Orbán vládne pomocí dekretů. Evropská komise je znepokojena, říká Jourová

Komise monitoruje mimořádná opatření, které v rámci boji proti šíření nemoci COVID-19 zavádějí členské státy. Celkem 14 zemí podle EK spustilo kvůli pandemii nouzový stav a dalších pět jiné mimořádné režimy, pouze Maďarsko však nouzový stav nedoprovodilo jasným časovým ohraničením. V pondělí maďarský parlament schválil zákon výrazně posilující pravomoci vlády a umožňující poslat do vězení novináře.

This is why we will analyse the new Hungarian law as well as other Member States emergency laws and closely monitor its application. Cooperation, solidarity, civil responsibility and respect for fundamental rights – this is our common map to guide us through #coronavirus.

"Máme obavy, že při aplikaci toho zákona bude kontrola (vlády) ze strany parlamentu a médií omezena," řekla Jourová, která má v komisi na starosti mimo jiné dohled nad dodržováním principů demokracie a právního státu. Komise bude podle ní monitorovat výjimečné pravomoci vlád ve všech zemích, které je zavedly.

V maďarském případě je to sice stejně jako v ostatních formálně v pořádku, znepokojující je však nejen časová neohraničenost, ale i souvilost s řízením, které Brusel s Budapeští vede kvůli možnému nerespektování unijních hodnot, uvedla Jourová.

"Kontext schválení toho zákona je problematický... Obavy pramení z toho, že v Maďarsku byly problémy už před krizí," připomněla Jourová řízení, v němž se země zodpovídá z dřívějšího omezování činnosti univerzit, nevládních organizací či médií.

Opatření, které členské státy vzhledem k mimořádným okolnostem přijímají, by měla podle české členky unijní exekutivy být nezbytná, přiměřená a časově omezená, což je u většiny zemí bez problémů dodrženo.

Političtí vůdci některých unijních zemí naproti tomu v minulých dnech dali najevo nespokojenost s tím, jak v boji s pandemií funguje samotná EU. Kritická slova zazněla například od premiéra nejzasaženější Itálie, lídři Polska či Česka zase zpochybňovali, že Brusel v rámci nového krizového fondu posílá prostředky nad rámec národních obálek kohezní politiky, na které už státy měly nárok.

"Pokud máte peníze na vydláždění chodníku a začne vám téci do střechy, tak začnete opravovat střechu. My říkáme, použijte ty peníze na řešení nejpalčivějších problémů, nasměrujte je okamžitě tam, kam je potřeba," prohlásila Jourová o fondu s celkovým objemem 37 miliard eur (asi bilion korun). Ten umožní zemím ihned použít nevyčerpané peníze ze strukturálních fondů, z nichž by část musely vracet, na zdravotnictví či pomoc zasaženým odvětvím.

Navzdory zmíněným kritickým projevům vrcholných politiků a dřívějším rozmíškám mezi některými státy však podle ní EU začíná v posledních týdnech ukazovat, že si v náročné době dokáže pomoci vzájemnou solidaritou například při poskytování ochranných pomůcek či při repatriacích obyvatel. Zatímco fungování nemocnic či ochranná opatření jsou věcí členských států, Brusel bude podle Jourové hrát klíčovou roli při obnově ekonomik zasažených koronavirovou krizí.

"To podle mě ocení i premiéři, kteří se dnes dívají na EU skepticky, protože ekonomicky se z té krize členské státy nemohou dostávat samy. A tady může unie velice pomoci a pomáhat bude," přislíbila Jourová, podle níž už Brusel chystá "robustní investiční plán".