Komentář - Odchod Spojeného království z Evropské unie k 31. lednu 2020 nebude pro běžné britské či unijní občany do konce tohoto roku znamenat příliš mnoho změn, a to kvůli tzv. přechodnému období, které premiér Johnson odmítá prodloužit. Náhlou změnu však již pocítili britští politici a úředníci působící ve strukturách unijních institucí. Jejich mandáty totiž po brexitu automaticky zanikly. Jak se změnily počty politických představitelů v některých tělesech EU?
Spojené království, ačkoliv se mu k 31.lednu po více než třech a půl letech konečně podařilo vystoupit z Evropské unie, se i po brexitu bude ještě nějakou dobu řídit pravidly Bruselu. Důvodem je skutečnost, že do konce tohoto roku, nebo možná i déle, bude trvat tzv. přechodné období, během kterého budou mezi zástupci evropského bloku a Británie probíhat vyjednávání o podobě budoucího vztahu. Očekává se, že jednání budou komplikovaná a zdlouhavá, budou totiž muset pojmout širokou škálu oblastí. Nejproblematičtější jednání se očekává v případě negociací ohledně vzájemných obchodních vztahů.
Pro běžné občany Evropské unie či Británie se však v tuto chvíli nic zásadnějšího nemění. Na druhou stranu – pro britské úředníky doposud pracující v institucích EU ano. K poslednímu lednovému dni jim totiž zanikly mandáty. Řeč může být zejména o přímo volených zástupcích Velké Británie v Evropském parlamentu.
Evropský parlament, hlavní legislativní těleso EU, které sídlí v Bruselu a ve Štrasburku, do konce ledna 2020 čítal 751 europoslanců (včetně jeho předsedy, pozn. red.). Z tohoto počtu náleželo 73 poslaneckých mandátů zástupcům Spojeného království. Nyní, po odchodu Spojeného království z EU, klesl celkový počet europoslanců o 46, tedy na 705 přímo volených zástupců. Co se stalo se zbylými mandáty po britských poslancích?
Původních 73 mandátů po Velké Británii bylo přerozděleno těm členským státům, které byly v europarlamentu doposud podreprezentované. V tomto případě se jedná o přerozdělení celkem 27 křesel. Zbývajících 46 křesel bylo dáno do pomyslné „rezervy“ Evropského parlamentu pro případ, že by v nadcházejících letech došlo k rozšíření Evropské unie o nové státy. Zmíněných 27 křesel bylo rozděleno mezi 14 členských zemí. Tyto země nově získaly mezi jedním až pěti europoslaneckými mandáty.
Pět nových křesel v Evropském parlamentu náleží například Francii nebo Španělsku, tři křesla Nizozemsku a Itálii a dva europoslance navíc bude mít nyní i Irsko. Sousednímu Slovensku přibyde jeden poslanec na půdě EU, České republice žádný – stále tak máme v legislativním orgánu EU 21 zvolených zástupců. Je potřeba zdůraznit, že žádná členská země nepřišla na základě poklesu celkového počtu europoslanců o žádného ze svých zástupců.
Počet europoslanců je určován poměrným sestupným způsobem, tedy podle principu degresivní proporcionality. Jedná se o jakýsi kompromis mezi reprezentativním zastoupením v poměru k populaci a rovným zastoupením všech členských zemí. Menší státy, s menším počtem obyvatel, jsou totiž zvýhodněny na úkor států větších.
Související
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová
Brexit , Boris Johnson , Brusel , evropský parlament , EU (Evropská unie) , Štrasburk , Velká Británie
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 2 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 3 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 4 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 5 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 6 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 7 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 8 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 10 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák