Německo řeší obrovský skandál ve svých bezpečnostních sborech. Řada členů elitní vojenské jednotky působící v řadách Kommando Spezialkräfte (KS) se podle zjištění hlásí ke krajní pravici, což možná bude mít za následek její rozpuštění.
KSK je elitním zvláštní komandem německých ozbrojených sil (Bundeswehr), která vznikla v roce 1990 jako ekvivalent amerických speciálních operací. Podle agentury AFP má okolo 1400 členů, jejichž náplní práce je boj s terorismem a braním rukojmích. Informovala o tom americká televizní stanice CNN.
Německá ministryně obrany a předsedkyně koaliční CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která by se po parlamentních volbách 2021 mohla stát novou spolkovou kancléřkou, v rozhovoru pro Sueddeutsche Zeitung oznámila, že vydala nařízení o částečném zrušení skupiny, která se v rámci jednotky stala de facto nezávislou na centrálním vedení.
Ministryně se zároveň také vyjádřila k neblahému fenoménu kultury "toxického vůdcovství", k němuž po získání "autonomie" v řadách jednotky začalo docházet. Německému magazínu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) popsala, jak hodlá dál postupovat.
Jednat by se mělo pouze o částečnou redukci, nikoliv úplné zrušení KSK, jelikož jde pouze o lokální problém. Čistky se by se měly dotknout cca 70 vojáků.
Že se mezi členy KSK nachází řada lidí, kteří jsou známí svými sklony ke krajně pravicovým ideologiím, se vědělo už předtím. Například v květnu byly v domě německého elitního vojáka nalezeny ukryté zbraně, střelivo a výbušniny. Podle dostupných informací se skutečně jednalo o člena speciální jednotky KSK.
Členové zvláštních jednotek byli dlouhodobě vyšetřováni německou vojenskou kontrarozvědkou. Došlo také k domovním prohlídkám, což potvrdila i Karrenbauerová. Pracovní skupina, kterou za tímto účelem vytvořila, jí pak později seznámila se svým reportem. V něm uvedla, že KSK musí projít rozsáhlými systémovými a personálními změnami, aby mohla i nadále kooperovat s Bundeswehrem.
Související
Německá CDU zahájila volební sjezd, vybírá nástupce Merkelové
Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři
Annegret Krampová-Karrenbauerová , Armáda , bezpečnostní služby , extremismus
Aktuálně se děje
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
včera
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
včera
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
včera
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
včera
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
včera
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
včera
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
včera
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
včera
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
včera
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
včera
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
včera
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
23. března 2026 21:48
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
23. března 2026 20:43
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.
Zdroj: Libor Novák