Skandál v Německu. Část členů elitní jednotky se hlásí ke krajní pravici

Německo řeší obrovský skandál ve svých bezpečnostních sborech. Řada členů elitní vojenské jednotky působící v řadách Kommando Spezialkräfte (KS) se podle zjištění hlásí ke krajní pravici, což možná bude mít za následek její rozpuštění.

KSK je elitním zvláštní komandem německých ozbrojených sil (Bundeswehr), která vznikla v roce 1990 jako ekvivalent amerických speciálních operací. Podle agentury AFP má okolo 1400 členů, jejichž náplní práce je boj s terorismem a braním rukojmích. Informovala o tom americká televizní stanice CNN.

Německá ministryně obrany a předsedkyně koaliční CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která by se po parlamentních volbách 2021 mohla stát novou spolkovou kancléřkou, v rozhovoru pro Sueddeutsche Zeitung oznámila, že vydala nařízení o částečném zrušení skupiny, která se v rámci jednotky stala de facto nezávislou na centrálním vedení.

Ministryně se zároveň také vyjádřila k neblahému fenoménu kultury "toxického vůdcovství", k němuž po získání "autonomie" v řadách jednotky začalo docházet. Německému magazínu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) popsala, jak hodlá dál postupovat.

Jednat by se mělo pouze o částečnou redukci, nikoliv úplné zrušení KSK, jelikož jde pouze o lokální problém. Čistky se by se měly dotknout cca 70 vojáků.

Že se mezi členy KSK nachází řada lidí, kteří jsou známí svými sklony ke krajně pravicovým ideologiím, se vědělo už předtím. Například v květnu byly v domě německého elitního vojáka nalezeny ukryté zbraně, střelivo a výbušniny. Podle dostupných informací se skutečně jednalo o člena speciální jednotky KSK.

Členové zvláštních jednotek byli dlouhodobě vyšetřováni německou vojenskou kontrarozvědkou. Došlo také k domovním prohlídkám, což potvrdila i Karrenbauerová. Pracovní skupina, kterou za tímto účelem vytvořila, jí pak později seznámila se svým reportem. V něm uvedla, že KSK musí projít rozsáhlými systémovými a personálními změnami, aby mohla i nadále kooperovat s Bundeswehrem.

Související

Norbert Röttgen

Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové si v sobotu vybere nové vedení. O post předsedy, který otevírá cestu ke kandidatuře na kancléře, se uchází tři zájemci - ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Více souvisejících

Annegret Krampová-Karrenbauerová Armáda bezpečnostní služby extremismus

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Američanům dochází, že s Trumpem levněji nebude. Nemá ponětí, jak ceny fungují, ukazuje analýza

Prezident Donald Trump prohlásil, že ho zdražení automobilů v důsledku jeho celních tarifů nezajímá. Podle odborníků se však ceny vozů v USA nevyhnutelně zvýší, ať už si to prezident přeje, nebo ne. Administrativa Bílého domu oznámila, že od čtvrtečního rána zavede 25% clo na všechna auta dovážená do USA ze zahraničí, včetně Kanady a Mexika. V dohledné době se cla rozšíří i na dovážené autodíly.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Putin povolal do armády 160 tisíc lidí. Chce mít větší vojsko než USA

Ruská armáda se připravuje na masivní rozšíření, které ji má učinit početnější než ozbrojené síly Spojených států. Vladimir Putin vyhlásil největší odvod od roku 2011, přičemž do služby povolává 160 000 mladých mužů. Podle serveru Sky News je jeho cílem mít větší armádu než Spojené státy.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

před 8 hodinami

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

před 8 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Portland, ilustrační foto

Do USA nejezděte. Stále více států vyzývá k úplnému bojkotu cestování

Stále větší počet států vydává varování před cestami do Spojených států a mnozí zahraniční turisté se rozhodují, zda USA při svých cestách úplně vynechat. Důvodem jsou změny politiky prezidenta Donalda Trumpa, celní opatření vůči spojencům a zpřísnění imigračních kontrol. Tento trend by mohl mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americký turistický průmysl, ale i pro ekonomiku jako celek.

před 11 hodinami

V USA se bouří proti odsouzení Le Penové. Ozval se i Trump

Prezident Spojených států Donald Trump ostře reagoval na pondělní verdikt francouzského soudu, který zakázal krajně pravicové političce Marine Le Penové kandidovat do veřejných funkcí po dobu pěti let. Trump označil rozhodnutí za „velkou věc“ a vyjádřil pochybnosti o spravedlnosti procesu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy