Německý parlament bobtná. Narůstající počet poslanců vyvolal neshody v koalici

Standardní velikost sněmu činí 598 poslanců, píše tagesschau.de. Vzhledem ke zvláštnostem v podobě převislých a vyrovnávacích mandátů usedlo po posledních volbách v parlamentních lavicích o 111 stranických zástupců více.

Němečtí voliči ve spolkových volbách odevzdávají dva hlasy, první dávají konkrétnímu kandidátovi, druhý straně. Kandidáti, kteří v jednotlivých 299 volebních okrscích získají díky prvnímu hlasu největší podporu, obdrží automaticky přímý mandát. Druhý voličský hlas pak rozhoduje poměrným systémem o tom, kolik strana ze zmíněných 299 okrsků bez započtení přímých mandátů získá křesel.

Pokud strana díky přímým mandátům získá více křesel, než kolik by jí na základě druhého hlasu náleželo, vznikají převislé mandáty. Ty si strany mohou ponechat. Ostatní strany, aby nebyly znevýhodněny, dostanou tolik vyrovnávacích mandátů, kolik jich je potřeba k dosažení rovnováhy podle poměru vzešlého druhým hlasem.

Zvyšování počtu poslanců vede samozřejmě i vyšším nákladům. Svaz německých daňových poplatníků (BdSt) spočítal, že zatímco v roce 2014 stál provoz parlamentu 716 milionů eur (18,7 miliardy korun), o čtyři roky později to bylo 895 milionů eur (23,4 miliardy korun) a letos by mohla být poprvé prolomena hranice jedné miliardy eur (26 miliard korun). Informuje o tom NTV.

Politické strany nyní shodně tvrdí, že s reformou, která by zvětšování parlamentu skoncovala, souhlasí, představy má ale každé uskupení jiné. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové navrhuje snížit počet volebních okrsků na 280 a nevyrovnávat dosažení až sedmi převislých mandátů. Sociální demokraté (SPD), kteří s CDU/CSU tvoří vládní koalici, chtějí nejprve počet poslaneckých křesel pro nadcházející volby omezit na 690, později počítají s rozsáhlejší reformou.

Liberálové z FDP, ekologická strana Zelení a postkomunistická Levice upřednostňují seškrtat počet volebních okrsků na 250 a počet poslaneckých křesel stanovit na 630. Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) chce ponechat stávající počet volebních okrsků a nepřekračovat standardní velikost sněmu s 598 křesly. Zajistit to chce tím, že strana by v dané spolkové zemi získala jen tolik přímých mandátů, kolik by odpovídalo výsledkům podle druhého voličského hlasu.

Dosažení dohody napříč politickou scénou snadné nebude, což dokazují rozdílné postoje vládních stran. Sociální demokraté se obávají, že by návrh konzervativců, kteří jej označují za kompromis, mohl poškodit menší spolkové země. Socialisté rovněž trvají na tom, aby se voleb mohly účastnit jen ty strany, které na kandidátkách nabídnou rovné zastoupení mužů a žen.

Markus Söder, šéf bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která je sestrou kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ke koaličním sporům uvedl, že dohodu o volebním zákonu nepovažuje za nezbytnou.

"O stovku více zvolených poslanců není žádnou katastrofou pro demokracii, když tito poslanci pomohou dostat politiku blíže k občanům," míní Söder. Spekuluje se o něm jako o možném kandidátovi na kancléře. On sám to ale prozatím odmítá tvrzením, že jeho místo je v Bavorsku.