Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed, vyřešil konflikt s Eritreou

"Nobelova cena za mír za tento rok byla udělena etiopskému premiérovi Abiy Ahmedovi za jeho úsilí o dosažení míru a ve prospěch mezinárodní spolupráce, zvlášť pak za jeho odhodlanou iniciativu vyřešit pohraniční konflikt se sousední Eritreou," uvedl Nobelův výbor. Letošní ocenění podle něj ovšem patří všem, kdo se na usmíření v regionu podíleli, včetně eritrejského prezidenta Isaiase Afwerkiho.

U 43letého etiopského premiéra vyzdvihl Nobelův výbor i fakt, že krátce po svém nástupu do funkce v dubnu loňského roku zahájil v Etiopii demokratické reformy. Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová prohlásila, že některým lidem se může zdát ocenění nejmladšího afrického vůdce předčasné, podle výboru však "úsilí Abiy Ahmeda právě teď potřebuje uznání a zasluhuje povzbuzení".

BREAKING NEWS:The Norwegian Nobel Committee has decided to award the Nobel Peace Prize for 2019 to Ethiopian Prime Minister Abiy Ahmed Ali.#NobelPrize #NobelPeacePrize pic.twitter.com/uGRpZJHk1B

Pohraniční válka mezi dlouholetými nepřáteli Etiopií a Eritreou vypukla v roce 1998. Po dvouleté ostré fázi bojů přešel konflikt do vleklého hraničního sporu. Abiy Ahmed po svém nástupu do funkce překvapivě oznámil, že Etiopie přijme mírovou dohodu s Eritreou, která sice byla podepsána už v roce 2000, ale nebyla dodržována. V červenci 2018 obě země obnovily vztahy.

Během několika týdnů dlouholetý eritrejský vůdce Isaias Afwerki navštívil etiopskou metropoli Addis Abebu a obě země se dohodly na obnovení komunikačních a dopravních linek. Poprvé po dvou desetiletích se mohli znovu setkat členové rozdělených rodin. Eritrea dříve patřila k Etiopii, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Po dovršení mírového procesu s Eritreou se Abiy Ahmed angažoval také v procesech usmíření dalších afrických zemí, například Eritreje a Džibutska či Keni a Somálska.

Na domácí politické scéně nový předseda vlády nechal propustit tisíce politických vězňů, umožnil činnost dříve zakázaných opozičních skupin, zahájil stíhání činitelů obviňovaných z porušování lidských práv, posílil svobodu slova a významně zvýšil vliv žen v etiopském politickém a společenském životě. Slíbil rovněž uspořádání svobodných voleb v roce 2020 a otevření etiopské ekonomiky, i když tento proces zatím postupuje velmi pomalu, napsala agentura AP.

Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) v reakci na ocenění Abiy Ahmeda zdůraznila, že nyní je nutné, aby etiopský vůdce provedl další reformy v oblasti lidských práv. "Práce Abiy Ahmeda zdaleka není u konce," konstatovala AI a poukázala mimo jiné na etnické napětí, které ohrožuje stabilitu země.

"Toto uznání je kolektivním vítězstvím pro všechny Etiopany," napsala v reakci na udělení prestižní ceny kancelář etiopského premiéra. "Jsme hrdí jako národ."

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací. Za největší favoritku byla označována švédská školačka Greta Thunbergová, která inspirovala celosvětovou studentskou kampaň, jejímž cílem je přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.