Nizozemsko chce, aby se syrská vláda zodpovídala ze zločinů

Sýrii Nizozemsko o svém záměru informovalo. ICJ je soudním orgánem OSN, řeší právní spory mezi státy a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat.

"Nizozemsko dnes oznamuje rozhodnutí pohnat Sýrii k odpovědnosti před mezinárodním zákonem za hrubé porušení lidských práv, zejména za mučení," stojí v Blokově dopise, z nějž citovala agentura Reuters. Ministr v dopise upozorňuje, že je Sýrie vázána dodržováním Úmluvy proti mučení, kterou Damašek ratifikoval v roce 2004.

"Asadův režim bez zaváhání tvrdě postupuje proti syrským občanům, používá chemické zbraně i mučení, bombarduje nemocnice. Obětem těchto závažných zločinů se musí dostat spravedlnosti. Směřujeme k tomu a chceme, aby se viníci za své činy odpovídali," uvádí Blok.

Nizozemsko se k tomuto kroku rozhodlo po několika pokusech Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na tom, že Sýrie musí být za svůj postup postavena před Mezinárodní trestní soud (ICC). Rusko příslušné rezoluce zablokovalo. ICC stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny. Má celosvětovou působnost, ale na rozdíl od ICJ není institucí OSN. Oba soudy sídlí v Haagu.

Blok ve svém výčtu uvádí, že o zločinech Asadova režimu existuje mnoho důkazů. "Mnoho Syřanů bylo mučeno, zavražděno, vystaveno útokům jedovatými plyny - a zmizelo. Další při útěku ve snaze zachránit si život přišli o všechno," píše Blok.

Syrská válka začala protesty proti vládě v roce 2011. Údaje o obětech se liší - například Reuters píše, že o život přišlo na 200.000 lidí a že zhruba 100.000 se jich pohřešuje. Do okolních zemí uprchlo 5,5 milionu Syřanů, další jsou mimo své domovy na syrském území.

Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvádí, že syrské úřady od roku 2011 pozatýkaly na 1,2 milionu lidí. Do června bylo zdokumentováno, že ve státních věznicích následkem mučení zemřelo 12.325 lidí. SOHR situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že má v terénu své informátory.

Agentura AP uvádí, že Nizozemsko o svém kroku informovalo diplomatickou nótou syrské diplomaty v Ženevě. Nizozemsko v ní Sýrii připomnělo její závazky vyplývající z Úmluvy proti mučení, a vyzvalo Damašek, aby začal s Nizozemskem na toto téma jednat. Pokud země spor nevyřeší vyjednáváním, může nizozemská vláda navrhnout rozhodčí řízení a v případě, že se nedospěje k řešení ani tak, pak Nizozemsko případ předá mezinárodnímu soudu. Není ale upřesněno, jakému.

Krok Amsterodamu ocenila organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch (HRW). "Roky jsou tisíce lidí v syrských věznicích systematicky vystavovány hladu, bití a vražednému mučení. Snaha opřít se při hledání spravedlnosti pro tyto lidi o Úmluvu proti mučení může vyústit v zahájení řízení u nejvyššího světového soudu," řekla právní poradkyně HRW Balkees Jarrahová.

Snahu prolomit beztrestnost syrského režimu projevilo také Německo. Jeden z tamních soudů zahájil proces, v němž je obžalován muž, který stál v čele věznice, kde bylo na začátku protiasadovských protestů podle obžaloby umučeno několik tisíc lidí.