Německý parlament bobtná. Narůstající počet poslanců vyvolal neshody v koalici

Nadcházející německé parlamentní volby, které se uskuteční příští rok v září, opět rozproudily debatu o volební reformě, jenž by zastavila nabobtnávání Spolkového sněmu. Ten má aktuálně 709 poslanců, což je rekord od vzniku spolkové republiky. Politické strany ujišťují, že reformu podporují, každá má ale vlastní představu o její podobě. Bez dohody hrozí, že za rok po volbách bude v parlamentu i přes 800 poslanců.

Standardní velikost sněmu činí 598 poslanců, píše tagesschau.de. Vzhledem ke zvláštnostem v podobě převislých a vyrovnávacích mandátů usedlo po posledních volbách v parlamentních lavicích o 111 stranických zástupců více.

Němečtí voliči ve spolkových volbách odevzdávají dva hlasy, první dávají konkrétnímu kandidátovi, druhý straně. Kandidáti, kteří v jednotlivých 299 volebních okrscích získají díky prvnímu hlasu největší podporu, obdrží automaticky přímý mandát. Druhý voličský hlas pak rozhoduje poměrným systémem o tom, kolik strana ze zmíněných 299 okrsků bez započtení přímých mandátů získá křesel.

Pokud strana díky přímým mandátům získá více křesel, než kolik by jí na základě druhého hlasu náleželo, vznikají převislé mandáty. Ty si strany mohou ponechat. Ostatní strany, aby nebyly znevýhodněny, dostanou tolik vyrovnávacích mandátů, kolik jich je potřeba k dosažení rovnováhy podle poměru vzešlého druhým hlasem.

Zvyšování počtu poslanců vede samozřejmě i vyšším nákladům. Svaz německých daňových poplatníků (BdSt) spočítal, že zatímco v roce 2014 stál provoz parlamentu 716 milionů eur (18,7 miliardy korun), o čtyři roky později to bylo 895 milionů eur (23,4 miliardy korun) a letos by mohla být poprvé prolomena hranice jedné miliardy eur (26 miliard korun). Informuje o tom NTV.

Politické strany nyní shodně tvrdí, že s reformou, která by zvětšování parlamentu skoncovala, souhlasí, představy má ale každé uskupení jiné. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové navrhuje snížit počet volebních okrsků na 280 a nevyrovnávat dosažení až sedmi převislých mandátů. Sociální demokraté (SPD), kteří s CDU/CSU tvoří vládní koalici, chtějí nejprve počet poslaneckých křesel pro nadcházející volby omezit na 690, později počítají s rozsáhlejší reformou.

Liberálové z FDP, ekologická strana Zelení a postkomunistická Levice upřednostňují seškrtat počet volebních okrsků na 250 a počet poslaneckých křesel stanovit na 630. Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) chce ponechat stávající počet volebních okrsků a nepřekračovat standardní velikost sněmu s 598 křesly. Zajistit to chce tím, že strana by v dané spolkové zemi získala jen tolik přímých mandátů, kolik by odpovídalo výsledkům podle druhého voličského hlasu.

Dosažení dohody napříč politickou scénou snadné nebude, což dokazují rozdílné postoje vládních stran. Sociální demokraté se obávají, že by návrh konzervativců, kteří jej označují za kompromis, mohl poškodit menší spolkové země. Socialisté rovněž trvají na tom, aby se voleb mohly účastnit jen ty strany, které na kandidátkách nabídnou rovné zastoupení mužů a žen.

Markus Söder, šéf bavorské Křesťanskosociální unie (CSU), která je sestrou kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ke koaličním sporům uvedl, že dohodu o volebním zákonu nepovažuje za nezbytnou.

"O stovku více zvolených poslanců není žádnou katastrofou pro demokracii, když tito poslanci pomohou dostat politiku blíže k občanům," míní Söder. Spekuluje se o něm jako o možném kandidátovi na kancléře. On sám to ale prozatím odmítá tvrzením, že jeho místo je v Bavorsku.

Související

Více souvisejících

Německo Konzervativní unie CDU/CSU Alternativa pro Německo (AfD) FDP (Svobodná demoratická strana Německo) Markus Söder Volby v Německu Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 30 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá

Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy