Nové rozložení europarlamentu po brexitu: Jak se dotkne Čechů?

Komentář - Odchod Spojeného království z Evropské unie k 31. lednu 2020 nebude pro běžné britské či unijní občany do konce tohoto roku znamenat příliš mnoho změn, a to kvůli tzv. přechodnému období, které premiér Johnson odmítá prodloužit. Náhlou změnu však již pocítili britští politici a úředníci působící ve strukturách unijních institucí. Jejich mandáty totiž po brexitu automaticky zanikly. Jak se změnily počty politických představitelů v některých tělesech EU?

Spojené království, ačkoliv se mu k 31.lednu po více než třech a půl letech konečně podařilo vystoupit z Evropské unie, se i po brexitu bude ještě nějakou dobu řídit pravidly Bruselu. Důvodem je skutečnost, že do konce tohoto roku, nebo možná i déle, bude trvat tzv. přechodné období, během kterého budou mezi zástupci evropského bloku a Británie probíhat vyjednávání o podobě budoucího vztahu. Očekává se, že jednání budou komplikovaná a zdlouhavá, budou totiž muset pojmout širokou škálu oblastí. Nejproblematičtější jednání se očekává v případě negociací ohledně vzájemných obchodních vztahů.

Pro běžné občany Evropské unie či Británie se však v tuto chvíli nic zásadnějšího nemění. Na druhou stranu – pro britské úředníky doposud pracující v institucích EU ano. K poslednímu lednovému dni jim totiž zanikly mandáty. Řeč může být zejména o přímo volených zástupcích Velké Británie v Evropském parlamentu.

Evropský parlament, hlavní legislativní těleso EU, které sídlí v Bruselu a ve Štrasburku, do konce ledna 2020 čítal 751 europoslanců (včetně jeho předsedy, pozn. red.). Z tohoto počtu náleželo 73 poslaneckých mandátů zástupcům Spojeného království. Nyní, po odchodu Spojeného království z EU, klesl celkový počet europoslanců o 46, tedy na 705 přímo volených zástupců. Co se stalo se zbylými mandáty po britských poslancích?

Původních 73 mandátů po Velké Británii bylo přerozděleno těm členským státům, které byly v europarlamentu doposud podreprezentované. V tomto případě se jedná o přerozdělení celkem 27 křesel. Zbývajících 46 křesel bylo dáno do pomyslné „rezervy“ Evropského parlamentu pro případ, že by v nadcházejících letech došlo k rozšíření Evropské unie o nové státy. Zmíněných 27 křesel bylo rozděleno mezi 14 členských zemí. Tyto země nově získaly mezi jedním až pěti europoslaneckými mandáty.

Pět nových křesel v Evropském parlamentu náleží například Francii nebo Španělsku, tři křesla Nizozemsku a Itálii a dva europoslance navíc bude mít nyní i Irsko. Sousednímu Slovensku přibyde jeden poslanec na půdě EU, České republice žádný – stále tak máme v legislativním orgánu EU 21 zvolených zástupců. Je potřeba zdůraznit, že žádná členská země nepřišla na základě poklesu celkového počtu europoslanců o žádného ze svých zástupců.

Počet europoslanců je určován poměrným sestupným způsobem, tedy podle principu degresivní proporcionality. Jedná se o jakýsi kompromis mezi reprezentativním zastoupením v poměru k populaci a rovným zastoupením všech členských zemí. Menší státy, s menším počtem obyvatel, jsou totiž zvýhodněny na úkor států větších.

Související

Více souvisejících

Brexit Boris Johnson Brusel evropský parlament EU (Evropská unie) Štrasburk Velká Británie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 10 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy