Skandál v Německu. Část členů elitní jednotky se hlásí ke krajní pravici

Německo řeší obrovský skandál ve svých bezpečnostních sborech. Řada členů elitní vojenské jednotky působící v řadách Kommando Spezialkräfte (KS) se podle zjištění hlásí ke krajní pravici, což možná bude mít za následek její rozpuštění.

KSK je elitním zvláštní komandem německých ozbrojených sil (Bundeswehr), která vznikla v roce 1990 jako ekvivalent amerických speciálních operací. Podle agentury AFP má okolo 1400 členů, jejichž náplní práce je boj s terorismem a braním rukojmích. Informovala o tom americká televizní stanice CNN.

Německá ministryně obrany a předsedkyně koaliční CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová, která by se po parlamentních volbách 2021 mohla stát novou spolkovou kancléřkou, v rozhovoru pro Sueddeutsche Zeitung oznámila, že vydala nařízení o částečném zrušení skupiny, která se v rámci jednotky stala de facto nezávislou na centrálním vedení.

Ministryně se zároveň také vyjádřila k neblahému fenoménu kultury "toxického vůdcovství", k němuž po získání "autonomie" v řadách jednotky začalo docházet. Německému magazínu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) popsala, jak hodlá dál postupovat.

Jednat by se mělo pouze o částečnou redukci, nikoliv úplné zrušení KSK, jelikož jde pouze o lokální problém. Čistky se by se měly dotknout cca 70 vojáků.

Že se mezi členy KSK nachází řada lidí, kteří jsou známí svými sklony ke krajně pravicovým ideologiím, se vědělo už předtím. Například v květnu byly v domě německého elitního vojáka nalezeny ukryté zbraně, střelivo a výbušniny. Podle dostupných informací se skutečně jednalo o člena speciální jednotky KSK.

Členové zvláštních jednotek byli dlouhodobě vyšetřováni německou vojenskou kontrarozvědkou. Došlo také k domovním prohlídkám, což potvrdila i Karrenbauerová. Pracovní skupina, kterou za tímto účelem vytvořila, jí pak později seznámila se svým reportem. V něm uvedla, že KSK musí projít rozsáhlými systémovými a personálními změnami, aby mohla i nadále kooperovat s Bundeswehrem.

Související

Norbert Röttgen

Německá vládní CDU volí nového předsedu, kandidáti jsou tři

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové si v sobotu vybere nové vedení. O post předsedy, který otevírá cestu ke kandidatuře na kancléře, se uchází tři zájemci - ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen.

Více souvisejících

Annegret Krampová-Karrenbauerová Armáda bezpečnostní služby extremismus

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy