Nové rozložení europarlamentu po brexitu: Jak se dotkne Čechů?

Komentář - Odchod Spojeného království z Evropské unie k 31. lednu 2020 nebude pro běžné britské či unijní občany do konce tohoto roku znamenat příliš mnoho změn, a to kvůli tzv. přechodnému období, které premiér Johnson odmítá prodloužit. Náhlou změnu však již pocítili britští politici a úředníci působící ve strukturách unijních institucí. Jejich mandáty totiž po brexitu automaticky zanikly. Jak se změnily počty politických představitelů v některých tělesech EU?

Spojené království, ačkoliv se mu k 31.lednu po více než třech a půl letech konečně podařilo vystoupit z Evropské unie, se i po brexitu bude ještě nějakou dobu řídit pravidly Bruselu. Důvodem je skutečnost, že do konce tohoto roku, nebo možná i déle, bude trvat tzv. přechodné období, během kterého budou mezi zástupci evropského bloku a Británie probíhat vyjednávání o podobě budoucího vztahu. Očekává se, že jednání budou komplikovaná a zdlouhavá, budou totiž muset pojmout širokou škálu oblastí. Nejproblematičtější jednání se očekává v případě negociací ohledně vzájemných obchodních vztahů.

Pro běžné občany Evropské unie či Británie se však v tuto chvíli nic zásadnějšího nemění. Na druhou stranu – pro britské úředníky doposud pracující v institucích EU ano. K poslednímu lednovému dni jim totiž zanikly mandáty. Řeč může být zejména o přímo volených zástupcích Velké Británie v Evropském parlamentu.

Evropský parlament, hlavní legislativní těleso EU, které sídlí v Bruselu a ve Štrasburku, do konce ledna 2020 čítal 751 europoslanců (včetně jeho předsedy, pozn. red.). Z tohoto počtu náleželo 73 poslaneckých mandátů zástupcům Spojeného království. Nyní, po odchodu Spojeného království z EU, klesl celkový počet europoslanců o 46, tedy na 705 přímo volených zástupců. Co se stalo se zbylými mandáty po britských poslancích?

Původních 73 mandátů po Velké Británii bylo přerozděleno těm členským státům, které byly v europarlamentu doposud podreprezentované. V tomto případě se jedná o přerozdělení celkem 27 křesel. Zbývajících 46 křesel bylo dáno do pomyslné „rezervy“ Evropského parlamentu pro případ, že by v nadcházejících letech došlo k rozšíření Evropské unie o nové státy. Zmíněných 27 křesel bylo rozděleno mezi 14 členských zemí. Tyto země nově získaly mezi jedním až pěti europoslaneckými mandáty.

Pět nových křesel v Evropském parlamentu náleží například Francii nebo Španělsku, tři křesla Nizozemsku a Itálii a dva europoslance navíc bude mít nyní i Irsko. Sousednímu Slovensku přibyde jeden poslanec na půdě EU, České republice žádný – stále tak máme v legislativním orgánu EU 21 zvolených zástupců. Je potřeba zdůraznit, že žádná členská země nepřišla na základě poklesu celkového počtu europoslanců o žádného ze svých zástupců.

Počet europoslanců je určován poměrným sestupným způsobem, tedy podle principu degresivní proporcionality. Jedná se o jakýsi kompromis mezi reprezentativním zastoupením v poměru k populaci a rovným zastoupením všech členských zemí. Menší státy, s menším počtem obyvatel, jsou totiž zvýhodněny na úkor států větších.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit ,  Boris Johnson ,  Brusel ,  evropský parlament ,  EU (Evropská unie) ,  Štrasburk ,  Velká Británie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

včera

raketový systém Patriot

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.

včera

Alexandr Lukašenko

Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle webu Politico přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Lula da Silva obvinil Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii

Volební kampaň brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy obvinila amerického prezidenta Donalda Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii. Podle vyjádření Lulova týmu se Washington snaží zasahovat do nadcházejících prezidentských voleb s cílem zmocnit se přírodního bohatství země. Obvinění zaznělo v televizním volebním spotu, který Lulův tým odvysílal v reakci na rostoucí obavy z možného ovlivňování voleb ze strany Spojených států. Volební video tvrdí, že se Trump pokouší naklonit hlasování ve prospěch krajně pravicového kandidáta Flávia Bolsonara.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit

Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění z genocidy v Pásmu Gazy a označil je za opak pravdy. Během svého vystoupení napadl mezinárodní kritiky izraelské vojenské kampaně, světová média i vybrané zahraniční představitele. Netanjahu čelí rostoucí mezinárodní izolaci i vnitropolitickému tlaku před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli. Ve své řeči se odvolal na slova svého zesnulého bratra Jonatana a zdůraznil, že Izrael v konfliktu zvítězí, protože nemá jinou možnost.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Průvodce říjnovými volbami. Ministerstvo připravilo několik novinek, pomohou QR kódy

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

Praha

Předpověď počasí na víkend. Babí léto přinese oteplení

Víkendové počasí se ponese ve znamení nástupu tolik očekávaného babího léta. Již v sobotu se maximální teploty přehoupnou přes 20 stupňů, podobně vysoké budou i v neděli. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

24. září 2026 21:58

Dálnice, ilustrační fotografie.

Dálniční známky nebudou automaticky zdražovat. Poslanci to posvětili

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je konec automatického zdražování cen dálničních známek. Prošel i návrh na proměnu denní dálniční známky na skutečně čtyřiadvacetihodinovou. Návrh změn nyní poputuje k projednání do Senátu. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027. 

24. září 2026 21:02

Policie potvrdila smrt dlouho pohřešované ženy. Kriminalisté mají teorii

Pražští kriminalisté objasnili případ pohřešované ženy, která se ztratila z očí na začátku letošního roku. Nakonec byla nalezena bez známek života. Policisté zadrželi a obvinili jejího přítele, jenž v minulosti seděl ve vězení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy