Nová brexitová dohoda: Co EU a Británie vyjednaly? Irskou hranici čekají změny

Severní Irsko zůstane v britském celním prostoru, bude ale zároveň vstupním bodem na jednotný trh Evropské unie, uvedl dnes na tiskové konferenci hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Před novináře předstoupil Barnier krátce po poledni, tedy jen několik desítek minut poté, co britský premiér Boris Johnson a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker potvrdili, že se oběma stranám podařilo domluvit novou podobu dohody o spořádaném britském odchodu z EU.

Evropská komise už text dokumentu zveřejnila společně s nově domluveným zněním související politické deklarace, která bude základem pro budoucí jednání o nové podobě vzájemných vztahů mezi Británií a Evropskou unií. Hlavní změnou v politické deklaraci je odraz toho, že nynější britská vláda hodlá ve vztahu s EU po brexitu usilovat o dohodu o volném obchodu s nulovými cly. Deklarace také zmiňuje závazky udržet pro obě strany rovné podmínky a otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž.

Právě problematika související s řešením režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem byla dlouhodobě klíčovým sporným momentem vleklých brexitových jednání. Kvůli původní podobě takzvané irské pojistky text "rozvodové dohody" třikrát odmítl britský parlament. Ten nyní bude hlasovat o nové verzi dokumentu a zatím není jisté, zda se vládě podaří potřebnou podporu získat.

Barnier novinářům vysvětlil, že upravený protokol dohody, který se irskou problematikou zabývá, stojí na čtyřech pilířích. Severní Irsko se bude řídit "omezenou sadou" unijních pravidel, souvisejících především s přeshraničním pohybem zboží. Všechny procedury se ale podle Barniera nebudou odehrávat na hranici s Irskou republikou, ale na "vstupních bodech" do Severního Irska mimo tuto hranici. Britské úřady budou proto v této souvislosti odpovídat za uplatňování unijních celních pravidel.

Jako součást britského celního prostoru bude mít Severní Irsko prospěch z budoucích obchodních dohod, které Británie samostatně uzavře jako stát stojící mimo Evropskou unii, upozornil Barnier.

"Podařila se nám kvadratura kruhu," prohlásil vyjednavač. Britské úřady budou uplatňovat britské poplatky a cla na zboží ze třetích zemí, pokud toto zboží bude skutečně mířit do Severního Irska a nebude riziko, že se dostane na unijní jednotný trh. Pokud takové riziko bude, budou britské úřady vybírat evropská cla a poplatky.

Až do dnešního rána se obě strany snažily najít řešení související s výběrem daně z přidané hodnoty (DPH). "Také v tomto bodě jsme dosáhli obou cílů - udržení integrity unijního trhu i uspokojení legitimních britských přání," uvedl vyjednavač.

Britský premiér Johnson a jeho irský protějšek Leo Varadkar také podle Barniera chtěli zajistit dlouhodobou demokratickou podporu provádění nyní domluveného řešení britskými úřady v Severním Irsku. "Čtyři roky poté, co začne protokol platit, budou moci volení zástupci v Severním Irsku prostou většinou rozhodnout, zda pokračovat s používáním domluvených pravidel nebo ne," vysvětlil.

Demokratická podpora je podle Barniera základem nově domluveného přístupu. Podle nynější představy obou stran by totiž už toto řešení nemělo v budoucnu nahradit nějaké nové, zatím ještě nedojednané uspořádání, jak se původně předpokládalo.

"Po celou dobu vyjednávání byly EU i Velká Británie plně odhodlány ochránit mír a stabilitu na Irském ostrově," upozornil Barnier. Při diskusích o Severním Irsku totiž není podle něj možné mluvit jen o hospodářství, obchodní výměně a technických otázkách, ale nejdůležitější jsou "lidé v Irsku i v Severním Irsku, zachování míru".

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Michel Barnier EU (Evropská unie) Velká Británie Severní Irsko irsko Leo Varadkar

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy