Komentář - Odchod Spojeného království z Evropské unie k 31. lednu 2020 nebude pro běžné britské či unijní občany do konce tohoto roku znamenat příliš mnoho změn, a to kvůli tzv. přechodnému období, které premiér Johnson odmítá prodloužit. Náhlou změnu však již pocítili britští politici a úředníci působící ve strukturách unijních institucí. Jejich mandáty totiž po brexitu automaticky zanikly. Jak se změnily počty politických představitelů v některých tělesech EU?
Spojené království, ačkoliv se mu k 31.lednu po více než třech a půl letech konečně podařilo vystoupit z Evropské unie, se i po brexitu bude ještě nějakou dobu řídit pravidly Bruselu. Důvodem je skutečnost, že do konce tohoto roku, nebo možná i déle, bude trvat tzv. přechodné období, během kterého budou mezi zástupci evropského bloku a Británie probíhat vyjednávání o podobě budoucího vztahu. Očekává se, že jednání budou komplikovaná a zdlouhavá, budou totiž muset pojmout širokou škálu oblastí. Nejproblematičtější jednání se očekává v případě negociací ohledně vzájemných obchodních vztahů.
Pro běžné občany Evropské unie či Británie se však v tuto chvíli nic zásadnějšího nemění. Na druhou stranu – pro britské úředníky doposud pracující v institucích EU ano. K poslednímu lednovému dni jim totiž zanikly mandáty. Řeč může být zejména o přímo volených zástupcích Velké Británie v Evropském parlamentu.
Evropský parlament, hlavní legislativní těleso EU, které sídlí v Bruselu a ve Štrasburku, do konce ledna 2020 čítal 751 europoslanců (včetně jeho předsedy, pozn. red.). Z tohoto počtu náleželo 73 poslaneckých mandátů zástupcům Spojeného království. Nyní, po odchodu Spojeného království z EU, klesl celkový počet europoslanců o 46, tedy na 705 přímo volených zástupců. Co se stalo se zbylými mandáty po britských poslancích?
Původních 73 mandátů po Velké Británii bylo přerozděleno těm členským státům, které byly v europarlamentu doposud podreprezentované. V tomto případě se jedná o přerozdělení celkem 27 křesel. Zbývajících 46 křesel bylo dáno do pomyslné „rezervy“ Evropského parlamentu pro případ, že by v nadcházejících letech došlo k rozšíření Evropské unie o nové státy. Zmíněných 27 křesel bylo rozděleno mezi 14 členských zemí. Tyto země nově získaly mezi jedním až pěti europoslaneckými mandáty.
Pět nových křesel v Evropském parlamentu náleží například Francii nebo Španělsku, tři křesla Nizozemsku a Itálii a dva europoslance navíc bude mít nyní i Irsko. Sousednímu Slovensku přibyde jeden poslanec na půdě EU, České republice žádný – stále tak máme v legislativním orgánu EU 21 zvolených zástupců. Je potřeba zdůraznit, že žádná členská země nepřišla na základě poklesu celkového počtu europoslanců o žádného ze svých zástupců.
Počet europoslanců je určován poměrným sestupným způsobem, tedy podle principu degresivní proporcionality. Jedná se o jakýsi kompromis mezi reprezentativním zastoupením v poměru k populaci a rovným zastoupením všech členských zemí. Menší státy, s menším počtem obyvatel, jsou totiž zvýhodněny na úkor států větších.
Související
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU
Brexit , Boris Johnson , Brusel , evropský parlament , EU (Evropská unie) , Štrasburk , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
před 1 hodinou
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
před 2 hodinami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 2 hodinami
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 2 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 11 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 11 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.
Zdroj: Libor Novák