mělo pouze o částečnou redukci, nikoliv úplné zrušení KSK, jelikož jde pouze o lokální problém. Čistky se by se měly dotknout cca 70 vojáků.

Že se mezi členy KSK nachází řada lidí, kteří jsou známí svými sklony ke krajně pravicovým ideologiím, se vědělo už předtím. Například v květnu byly v domě německého elitního vojáka nalezeny ukryté zbraně, střelivo a výbušniny. Podle dostupných informací se skutečně jednalo o člena speciální jednotky KSK.

Členové zvláštních jednotek byli dlouhodobě vyšetřováni německou vojenskou kontrarozvědkou. Došlo také k domovním prohlídkám, což potvrdila i Karrenbauerová. Pracovní skupina, kterou za tímto účelem vytvořila, jí pak později seznámila se svým reportem. V něm uvedla, že KSK musí projít rozsáhlými systémovými a personálními změnami, aby mohla i nadále kooperovat s Bundeswehrem.

Související

Norbert Röttgen

Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové si v sobotu vybere nové vedení. O post předsedy, který otevírá cestu ke kandidatuře na kancléře, se uchází tři zájemci - ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Více souvisejících

Annegret Krampová-Karrenbauerová Armáda bezpečnostní služby extremismus

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 4 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

před 17 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé

Listopadovým prezidentským volbám v USA by měly předcházet předvolební duely obou kandidátů. Úřadující prezident Joe Biden se v pátek jasně vyjádřil, že nejpozději na podzim je ochoten debatovat s republikánským vyzyvatelem a svým předchůdcem Donaldem Trumpem, informovala AP. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy