Omezování pohybu i dopravy, zavírání hranic. Svět přijímá stále tvrdší opatření

Země v Evropě i jinde ve světě zavádějí stále přísnější opatření proti šíření nového typu koronaviru. Rakousko zakázalo shromažďování a omezilo pohyb obyvatel, Francie začala po uzavření restaurací a některých obchodů omezovat i hromadnou dopravu.

Tvrdá opatření zavádějí také země ve východní části Evropy včetně pobaltských států, Ruska či Kazachstánu. Další kroky k ochraně lidí před koronavirem přijímá i Čína, odkud se začátkem roku začal virus šířit. Česko má již 231 případů a vláda by dnes měla jednat o karanténě pro celou republiku.

Evropské země v posledních dnech hlásí trvalý růst počtu případů nákazy. Nejpostiženější zůstává Itálie, dramaticky ale vzrostl počet infikovaných ve Španělsku. To dnes ohlásilo 2000 nových případů a sto úmrtí za posledních 24 hodin. Den poté, co premiér Pedro Sánchez vyhlásil nouzový stav, je v zemi 7753 nakažených a 288 mrtvých. Infikovala se i Sánchezova manželka Begoňa Gómezová.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz dnes oznámil "masivní omezení" pohybu na veřejných místech. Od úterý musejí zůstat zavřené restaurace a přístup nebude ani na hřiště či sportoviště. Zakázaná jsou veškerá shromáždění s přítomností více než pěti lidí. Rakušany vláda vyzvala, aby omezili sociální kontakty a izolovali se. V zemi 800 nakažených a jeden mrtvý.

S novými opatřeními přišla i francouzská vláda. Už o půlnoci vstoupilo v platnost nařízení o uzavření restaurací, zábavních podniků a obchodů vyjma těch s potravinami či drogerií. Dnes Francie začala omezovat leteckou, vlakovou a autobusovou dopravu mezi městy. Ještě v sobotu přitom premiér ujišťoval, že hromadné dopravy se omezení nedotknou.

Německo podle listu Bild a agentury DPA od pondělních 08:00 SEČ zavede kontroly na hranicích s Francií, Rakouskem a Švýcarskem. Výjimku by měla mít nákladní doprava i lidé, kteří pracují v příhraničním oblastech. Hranice s Německem o víkendu uzavřelo Česko, Polsko a Dánsko.

Ruské státní železnice od úterý přeruší vlakové spojení s Ukrajinou, Lotyšskem a Moldavskem. Přísná omezení kvůli koronaviru vstoupí v platnost v pondělí v Moldavsku a ukrajinský premiér Denys Šmyhal vyzval, aby lidé přestali jezdit do zahraničí. Estonsko, kde se nakazilo 115 lidí, oznámilo, že od úterý zakáže vstup cizincům na své území. Kazachstán vyhlásil výjimečný stav a omezil konání velkých akcí. První potvrzený případ nákazy oznámil Uzbekistán. Albánský premiér Edi Rama lidem doporučil, aby si myli ruce, i to, aby se chránili před médii.

Řada zemí zavádí stále přísnější opatření i proto, že ta dosavadní lidé nedodržují. Například na polské straně Tater je navzdory uzavření místního národního parku stále mnoho turistů. V Polsku se nakazilo přes sto lidí. Tři pacienti zemřeli. Na Slovensku počet nakažených stoupl na 54. Premiér Peter Pellegrini nevyloučil přijetí dalších tvrdých opatření.

Pandemie má dopady i na náboženský život. Vatikán oznámil, že se liturgické obřady velikonočního týdne budou letos na Svatopetrském náměstí konat bez věřících. Turecko, které má šest potvrzených případů, nařídilo karanténu tisícům muslimů, kteří se vracejí z pouti do Saúdské Arábie.

V pevninské Číně, odkud se koronavirus začal šířit, za sobotu zaznamenali 20 případů nákazy a deset mrtvých; potvrdil se tak pokles bilance z posledních dnů. Nová opatření kvůli šíření koronaviru z ciziny zavedl Peking: všichni, kdo přijedou od pondělí do hlavního města, budou umístěni na dva týdny do karantény. Čína zůstává nejpostiženější zemí světa. Má 80.844 nakažených a 3199 mrtvých.

V Jižní Koreji počet nových případů dál klesá. Za sobotu Soul ohlásil 76 případů, za pátek jich bylo ještě 107. Nové případy nákazy se objevily také v Thajsku, v Indonésii, v Malajsii a na Tchaj-wanu.

Na Blízkém východě je nejpostiženější zemí Írán, kde od soboty přibylo více než 1200 nakažených a celkem jich je už téměř 1400. Virus v zemi zabil 724 lidí. Počet nakažených roste také v Izraeli, kde kvůli šíření koronaviru začala platit mimořádná opatření pro soudy. Na 24. května byl odložen také začátek procesu s premiérem Benjaminem Netanjahuem.

V USA, kde od soboty platí zákaz příletů z 26 evropských zemí, zavládl na letištích chaos kvůli zdlouhavé zdravotní kontrole cestujících. V zemi je 2816 nakažených a 58 obětí koronaviru. Prezident Donald Trump mezi nakaženými není. Jeho test byl podle lékaře negativní. Kvůli šíření viru se přesunuly z března na květen prezidentské primárky ve státě Georgia.

V Česku počet potvrzených případů nákazy koronavirem stoupl na 231 a podle premiéra Andreje Babiše by ještě dnes mohla bilance překonat hranici 300. Vláda proto zvažuje vyhlášení karantény pro celou republiku.

Související

Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

evropa Čína Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy